Resuscitace a COVID-19 – doporučení ILCOR („final draft“)
Stanovisko Mezinárodního styčného výboru pro resuscitaci (ILCOR) ke specifikám resuscitace pacientů s podezřením/pozitivitou na SARS-CoV-2
EDIT 12.4.2020: 10.4.2020 vydal ILCOR „final draft“ doporučení vztahující se k resuscitaci během epidemie COVID-19. Podle ILCOR lze text považovat za finální verzi – označení „draft“ je dané pouze licenčními podmínkami před publikací.
Doporučení:
- Doporučujeme provádění neodkladné resuscitace považovat za výkon, který je způsobilý generovat aerosol;
- Doporučujeme v rámci laické resuscitace provádět resuscitaci pouze nepřímou masáží a případně s použitím defibrilace;
- Doporučujeme, aby – pokud jsou na místě školení a ochotní zachránci – prováděli v případě resuscitace dětí také umělé dýchání;
- Doporučujeme, aby profesionální zdravotníci během resuscitace využívali osobní ochranné pomůcky určené pro práci s rizikem vzniku aerosolu;
- Doporučujeme, aby profesionální zdravotníci uvážili provedení defibrilace před použitím ochranných pomůcek určených pro práci v riziku vzniku aerosolu tam, kde by hrozilo časové zdržení a přínos pro pacienta převažuje případné riziko pro zdravotníka.
Komentář k uvedeným doporučením:
- Všechna doporučení jsou z vědeckého hlediska slabá, s nízkou mírou jistoty, případně jde o konsenzus expertů o dobré praxi.
- Autoři konstatují, že neexistuje žádná silná evidence týkající se jednotlivých složek resuscitace ve vztahu k riziku infekce zasahujících osob, je nicméně známo, že provádění kompresí hrudníku je spojeno s generováním výměny plynů v plicích a tím potenciálně s tvorbou aerosolu; osoba provádějící komprese hrudníku je navíc v přímém kontaktu s postiženým – (potenciálně) infekčním pacientem. Riziko přenosu infekce není známé.
- I ta data, která známá jsou, nemusí platit pro rizika spojená s COVID-19.
- Není známa žádná práce, která by dávala do spojitosti defibrilaci a tvorbu aerosolu. I v případě, že by při defibrilaci aerosol vznikal, pak jen po velmi krátkou dobu. Při použití samolepicích elektrod zcela odpadá potřeba kontaktu s pacientem i riziko případné následné kontaminace.
- Bez ohledu na pandemii COVID-19 prodělá ročně NZO přes 1 milion lidí, pro které je kvalitní resuscitace jedinou šancí na přežití;
- Je potřeba velmi pečlivě zvažovat mezi přínosem rychlé léčby a rizikem kontaminace zdravotnického personálu včetně rizika následného šíření infekce do celých zdravotnických týmů.
- K problematice laické resuscitace dospělých je vhodné doplnit, že k většině NZO dochází v domácím prostředí, kde je potřeba ochrany laických zachránců limitovaná tím, že zachránce byl pravděpodobně už před příhodou v dlouhodobém kontaktu s obětí NZO.
- K problematice laické resuscitace dětí je vhodné doplnit, že nejčastějším zachráncem v případě dětí jsou rodinní příslušníci, dlouhodobě žijící s dítětem. Přínos dýchání z plic do plic v takové situaci významně převyšuje rizika spojená s případnou nákazou.
- Profesionální zdravotníci by měli být vycvičeni k rychlému oblečení ochranných pomůcek. Je vhodné, aby si tyto pomůcky nasazovali cestu a minimalizovali tak riziko časových ztrát. Čas pro nasazení všech ochranných pomůcek by neměl překročit 5 minut, ale dobře trénovaní jedinci jsou schopni zkrátit čas na cca 1 minutu.
Zdroj: Couper K et al. on behalf of the International Liaison Committee on Resuscitation. COVID-19 infection risk to rescuers from patients in cardiac arrest. Consensus on Science with Treatment Recommendations, April 2020 (online).
(c) Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz
Předpokládám, že pan doktor se ještě neoblékal do všech ochranných pomůcek – za minutu? Skutečný superman……