Pacienti po zástavě oběhu z nekardiální příčiny

 aktualizace: 19.června 2003

V květnové Resuscitaion vychází zajímavá práce autorů z autorů Engdala a spol. ze švédského z Goteborgu: autoři hodnotí výsledky KPCR u pacientů s nekardiální zástavou oběhu, kteří byli v tomto městě resuscitováni  záchrannou službou v letech 1980 – 2000. Tato skupina byla srovnávána s pacienty, které postihla zástava oběhu z primárně kardiální příčiny. 

Osud pacientů a původ zástavy byl zjišťován z veškeré dostupné dokumentace včetně pitevního nálezu. Tam, kde byl pitevní nález v rozporu s klinickými záznamy, byl výsledek pitvy považován za prioritní. Pacienti, u kterých nebylo možno příčinu zástavy určit, byli zařazeni do skupiny kardiálních zástav. Konečný verdikt určovala komise složená ze dvou lékařů a sestry.

Přednemocniční péče v Goteborgu je zajišťována paramediky. V případech, kdy bylo tísňové volání vyhodnoceno jako NZO, vyjíždějí standardně dvě posádky – běžná ambulance a mobilní koronární jednotka. Běžných ambulancí je k dispozici 11 a jsou rozmístěny na 6 místech ve městě (na požárních stanicích) tak, aby 50% pacientů bylo dosažitelných do 5 minut a 97% do 10 minut. „Mobilní koronární jednotky“ jsou pro oblast Goteborgu (455 km2, cca 450 000 obyvatel)  k dispozici dvě. V průběhu sledovaného období došlo v několika dílčích krocích k rozšíření jejich provozu a obsazení sestrou v režimu 24/7.

Střední doba dojezdu je u standardní ambulance 5 minut, u mobilní KJ 8 minut od přijetí výzvy.

Paramedici sloužící v mobilních KJ dostali 39ti týdenní výcvik zaměřený na KPCR včetně intubace. V průběhu sledovaného období získali všichni paramedici oprávnění k podání lidocainu, adrenalinu, atropinu a bikarbonátu v souladu se standardními protokoly.

Vyhodnoceno bylo celkem 5415 záznamů o náhlých zástavách oběhu. 75% z nich bylo kardiálního a 25% nekardiálního původu – viz tabulka.

Příčina NZO

75% kardiální
25% nekardiální

(6% trauma, 5% CHOCHBP, 3% intoxikace, 9% jiná nekardiální příčina)

Z hlediska přežití (propuštění z nemocnice) byl významný rozdíl mezi pacienty s kardiální (10,1%) a nekardiální zástavou (4,0%), nicméně z hlediska vstupního EKG rytmu jsou výsledky resuscitací v obou skupinách srovnatelné.

Je tedy zřejmé – a tuto úvahu potvrdilo i  vyhodnocení dat metodou regresní analýzy – že samotný kardiální či nekardiální původ zástavy není sám o sobě predikujícím faktorem pro přežití pacienta. Naopak zásadní vliv mají další okolnosti. V první řadě je to vstupní srdeční rytmus, přesněji řečeno frekvence výskytu komorové fibrilace jako prvního rytmu.  Nekardiální zástavy tedy nejsou rizikovější pro svoji "nekardiálnost", ale proto, že je při nich méně často zachycena KF.

Dalšími faktory je to, zda byla zástava spatřena svědkem resp. zda byla poskytována laická první pomoc, a také věk pacienta.  

Vliv výskytu svědka je  snadno vysvětlitelný - roli hraje jednak časový faktor přivlání pomoci, a také samozřejmě možnost poskytnutí účinné první pomoci.

Věk pacienta je spornější veličina:  přeživší pacienti měli oběcně vyšší věkový průměr než nepřeživší - stejně jako nekardiální zástava byla častější u mladších lidí. Závislosti nicméně pochopitelně není lineární a od jistého věku šance na přežití klesá i při srovnatelných ostatních parametrech. V zásadě se tedy dá říci, že hendikepem je mladý až střední věk (úrazy, intoxikace jako příčiny nekardiálních zástav) a dále naopak věk velmi vysoký (bez funkčícvh rezerv pro přežití jakékoliv zástavy).  

Závyslost přežití na příčině stavu a vstupním EKG rytmu  
kardiální nekardiální
vstupní rytmus: počet přežití počet přežití
VF 48% 18,8% 8% 19,8%
Asystolie 31% 1,2% 56%   2,4%  
EMD 19% 2,3% 33% 2,2%
Svědek příhody  a jeho aktivita
   kardiální nekardiální
zástava za přítomnosti svědka 75% 58%
laická KPR svědkem

(pouze tam, kde byl svědek NZO)

22% 18%

Podle: Characteristics and outcome among patienrts suffering from out of hospital cardiac arrest of non-cardiac aetiology, Engdal J. a kol., Resusciation 57 (2003) 30-41

_______________ (c) Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz _______________