Kdo chce ATE bít, třísku si vždycky najde…

Dnes kolem poledne došlo během letu vrtulníku LZS Olomouc k technické závadě (signalizace třísek kovu v oleji a následné preventivní vypnutí motoru), která si vyžádala přerušení mise a návrat na základnu. To je samozřejmě nepříjemné, ale závada podobného charakteru postihne čas od času každého provozovatele a nijak zásadně neohrožuje bezpečnost letu. Co je ale zcela neobvyklé, je odezva oficiálních autorit a následně i médií. Příhoda je okamžitě dávána do souvislosti se stářím vrtulníku, s tím, že nemá certifikaci ve výkonnostní kategorii A1 a nebo dokonce do souvislosti s předešlými nehodami vrtulníků společnosti ATE. Nechci být advokátem ATE (což je asi dost jasné i z tohoto článku), ale na druhou stranu mi připadá nesmírně nešťastné používat při názorových rozepřích nefér argumenty, byť je jejich předkladatel přesvědčený, že tak činí s nejlepšími úmysly. Především – dnešní událost nejenže nemá nic společného s fatálními nehodami ATE z minulých let, ale je jejich přímým protikladem: zatímco vyšetřené nehody byly bez výjimky způsobené chybným rozhodnutím pilotů se smyslu „splnit úkol za každou cenu“, dnešní incident byl naopak posádkou vyřešen vzorově – s dominantním ohledem na bezpečnost provozu i za cenu „nesplnění úkolu“, přestože muselo být jasné, jaký poprask tato příhoda vyvolá.

Popsaná závada samozřejmě nemá nic společného s výkonovou certifikací, ale ani s často uváděným stářím vrtulníku (21 let) – podobně starých letadel se na evropském nebi bezpečně pohybují desetitisíce (a mnozí z nás jimi možná letěli na dovolenou), ale za předpokladu správně prováděné údržby je jejich použití stejně bezpečné, jako u stroje, který právě vyjel z továrny. Neříkám že nemohlo dojít k chybě při údržbě nebo výrobě (incidentu předcházela výměna jedné ze součástek „postiženého“ motoru), ale v tuto chvíli žádná taková informace není k dispozici a velmi silná tvrzení na adresu provozovatele jsou za těchto okolností spíše projevem, obvykle charakterizovaným rčením „přání otcem myšlenky“. Taková diskreditace odbornosti je velmi, velmi krátkozraká a můžeme si být jisti, že se nám ve „vhodnou“ chvíli jako bumerang vrátí zpět…

(c) Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz