Rothův test aneb jak kvantifikovat dušnost na dálku

Hodnocení stavu dýchání patří mezi základní body odběru informací při každé tísňové výzvě. Rozpoznání kritické dušnosti (dušení) je relativně snadné (velmi často např. na základě toho, že pacient není pro dušnost schopen mluvit buď vůbec nebo není schopen vyslovit ani jednoduchou větu). U mírnějších stupňů dušnosti není ale metodika alespoň hrubého stanovení míry potíží zdaleka tak jednotná, přesněji řečeno vlastně není žádná a operátoři rozhodují nejčastěji na základě subjektivního popisu potíží nemocným nebo volajícím.

V současné situaci epidemie akutních respiračních infekcí (ARI) nabývá co nejpřesnější vyhodnocení na významu, a to jak z důvodu omezení zbytečných kontaktů mezi nemocným a zdravotním personálem, tak samozřejmě i z důvodu redukce zbytečného zatížení navazujících zdravotních služeb.

Jak tedy posoudit míru dechových potíží na dálku?

Zajímavá práce na toto téma vyšla v časopisu Clinical investigations v červnu 2016. Autoři Chorin a spol. z Tel Avivu v ní popisují jednoduchý a relativně spolehlivý test, kteří sice vztahují k hodnocení saturace kyslíkem měřené pulzním oxymetrem, ale ta zase odpovídá předpokládané míře dušnosti.

Princip zkoušky, nazvané po známém izraelském kardiologovi Rothův test, spočívá v tom, že se vyšetřovaná osoba se zhluboka nadechne a následně co nejrychleji ve svém rodném jazyce počítá od 1 do 30.

Hodnotí se, do jakého čísla stihne pacient napočítat a čas do dalšího nádechu.

Výsledky u pacientů s dušností z nejrůznějších příčin byly kalibrované vůči skupině 103 zdravých dobrovolníků ve věku 36 – 74 let (kontrolní skupina).

Všichni pacienti v kontrolní skupině byli schopní na jeden nádech napočítat nejméně do patnácti a 94% z nich do dvaceti.

Výsledky jsou prezentované ve formě senzitivity a specificity testu ve vztahu k určení, zda současně měřená SpO2 u pacienta byla pod 95% resp. 90%.

Základní tabulka výsledků

S ohledem na to, že saturace kyslíkem pod 95% je považovaná za jeden z významných markerů hrozící respirační insuficience, vybírám z výsledků právě zejména ty, vztahující se k této hodnotě:

  • Pokud pacient stihl na jeden nádech napočítat nejvýše do deseti, má saturaci velmi pravděpodobně (p=0,91) pod 95%.
  • Pokud pacient stihl na jeden nádech napočítat pouze do sedmi (nebo ještě méně), je jisté, že má saturaci pod 95% a velmi pravděpodobně (p=0,87) i pod 90%;
  • Naopak, pokud pacient napočítal na jeden nádech do dvaceti a víc, je jisté, že má saturaci nad 90% a velmi pravděpodobně (p=0,87) má saturaci nad 95%;
  • Pokud je doba mezi nádechy pod 7 sekund, je velmi pravděpodobné (p=0,83), že je saturace pod 95%;
  • Pokud je doba mezi nádechy nad 10 sekund, velmi pravděpodobně (p=0,87) je saturace 95% nebo vyšší.

Pozn. OF: Rothův test (resp. v originále Rothovo skóre) představuje nenáročný, i na dálku (po telefonu) použitelný a přitom poměrně velmi spolehlivý nástroj k objektivizaci stupně dušnosti pacienta, který by mohl v současnosti, kdy se na tísňovou linku obracejí pacienti s projevy ARI masově, významně pomoci při stratifikaci naléhavosti událostí operačním střediskem.

Jeho slabinou je ovšem „pseudoobjektivita“, protože výsledek testu ve směru „k horšímu“ může být zásadně ovlivněný vůlí pacienta. Nejen jen o nutnost určitých mentálních a komunikačních schopností pacienta pro porozumění principu testu, ale zejména o nutnost jeho racionálního přístupu a spolupráce. Jinak řečeno, pacient musí sám chtít objektivně zjistit závažnost svého stavu. Pokud z jakéhokoliv důvodu (např. z obav o svůj zdravotní stav) nebude chtít spolupracovat, lze test velmi snadno „ošidit“ a naléhavost svého stavu uměle nadhodnotit.

Zdroj: Chorin E, Padegimas A, Havakuk O, et al. Assessment of Respiratory Distress by the Roth Score. Clin Cardiol. 2016;39(11):636–639. doi:10.1002/clc.22586 fulltext online ZDE

(c) Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz