Aktualizace resuscitačních doporučení ILCOR 2017

Souhrn doporučení a nezodpovězených otázek, k nimž se aktualizace poznatků vztahuje:

1. TANR dospělého

Doporučení: U dospělého s podezřením na náhlou zástavu oběhu je v rámci TANR doporučeno poskytovat instrukce k samotným kompresím (silné doporučení, nízká kvalita důkazů).

Nezodpovězené otázky: Jaká je optimální sekvence podávaných instrukcí? Jaké jsou klíčové výrazy spojené s tím, jak laici popisují zástavu oběhu? Jaký má význam a jaká je optimální metodika TANR u pacientů s nekardiální příčinou zástavou oběhu?

2. Laická resuscitace samotnými kompresemi vs. kombinací kompresí a dýchání

Doporučení: Trvá doporučení provádět u všech postižených NZO komprese hrudníku (silné doporučení, vysoká kvalita důkazů), a pokud je na místě osoba schopná a ochotná provádět dýchání z plic do plic, mělo by být prováděno (slabé doporučení, velmi nízká kvalita důkazů).

Nezodpovězené otázky: Jaké důsledky má případné odsunutí zahájení dýchání? Jaký je efekt resuscitace samotnými kompresemi u NZO nekardiálního původu (např. tonutí, úraz nebo dušení) u dospělých i dětských pacientů? Jsou laici schopni správně provádět dýchání z plic do plic?

3. Resuscitace záchrannou službou

Doporučení: Jakmile jsou zajištěné dýchací cesty pomocí OTI nebo supraglotickou pomůckou, je doporučeno provádět kontinuální komprese hrudníku a nezávisle na tom pacienta řízeně ventilovat (slabé doporučení, velmi nízká kvalita důkazů). Současně je doporučeno, aby ZZS využívaly metodiku resuscitace s minimálním přerušováním, zejména u spatřených zástav oběhu se zachyceným defibrilovatelným rytmem (slabé doporučení, velmi nízká kvalita důkazů).

Nezodpovězené otázky: Nejasný zůstává případný odstup v zahájení dýchání, jakož i význam jednotlivých komponent resuscitace (komprese, dýchání, defibrilace) při vzájemné interferenci a také efekt případné pasivní insuflace kyslíku.

4. Resuscitace v nemocnici

Doporučení: Jakmile jsou zajištěné dýchací cesty pomocí OTI nebo supraglotickou pomůckou, je doporučeno provádět kontinuální komprese hrudníku a nezávisle na tom pacienta řízeně ventilovat (slabé doporučení, velmi nízká kvalita důkazů).

Nezodpovězené otázky: Nebyla provedena žádná studie, která by se zabývala efektem nepřetržitých kompresí v kombinaci s nezávislou ventilací. Nejasný zůstává případný odstup v zahájení dýchání. Nejasná zůstává optimální metodika zajištění dýchacích cest.

5. Poměr kompresí a ventilace (CV) u dospělých

Doporučení: Je doporučeno resuscitovat za použití poměru 30 kompresí : 2 vdechům (slabé doporučení, velmi nízká kvalita důkazů).

Nezodpovězené otázky: Jaký by byl benefit vyššího poměru (další preference kompresí)? Jsou poskytovatelé KPR schopni kvalitně provést 2 vdechy ve velmi krátké doporučené přestávce mezi kompresemi? Existuje vztah mezi frekvencí dýchání a objemem dechů, který by zajistil dostačující ventilaci?

6. Laická resuscitace dětí

Doporučení: Pro děti do 18 let věku je doporučeno vždy používat resuscitaci kombinací kompresí a dýchání (slabé doporučení, velmi nízká kvalita důkazů). Trvá doporučení provádět alespoň komprese, pokud není dýchání z jakéhokoliv důvodu možné.

Nezodpovězené otázky: Jaký je rozdíl efektu resuscitace dětí s a bez dýchání z plic do plic? Je nutné získat data srovnávající resuscitaci s a bez dýchání v různých věkových skupinách. Je operátor během TANR schopen efektivně navigovat volajícího k provádění dýchání z plic do plic u dětí?

Zdroj: Olasveengen TM et al. ILCOR Summary Statement 2017 International Consensus on Cardiopulmonary Resuscitation and Emergency Cardiovascular Care Science With Treatment Recommendations Summary. Resuscitation 121 (2017) 201–214