Paříž a resuscitace v době COVIDové

Je jasné, že „covidové nastavení“ společnosti má z řady důvodů zásadní dopady na poskytování běžné zdravotní péče, tu přednemocniční nevyjímaje. První zprávy na toto téma se začínají objevovat v odborných časopisech.

V časopise Resuscitation je například připravena k tisku krátká zpráva z Paříže. Do zatížení záchranné služby se významně promítly obavy spojené s vyhlášením karantény v Itálii. V krátké době, téměř ze dne na den, stoupl počet volání na tísňovou linku „15“ z průměrných 2.000 na 6.500, což by se samozřejmě mělo promítnut do funkčních parametrů záchranné služby. A právě tyto parametry se rozhodli vyhodnotit autoři Lapostolle a spol. na vzorku 45 pacientů resuscitovaných v době od 24. února do 24. března ve srovnání s dlouhodobým průměrem (celý rok 2019 – 811 pacientů).

Výsledek je možná překvapivý v tom, že se sledované parametry (z těch podstatných např. podíl laicky resuscitovaných pacientů, dojezdové časy, případně případně no-flow time) prakticky nezměnily. To je skvělá zpráva – zejména v tom, že laičtí zachránci (alespoň ve Francii) nepodlehli tak velké panice jako jinde a mají stále dost odvahy riskovat (byť stále extrémně nízké) riziko nákazy ve prospěch svých bližních.

Co je ale zajímavé, a co autoři ve svém sdělení opomíjejí, je fakt, že počet prováděných resuscitací poklesl o třetinu – z měsíčního průměru v roce 2019 68 na už zmiňovaných 45. O důvodech se dá jen spekulovat (může za tím stát např. zastavení přílivu turistů), ledascos může také napovědět jediný parametr, který se změnil „téměř“ statisticky významně (p=0,06), jímž byl podíl pacientů se zahájenou ALS resuscitací (tj. po příjezdu doktora na místo), který se zvýšil z 54% na 69%.

Autoři nicméně slibují, že po uklidnění situace data zpracují ještě podrobněji do podoby standardní vědecké publikace.

Zdroj: Lapostolle F. et al. Collateral consequences of COVID-19 epidemic in Greater Paris. Resuscitation 151 (June 2020): 6-7.

(c) Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz