Kolaps a plicní embolie – 1, nebo 17 procent?

Je známo, že i méně závažná plicní embolie bez dramatických klinických projevů se u části pacientů v okamžiku vzniku může projevit kolapsem. Ten je vyvolaný náhlým omezením žilního návratu (a tím i srdečního výdeje), což vede k okamžité hypotenzi a zmiňovanému kolapsu. Při horizontalizaci a stabilizaci oběhových poměrů se vědomí obnoví a pacient, zejména pokud zůstane v klidu, může mít jen nespecifické nebo i žádné výrazné příznaky.

Takový pacient se zpravidla ocitá v péči záchranky nebo oddělení urgentního příjmu kvůli „prostému kolapsu“ a pravá podstata potíží může uniknout pozornosti.

V roce 2016 vyšla v New England Journal of Medicine poměrně alarmující práce italských autorů Prandoniho a spol. (fulltext včetně online kvizu ZDE), uvádějící, že při podrobném vyšetření se plicní embolie potvrdila u 3,8% pacientů na urgentním příjmu a u 17% pacientů hospitalizovaných z důvodu kolapsu z nejasné příčiny (resp. u 25% pacientů s jinak nevysvětlitelným kolapsem a u 12% pacientů s kolapsem, který mohl být způsobený i jinou příčnou).

Tato studie poněkud vystrašila komunitu urgentní medicíny, protože „kolaps“ je jeden z nejčastějších stavů, se kterým se v „akutní první linii“ setkáváme. Autoři Oquab a spol. proto provedli metaanalýzu dostupných studií na toto téma a výsledky publikovali pro změnu v American Journal of Emergency Medicine.

Výsledky získané metaanalýzou 12 jiných studií jsou daleko optimističtější, když riziko plicní embolie jako příčiny kolapsu vyšlo na 0,8% u všech pacientů a 1% u hospitalizovaných.

Autoři metaanalýzy přičítají propastný rozdíl mezi svými a Prandoniho výsledky možným metodickým nebo jiným chybám a uzavírají, že riziko PE jako příčiny kolapsu je významně menší, než uvádí Prandoni.

Pozn OF: Realita bude nejspíš někde mezi, ať tak, nebo onak, vzhledem k množství pacientů, se kterými se v souvislosti s „kolapsem“ zdravotníci v první linii setkávají, je nutné na tuto příčinu vždy myslet a cíleně scanovat přinejmenším pacienty s rizikovými faktory, nemluvě o situacích, kdy je kolaps přímo spojený se vznikem dechových potíží a dalšími typickými projevy plicní embolie.

Zdroje:

  • Prandoni P. et al. revalence of Pulmonary Embolism among Patients Hospitalized for Syncope. N Engl J Med 2016; 375:1524-1531
  • Oquab Z. et al. Prevalence of pulmonary embolism in patients presenting with syncope. A systematic review and meta-analysis. Am.J.Em.Med, Volume 36 (4), April 2018: 551-555

(c) Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz