Přibývá zástav oběhu u mladých lidí

Statistiky počtu primárních (kardiálních) přednemocničních zástav oběhu u dospělých pacientů jsou ve vyspělých zemích obvykle zatíženy zdánlivým paradoxem: přestože individuální riziko zástavy oběhu vlivem lepší diagnostiky a léčby klesá, celkový počet přednemocničních zástav roste. Na první pohled to vypadá divně, ale vysvětlení ale není nijak složité – jde o to, že v populaci přibývá seniorů tak rychle, že tento přírůstek stačí „převážit“ nižší incidenci zástav v této věkové skupině. Díky naprosto dominujícímu vlivu seniorů mezi pacienty s kardiální zástavou oběhu je pak výsledek takový, jaký je.

Je tomu tak ale ve všech věkových kategoriích?

Na tuto otázku se snaží odpovědět autoři Winter-Jensenová a spol. v aktuální Resuscitation, kteří za tímto účelem analyzovali data z dánského registru zástav oběhu z let 2002 – 2014. A výsledky nejsou úplně nezajímavé.

Celkový počet registrovaných přednemocničních zástav oběhu má v Dánsku trvale vzrůstající tendenci (za zmiňovaných 12 let narostl cca o 13%) a podle očekávání mezi nimi dominují muži (70%) ve věku nad 50 let (>90%).

Nicméně, co se incidence týče, ta se ve věkových skupinách 65-74 a 75-84 let snížila z 158 na 111 resp. z 237 na 217 na 100.000 obyvatel a rok. Individuální riziko zástavy oběhu v tomto věku je tedy nižší a vzestup počtu zástav je daný vzestupem počtu seniorů v populaci.

Naopak ve dvou skupinách byl zaznamenaný poměrně výrazný nárůst incidence (>50%). Ve skupině 85+ došlo k nárůstu z 201 na 325 na 100.000 obyvatel a rok (což je mimo jiné dané i trendem častějšího pobytu nejstarších seniorů doma např. v péči „home care“), ale k významnému vzestupu došlo i u nejmladších dospělých ve věku 18 – 34 let.

Právě na tuto skupinu speciálně upozorňují autoři studie – pacientů je sice v absolutních číslech stále velmi málo (incidence stoupla z 1,7 na 2,6 na 100.000 obyvatel a rok), ale jde o věkovou kategorii, kde by nikdo zástavu oběhu neočekával a tak může snadno dojít k podcenění situace na všech článcích záchranného řetězce.

Přesné vysvětlení toho, proč se mladí častěji „zastavují“, autoři nenabízejí. Připouštějí dokonce, že při tak malých číslech může jít jen o chybu danou ne úplně přesnou evidencí v minulosti, ale na druhé straně připomínají stále rostoucí počet mladých osob s významnými komorbiditami, zejména obezitou, diabetem, onemocněním ledvin nebo CHOPNem.

Zdroj: Winther-Jensen M. et al. Age-specific trends in incidence and survival of out-of-hospital cardiac arrest from presumed cardiac cause in Denmark 2002–2014. Resuscitation 152 (July 2020): 77-85

(c) Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz