Stanovisko Mezinárodního styčného výboru pro resuscitaci (ILCOR) ke specifikám resuscitace pacientů s podezřením/pozitivitou na SARS-CoV-2

EDIT 12.4.2020: 10.4.2020 vydal ILCOR „final draft“ doporučení vztahující se k resuscitaci během epidemie COVID-19. Podle ILCOR lze text považovat za finální verzi – označení „draft“ je dané pouze licenčními podmínkami před publikací.

Doporučení:

• Doporučujeme provádění neodkladné resuscitace považovat za výkon, který je způsobilý generovat aerosol;
• Doporučujeme v rámci laické resuscitace provádět resuscitaci pouze nepřímou masáží a případně s použitím defibrilace;
• Doporučujeme, aby – pokud jsou na místě školení a ochotní zachránci – prováděli v případě resuscitace dětí také umělé dýchání;
• Doporučujeme, aby profesionální zdravotníci během resuscitace využívali osobní ochranné pomůcky určené pro práci s rizikem vzniku aerosolu;
• Doporučujeme, aby profesionální zdravotníci uvážili provedení defibrilace před použitím ochranných pomůcek určených pro práci v riziku vzniku aerosolu tam, kde by hrozilo časové zdržení a přínos pro pacienta převažuje případné riziko pro zdravotníka.

Komentář k uvedeným doporučením:

• Všechna doporučení jsou z vědeckého hlediska slabá, s nízkou mírou jistoty, případně jde o konsenzus expertů o dobré praxi.
• Autoři konstatují, že neexistuje žádná silná evidence týkající se jednotlivých složek resuscitace ve vztahu k riziku infekce zasahujících osob, je nicméně známo, že provádění kompresí hrudníku je spojeno s generováním výměny plynů v plicích a tím potenciálně s tvorbou aerosolu; osoba provádějící komprese hrudníku je navíc v přímém kontaktu s postiženým – (potenciálně) infekčním pacientem. Riziko přenosu infekce není známé.
• I ta data, která známá jsou, nemusí platit pro rizika spojená s COVID-19.
• Není známa žádná práce, která by dávala do spojitosti defibrilaci a tvorbu aerosolu. I v případě, že by při defibrilaci aerosol vznikal, pak jen po velmi krátkou dobu. Při použití samolepicích elektrod zcela odpadá potřeba kontaktu s pacientem i riziko případné následné kontaminace.
• Bez ohledu na pandemii COVID-19 prodělá ročně NZO přes 1 milion lidí, pro které je kvalitní resuscitace jedinou šancí na přežití;
• Je potřeba velmi pečlivě zvažovat mezi přínosem rychlé léčby a rizikem kontaminace zdravotnického personálu včetně rizika následného šíření infekce do celých zdravotnických týmů.
• K problematice laické resuscitace dospělých je vhodné doplnit, že k většině NZO dochází v domácím prostředí, kde je potřeba ochrany laických zachránců limitovaná tím, že zachránce byl pravděpodobně už před příhodou v dlouhodobém kontaktu s obětí NZO.
• K problematice laické resuscitace dětí je vhodné doplnit, že nejčastějším zachráncem v případě dětí jsou rodinní příslušníci, dlouhodobě žijící s dítětem. Přínos dýchání z plic do plic v takové situaci významně převyšuje rizika spojená s případnou nákazou.
• Profesionální zdravotníci by měli být vycvičeni k rychlému oblečení ochranných pomůcek. Je vhodné, aby si tyto pomůcky nasazovali cestu a minimalizovali tak riziko časových ztrát. Čas pro nasazení všech ochranných pomůcek by neměl překročit 5 minut, ale dobře trénovaní jedinci jsou schopni zkrátit čas na cca 1 minutu.

Zdroj: Couper K et al. on behalf of the International Liaison Committee on Resuscitation. COVID-19 infection risk to rescuers from patients in cardiac arrest. Consensus on Science with Treatment Recommendations, April 2020 (online).

(c) Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz