Jsme všichni nadprůměrní? Nejsme – ale myslíme si to.

Malý výlet do trošku jiného oboru: velmi zajímavý článek o Dunning-Krugerově efektu, kompetenci a sebepoznání s názvem „Proč jsme všichni nadprůměrní piloti“ od známého leteckého lékaře MUDr. Davida Melechovského vychází na webu aeroweb.cz. Zdánlivě to se záchrankou moc nesouvisí, ale jen zdánlivě – kolikrát máme v práci pocit, že všichni kolem nás jsou úplně neschopní? Jenže…“Lidé s nízkými schopnostmi a kompetencemi mají o svých schopnostech nadnesené mínění, které je rezistentní vůči změně i při přímé konfrontaci se schopnostmi ostatních. Nedokáží přijmout informaci o svých nízkých schopnostech, zpochybňují výsledky i metodu testování. V tom je právě to prokletí. Schopnosti, které člověk potřebuje k uvědomění si vlastní neschopnosti, jsou ty stejné, které jej učiní schopnými.“ Tento mnoha experimenty potvrzený fakt, který se týká ve stejné míře lidí inteligentních i hloupých (pozor – nekompetentní neznamená nutně hloupý!), lze vyjádřit i známým shrnutím jednotlivých fází poznání: „neuvědomuji si, že neumím -> uvědomuji si, že neumím -> uvědomuji se, že umím -> neuvědomuji si že umím“. Co s tím? Dunningovými slovy řečeno: „Jediný způsob, jak dokázat lidem jejich neschopnost, je udělat z nich lidi schopné.“ Nuže – jak říkali už naši dědové: Uč se synu moudrým býti…

(c) Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz