15 let od nehody „Kryštofa“ v Salzburgu

Luxusní výhled z heliportu Úrazové nemocnice v Salzburgu (foto: Ondřej Franěk)

1.5. 2021 uplynulo 15 let od mediálně známé, poměrně spektakulární nehody záchranářského vrtulníku ze stanoviště Christophorus 6 v Salzburgu. Svět tehdy obletěly hrůzostrašné obrázky vrtulníku, který se zřítil ze střešního heliportu úrazové nemocnice na zem. Dramaticky vypadající nehoda se ale naštěstí díky skvělému zásahu pilota, dodržování bezpečnostních předpisů posádkou, robustní konstrukci „ECčka“, ale zcela jistě i díky notné dávce štěstí nakonec obešla bez závažných zdravotních následků. Co se tedy před patnácti lety v Salzburgu odehrálo?

Vrtulník po pádu. Zdroj: austrianwings.info

Činnost letecké záchranky s sebou často přináší mediální obraz čehosi mimořádného, spojeného s extrémními riziky a odhodláním nasadit ve prospěch záchrany vlastní život – prostředí, kde se nehody zkrátka stávají a nikdo neví dne ani hodiny… Fotografie v letecké přilbě s odhodlaným výrazem v oku (pokud lze odhadnout skrz zrcadlové Ray-Banky) je také oblíbenou ozdobou sociálních sítí nejednoho záchranáře jako nevyřčený důkaz hrdinství dotyčného. Realita je ale – naštěstí – někde jinde. Při létání záchranářským vrtulníkem není na hrdinství místo. Všechno, co se dělá, se musí dělat se znalostí věci, s rozmyslem, pokorou a především s nejvyšší možnou mírou bezpečnosti. A nehoda je v naprosté většině případů až důsledkem toho, že „někde něco bylo špatně“ – a obvykle je toho víc.

A právě k takové souhře špatných okolností došlo na prvního máje roku 2006 při přiblížení Kryštofa 6 na heliport úrazové nemocnice v centru Salzburgu. Čtyřčlenná posádka přepravovala na palubě zraněného motocyklistu ze známého okruhu Salzburgring. Během přiblížení, které je považované za velmi obtížné (nemocnice je sevřená v poměrně úzkém údolí řeky Salzach, v těsné blízkosti Kapucínského vrchu, s obtížně odhadnutelným prouděním vzduchu) došlo vlivem poryvu větru „do zad“ k vyšší rychlosti přiblížení a tudíž k nutnosti razantnějšího dobrzdění vrtulníku. To bylo zase nutně spojeno s jeho výraznějším „záklonem“. Tento manévr byl bohužel proveden příliš nízko a ocasní část vrtulníku se tak zachytila (paradoxně) o rám bezpečnostní sítě natažené kolem heliportu.

Mechanizmus nehody. Zdroj: austrianwings.info, úprava of.

Nárazem došlo k poškození ocasní vrtulky (resp. feneströnu), ke ztrátě ovladatelnosti a rotaci vrtulníku. Ten se sesunul z heliportu a začal z výšky osmého patra padat na zem, přímo na hřiště nemocniční školky. Pilotovi se ale „těžce zraněný“ stroj zázračně podařilo stabilizovat alespoň v horizontální rovině a těsně nad zemí navíc přitažením kolektivu maximálně zmírnit intenzitu nárazu. Ve svátek naštěstí na hřišti nikdo nebyl a jako zázrakem nedošlo ani k požáru. Tři záchranáři i pacient tak vyvázli jen s boulemi a odřeninami (jistě i díky důslednému používání odpovídajících přileb a pásů), pouze pilot utrpěl těžká zranění, z nichž se ale zotavil a vrátil se i k létání se záchrankou. Jedinou fatální obětí nehody se tak stalo zánovní ECčko, které zůstalo „na odpis“.

Vyšetřování nehody poukázalo především na nedostatky v konstrukci heliportu. Ten měl nevyhovující rozměry, ochranná síť nesplňovala požadavky na bezpečnost při kontaktu s částí vrtulníku a špatně umístěné větrné pytle nedetekovaly odpovídající směr a sílu větru. Nakonec se dokonce ukázalo, že heliport jako celek nebyl nikdy schválený pro provoz. 25 let se o tom vědělo, ale protože se nikdy nic nestalo, nikdo to neřešil. Mezi tím ale došlo ke generační výměně typů používaných vrtulníků a díky specifickým vlastnostem ECčka při přistávacím manévru nakonec „padla kosa na kámen“. Přestože podíl viny na prvotní kolizi měl nepochybně i pilot, komise konstatovala, že kdyby heliport vypadal tak, jak vypadat měl, k havárii by nedošlo.

Úrazová nemocnice v Salzburgu

Krátce po nehodě byl heliport urychleně přestavěn, aby vyhovoval požadovaným standardům a byla přijata i řada dalších opatření týkajících se postupů a výcviku pilotů. O jejich účelnosti svědčí to, že přes extrémní podmínky, ve kterých vrtulníky ÖAMTC denně zasahují, šlo až do současnosti o poslední nehodu, která měla za následek zranění osoby.

(c) MUDr. Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz