Dva dispečinkové střípky z Kodaně

Jak se shodli nejvýznamnější evropští odborníci na kongresu EMS 2017 v Kodani, jedním z nejdůležitějších „záchrankových“ témat se stávají neurgentní výzvy. Jejich počet roste po celé Evropě (či spíše v celém civilizovaném světě) a představují velkou zátěž jak pro operační střediska, tak pro systém jako takový. Kupodivu, na rozdíl od četných prohlášení na téma „nevolejte nám kvůli hloupostem“, které je možné slyšet z úst některých představitelů našich záchranek (přičemž nikdo zatím neřekl, co to vlastně taková hloupost je), se svět k problému staví poněkud racionálněji. TOP tématem se proto stávají telefonické poradenství a telemedicína, sekundární triáž, alternativní způsoby dopravy, rozšíření spektra cílových zařízení atd. Jako na zavolanou proto přichází nedávno přijaté doporučení Společnosti urgentní medicíny s názvem „Poskytování informací o obvyklém postupu“, pod jehož poněkud tajuplným názvem se skrývá právě metodika práce s neurgentními výzvami, určená pro operátory linky 155. Malý krůček pro lidstvo, ale určitě velký krok pro jistotu našich operátorů, jehož význam bude možná teprve doceněn.

A ještě jeden střípek z Kodaně týkající se operačního řízení – cenu za nejlepší poster získala autorka M. Riou za drobnou, ale užitečnou inovaci – autorka prokázala, že jednoduchá změna vstupní fráze z obvykle používaného výrazu „Řekněte mi, co se stalo“ na „Řekněte mi, co se děje“ vedla k výraznému omezení „povídání“ volajících a podvědomě je vedla k tomu, aby v hovoru s operátorem šli rovnou k věci. Výsledkem bylo významné zkrácení času nutného pro vyhodnocení výzvy. Holt – v detailech je síla 🙂

(c) Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz