Jeden pacient za 5, ale i za 10 tisíc aneb dalších pár střípků do mozaiky

Asociace záchranných služeb (a budiž jí za to nehynoucí dík!) už řadu let publikuje každý rok dva statistické materiály popisují činnost záchranek. První se jmenuje „výjezdová činnost“ a (s trochou nadsázky) slouží převážně k uvedení laiků v úžas, jak moc a jak dramaticky záchranky pracují. Druhý, nazvaný poněkud fádně „vybrané ukazatele“, je podstatně méně nápadný, ale o to zajímavější. Zabývá se totiž záchrankami z ekonomického pohledu, a protože ho sestavují cifršpióni kteří jsou zvyklí že „má dáti – dal“ musí sedět, tak taky zde uváděná čísla jsou podstatně konzistentnější a podle mého názoru poskytují poměrně reálný obraz o tom, co a jak.

Tabulka z vybranými daty a odvozenými výpočty. Zdroj dat: AZZS ČR 2018.

Protože jde o ekonomiku, začněme ekonomicky: v roce 2018 stála záchranka (bez LZS) v celé ČR se vším všudy celkem něco přes 7 miliard Kč a díky tomu, že AZZS letos publikuje i počet ošetřených pacientů, můžeme vypočítat i cenu za ošetření jednoho pacienta, která byla v roce 2018 necelých 7.000 Kč. Rovnou ale upozorňuji, že toto číslo nejde chápat tak, že „kdyby se výjezd neodehrál, ušetří se 7 tisíc“ – přímé náklady na výjezd jsou většinou v řádu stokorun, vše ostatní jsou nepřímé a fixní náklady (zejména platy apod.), které systém vyplácí tak jako tak a dá se tedy spíše zjednodušeně říct, že „čím méně bude pacientů, tím bude každé ošetření dražší“.

Jednotlivé záchranky samozřejmě nejsou stejně drahé – jak už je uvedeno výše, nejvíc stojí sama existence výjezdových skupin, takže obzvlášť pokrývání řídce osídlených oblastí systém značně prodražuje a čím víc má daný kraj takových stanovišť, tím víc se to promítá do ekonomiky ZZS.


Náklady dané ZZS rozpočtené na jednoho pacienta. ČR = podíl za celou ČR. Data: AZZS ČR 2018.

Bez zajímavosti není ani to, že meziročně došlo k nárůst nákladů na ZZS v průměru o více než 8%, zejména z důvodu „povinného“ nárůst platů ve zdravotnictví.

Jó pražáci, těm je hej, ti (díky „pavoukům“) na všechno jezděj… říká se při každé správné „záchrankové hospodě“. Ale jak je to doopravdy? Jedno ze zajímavých čísel, které „vybrané ukazatele“ přinášejí, je právě počet ošetřených pacientů. Pokud toto číslo přepočteme na počet obyvatel daného kraje, celkem objektivně zjistíme, do jaké míry je záchranka součástí primární péče v daném kraji a navíc je to číslo, které se často dá dohledat i v zahraničních pramenech. Samozřejmě tohle počítání má i svoje slabiny – viz stěhování Prahy do Krkonoš v zimě nebo do Středních a Jižních Čech v létě, a naopak středočeska do Prahy v pracovních dnech. Na druhé straně se ale jednak tyto vlivy do určité míry vzájemně eliminují, a navíc jde o populační skupiny, které primární péči čerpají relativně málo. Určitá nepřesnost tam asi zůstává, ale i tak jsou ty rozdíly zajímavé a mohou svědčit o ledasčem. O čem? To už bych nechal na fantazii čtenářů….

Jak moc tedy kde jezdíme?

Počet pacientů ZZS na 1.000 obyvatel daného kraje. ČR = počet za celou ČR. Data: AZZS ČR 2018.

Loni nebyla srovnatelná čísla publikovaná, ale za rok 2016 ano, takže si jde udělat i představu o tom, jak se systém vyvíjí. Průměrný nárůst počtu pacientů byl za poslední dva roky v celé ČR cca 2,5% ročně (tj. je pomalejší, že byl průměr posledních 10 let). A zase – rozdíly mezi kraji nejsou úplně malé, než aby nestály za pozornost, a jsou dokonce kraje, které v posledních dvou letech vykazují poměrně razantní pokles počtu ošetřených pacientů (doufejme jen, že nejde metodickou nebo administrativní chybu…).

Průměrný meziroční nárůst (pokles) počtu pacientů. Jde o průměrný roční rozdíl mezi lety 2016 a 2018 (data za rok 2017 nebyla publikována). Data: AZZS ČR.

A když už je řeč o zatížení záchranky a také na margo některých mediálních vystoupení, které mohou vzbudit dojem, že záchranáři 24 hodin denně nevědí, kam dřív skočit: tím, že z dat Asociace lze vyčíst nejen počet výjezdů, ale i počet výjezdových skupin, které se na nich podílejí, lze se alespoň zhruba dobrat k tomu, jak to s tím zatížením posádek je. Ano, někde v ČR vyjíždí sanitka v průměru každých 30 sekund, ale když se řekne A, mělo by – přinejmenším pro uklidnění vyděšených občanů – padnout i B – a totiž to, že těch sanitek v systému není zrovna málo a v průměru se na jednu z nich dostane v počtech, které jsou o poznání méně dramatické…

Je jasné, že průměr zrovna v tomto případě poskytuje hodně orientační informaci. Jsou „špatné“ a „dobré“ dny, existují významné rozdíly mezi zatížením v denní a noční směně (cca 2:1) a velké rozdíly jsou mezi zatížením posádek ve větších městech a na „venkově“ (mohou být až řádové)… Ale i tak ta data nejsou nezajímavá, což?

Průměrný počet výjezdů posádek RZP za směnu. Data AZZS 2018.

A konečně poslední dnešní téma – nedostatek doktorů v záchranné službě je jedním ze skloňovaných témat, ale, jak ukazuje následující graf, je využívání lékařů napříč ČR opět poměrně rozdílné. Také tady je samozřejmě jasné, že úplně jiná situace je v Praze a dalších velkých městech, a jiná na periferii bez trauma- a jiných center „na dosah ruky“, ale poměrně velké rozdíly se zdají být i mezi geograficky a demograficky srovnatelnými kraji… Opět zajímavý námět k přemýšlení.

Co napsat závěrem. Data nejsou všechno a určitě je potřeba varovat před rychlými soudy na téma kdo nebo co je lepší a kde to naopak stojí za houby. Rozhodně ale zajímavé rozdíly i trendy existují a určitě by si zasloužily systematické prozkoumání a vysvětlení. Navíc datové řady AZZS, ale i ÚZISu, už pokrývají poměrně dlouhé období a dovolují tak nahlédnout nejen do minulosti, ale i do budoucnosti. Základní trendy jsou jasné a dlouhodobě stabilní. A přesto to někdy vypadá, že nás celkem snadno predikovatelná realita znova a znova překvapuje…

PS: zajímavých ekonomických dat se v uvedeném materiálu při pozorném čtení najde mnohem víc, ale o tom třeba zase někdy příště.

(c) Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz