Doporučené postupy pro resuscitaci GUIDELINES 2020 publikovány Americkou kardiologickou společností

Zatímco Evropská rada pro resuscitaci už na jaře během COVIDové krize oznámila rozhodnutí posunout publikaci nových doporučení až na jaro 2021 a koncem října zveřejnila teprve „draft“ nových guidelines, Americká kardiologická společnost (American Heart Association – AHA), druhá velká organizace vytvářející své materiály o resuscitaci, původně plánovaný termín dodržela a 21.10.2020 nová doporučení publikovala.

Americká doporučení samozřejmě nebudou zcela shodná s těmi (budoucími) evropskými, ale vzhledem k tomu, že vycházejí ze stejného ILCOR hodnocení nových poznatků, rozdíly jsou obvykle nikoliv ve faktickém obsahu jako takovém, ale např. v textových nuancích typu „poloplná x poloprázdná sklenice“, v grafické podobě schémat, zdůraznění některých regionálně specifických aspektů apod.

Kdo by čekal v nových doporučeních nějaké převratné novinky, bude asi zklamán, nová doporučení jsou ještě méně revoluční a více evoluční, než při poslední velké změně v roce 2015. Až se skoro zdá, že snaha o zdokonalení resuscitačních postupů narazila na svoje limity… Velká část změn má podobu „většího zdůraznění“ toho či onoho, hodně pozornosti je věnováno zdokonalení způsobů, jak resuscitaci lépe učit a také tomu, jak „zařídit“ větší podíl laických resuscitací, např. využitím „first responderů“ apod.

Co se týče resuscitace dospělých, kromě zdůraznění potřeby začít laickou resuscitaci co nejdříve a to i při pochybnostech, zda skutečně jde o zástavu oběhu, je nutné vzpomenout „novinku“ v metodice podávání adrenalinu – u nedefibrilovatelných rytmů by měl být podán co nejdříve, u defibrilovatelných hned po první neúspěšné defibrilaci. Novinka je to ovšem jen v uvozovkách – jde totiž o jednu ze změn, kterou ILCOR zanesl do „průběžné“ aktualizace guidelines již před rokem, takže nyní jde již jen o zakotvení v hlavním dokumentu. Inovovaný ALS algoritmus pro dospělé v podání AHA tedy nyní vypadá takto:

AHA Adult Cardiac Arrest Algorithm. Zdroj: https://cpr.heart.org/

Z dalších drobností lze upozornit například na silnější doporoučení k monitorování etCO2 jako indikátoru kvality resuscitace nebo naopak na nedoporučení používat sekvenční defibrilaci, drobných změn doznaly i pokyny k resuscitaci těhotných (např. prioritou by měla být intubace a zajištění maximální možné oxygenace).

U rozšířené resuscitace dětí je asi největší změnou doporučení zvýšit frekvenci ventilace na 20 – 30 za minutu, dále je upřesněno doporučení k podání Adrenalinu u dětí – nově by měl být podán do 5 minut od zahájení resuscitace.

Ze zajímavějších systémových opatření je nově doporučeno využití mobilních telefonů pro informaci „first reponderům“ ochotným poskytnout první pomoc, ale také požadavek na shromažďování dat o organizaci a výsledcích zásahů u náhlých zástav oběhu těmi organizacemi, které tuto péči poskytují.

Určitá specifika Spojených států zohledňují nová doporučení například v požadavku na cílené zaměření výuky resuscitace na národnostní a rasové komunity, na překonávání bariér snižujících naději na poskytnutí pomoci ženám, případně speciálním algoritmem pro řešení zástav dechu a oběhu spojených s nadužitím opiátů (zde je zajímavostí doporučení k podání naloxonu laiky a také požadavek na provádění dýchání z plic do plic i pro ty, kteří k tomu nejsou vycvičeni) – viz schéma níže.

AHA Opioid-Associated Emergency for Lay Responders Algorithm. Zdroj: https://cpr.heart.org/

Kompletní přehled nejvýznamnějších změn (anglicky) je ZDE.

Zdroj: Merchant RM, Topjian AA, Panchal AR, et al. Part 1: executive summary: 2020 American Heart Association Guidelines for Cardiopulmonary Resuscitation and Emergency Cardiovascular Care. Circulation. 2020;142(suppl 2):

(c) Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz