Samozáchrana kašláním… a teď tu O Červené Karkulce…

V těchto dnech mě opět zahrnula vlna mailů s níže uvedeným textem nebo PowerPointovou přílohou na téma JAK PŘEŽÍT INFARKT – přesněji řečeno NÁHLOU ZÁSTAVU OBĚHU – pomocí usilovného kašle. Tyto maily vytrvale kolují po netu od roku 1999 a nacházejí si stále nové a nové oběti, rozesílající tuto nebezpečnou hloupost v dobré víře „všem svým známým“. Mail nebo prezentace obsahují zpravidla tento text: 

JAK PŘEŽÍT INFARKT, KDYŽ JE ČLOVĚK SÁM?

Spousta lidí je sama bez pomoci, když dostanou infarkt.Osobě, jejíž srdce bije nepravidelně a která začíná omdlévat, zbývá pouze 10 vteřin, než ztratí vědomí.

CO DĚLAT ??

NEPANIKAŘTE, ALE ZAČNĚTE OPAKOVANĚ KAŠLAT, A TO VELMI ENERGICKY. HLUBOCE SE NADECHNĚTE PŘED KAŽDÝM ZAKAŠLÁNÍM. KAŠLAT MUSÍTE ZHLUBOKA A DLOUHO, MUSÍ SE VÁM TVOŘIT HLEN HLUBOKO V HRUDI.NÁDECH A KAŠEL MUSÍ BÝT OPAKOVÁN KAŽDÉ DVĚ VTEŘINY  BEZ PŘESTÁVKY, DOKUD NEDORAZÍ POMOC, NEBO DOKUD NEZAČNE SRDCE BÍT OPĚT NORMÁLNĚ.HLUBOKÝ NÁDECH DOSTANE KYSLÍK  DO PLIC, POHYBY PŘI KAŠLÁNÍ ZMÁČKNOU SRDCE A UMOŽŇUJÍ CIRKULACI KRVE. TENTO TLAK NA SRDCE UMOŽŇUJE JEHO NÁVRAT DO NORMÁLNÍHO RYTMU. TÍMTO ZPŮSOBEM SE MOHOU OBĚTI INFARKTU DOSTAT DO NEMOCNICE.

NIKDY SI NEMYSLETE, ŽE VÁS SE TO NETÝKÁ, POKUD JE VÁM MÍŇ NEŽ 25 NEBO 30 LET.V DNEŠNÍ DOBĚ SE KVŮLI ZMĚNÁM ŽIVOTNÍHO STYLU INFARKT VYSKYTUJE U LIDÍ VŠECH VĚKOVÝCH SKUPIN!

ARTICLE PUBLISHED ON Nº. 240 of JOURNAL OF GENERAL HOSPITAL ROCHESTER

Zdánlivě logicky vypadající text ale obsahuje řadu nepřesností nebo přímo nepravd a ve svém důsledku jde o návod jak ublížit sobě a/nebo okolí. S ohledem na nebezpečnost toho HOAXu jsem pro výukové účely připravil lehce modifikovanou původní powerpointovou prezentaci a následující text:

Jak vlastně souvisí infarkt myokardu, zástava oběhu, fibrilace komor a kašlání?

  • Infarkt myokardu (AIM) je stav, kdy došlo k ucpání některé z cév zásobujících srdce. To samo o sobě v první fázi neznamená „nic víc a nic míň“, než že část srdce se přestane prokrvovat, jeho funkce je ale zachovaná. Z hlediska postiženého se AIM projeví zpravidla zejména svíravou bolestí za hrudní kostí a typické jsou i některé další doprovodné příznaky – nevolnost až zvracení, opocení, „horší dech“, pocit strachu. Podrobněji např. ZDE. Vznik infarktu ovšem ještě zdaleka neznamená, že musí dojít k dramatickému průběhu popisovanému autorem. Text se ve skutečnosti netýká infarktu, ale vzniku tzv. náhlé zástavy oběhu. Ta na jednu stranu vzniká u méně než 10% pacientů stižených infarktem, na druhou stranu může mít i řadu jiných příčin, než jen AIM. 
  • Náhlá zástava oběhu (NZO) znamená, že srdce přestane plnit svoji funkci pumpy a tím se zastaví cirkulace krve v těle. Je to komplikace, která v akutní fázi postihuje určitou malou část pacientů stižených AIM – odhaduje se, že méně než cca 10% v prvních třech hodinách od vzniku AIM. Podstatou NZO je v naprosté většině případů zhoubná porucha srdečního rytmu, tzv. fibrilace komor. Podrobněji např. ZDE. Při náhlé zástavě oběhu se pacient nachází ve stavu „klinické smrti“, a pokud se oběh nepodaří obnovit během 10-15 minut, nastává smrt biologická, která je nezvratná.
  • Fibrilace komor (FiK) znamená, že srdce sice mechanicky pracuje, ale jednotlivá vlákna srdečního svalu se stahují nekoordinovaně, nezávisle na sobě, takže nedochází k vypuzování krve do oběhu. FiK nastává zpravidla náhle, bez jakéhokoliv dalšího jednoznačného předchozího varování (někdy dokonce i bez shora uvedených příznaků AIM). Dochází k úplnému selhání zásobování orgánů včetně mozku a postižený velmi rychle (cca do 10 sekund) upadá do bezvědomí. Jediným známým řešením této situace je tzv. „elektrická defibrilace“ neboli podání elektrického výboje – „šoku“ – specializovaným přístrojem (defibrilátorem). Do provedení defibrilace je jedinou známou účinnou pomocí provádění nepřímé masáže srdce. Podrobněji např. ZDE.
  • „Samozáchrana kašláním“ by měla nahradit činnost srdce právě v situaci, kdy došlo k NZO. Představa autorů je taková, že úmyslným kašláním lze zabezpečit normální oběh krve (plně nahradit činnost srdce) tak, aby nedošlo k bezvědomí, a v tomto stavu dojet do nejbližší nemocnice, kde by měla být provedena defibrilace. 

V čem je tedy text zkreslující nebo dokonce nepravdivý?

  • Není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu. Účinek kašle pro udržení funkčního oběhu krve při náhlé zástavě oběhu je skutečně pozorován, ale pouze ve velmi specifické situaci:  jde o epizodické zprávy z katetrizačních laboratoří u pacientů, ležících v klidu na lůžku, jejichž srdeční akce je monitorovaná přístroji a vznik fibrilace je tudíž okamžitě rozpoznán. I za těchto optimálních podmínek (okamžité rozpoznání, klid, poloha vleže minimalizující potřebný tlak krve) může ale tento postup překlenout dobu v řádu sekund nebo nejvýše desítek sekund, nutnou pro provedení defibrilace elektrickým výbojem.
  • Naopak případ udržení funkčního oběhu kašlem v reálném životě mimo výše zmíněné velmi specifické podmínky nebyl nikdy popsán. V experimentu se psy z roku 1982 (Bircher, Safar a spol., Critical Care Medicine No 10, Vol. 2, str. 104 – 107) došlo při uměle navozeném kašlaní po zástavě oběhu k prodloužení doby do úplného vyhasnutí aktivity mozku zhruba na trojnásobek, což by v reálném životě odpovídalo prodloužení intervalu do nástupu bezvědomí u ležícího pacienta z obvyklých 10 sekund na 25 – 30 sekund. S pravděpodobností hraničící s jistotou lze tedy tvrdit, že člověk postižený fibrilací ztratí vědomí dříve, než si vůbec uvědomí, co se děje, a i kdyby začal okamžitě kašlat, vznik bezvědomí oddálí nejvýše o sekundy. 
  • Pokud bychom se tedy v popsané situaci řídili textem mailu a rozhodli pokračovat v jízdě autem, svým jednáním bezprostředně ohrožujeme sebe i své okolí!!!
  • Jakékoliv „preventivní“ intenzivní kašlání při vzniku příznaků infarktu (svíravá bolest za hrudní kostí, opocení, nevolnost, dušnost apod. – viz výše) může naopak vést vlivem zvýšené fyzické námahy ke zhoršení situace – ke zvýšení pravděpodobnosti vzniku náhlé zástavy oběhu.
  • V textu zmiňovaný „JOURNAL OF GENERAL HOSPITAL ROCHESTER“ neexistuje. Všeobecná nemocnice v Rochesteru navíc vydala prohlášení, v kterém odmítá, že by se v posledních 20 letech v jejích oficiálních materiálech objevila jakýkoliv zmínka na toto téma.
  • Další prohlášení upozorňující na nebezpečnost tohoto postupu vydaly např. American Heart Association nebo britská  Rada pro resuscitaci.

Jak tedy postupovat, pokud pocítím příznaky infarktu?

  • Jediným správným postupem při výskytu shora uvedených příznaků v dané modelové situaci je zastavit na nejbližším vhodném místě, pokusit se připoutat pozornost případných kolemjdoucích či kolemjedoucích a co nejdříve zavolat tísňovou linku záchranné služby (155). Optimální poloha je vsedě nebo v polosedě s vyloučením jakékoliv námahy.
  • Lze použít léky doporučené vaším lékařem pro podobnou situaci (nitroglycerinovou tabletku či spray, případně jiné léky doporučené lékařem).
  • Pokud jsme „pět minut od nemocnice“, bude u nás záchranka pravděpodobně za stejných pět minut, navíc ovšem bezpečně, s plnou výbavou a schopná poskytnout kvalifikovanou pomoc. 

Co dělat, když jsme svědky vzniku něčího infarktu?

  • Pokud má postižený příznaky infarktu myokardu, měl by zůstat v klidu, vsedě nebo v polosedě. Lze mu podat jeho emergentní medikaci (tabletku nitroglycerinu, spray apod.), zapít jedním douškem vody.
  • Nejpodstatnější je včasné zavolání pomoci – linka 155. Transport pacienta svépomocí není vhodný, v osobním voze není možné poskytnout účinnou první pomoc v případě vzniku NZO. 
  • Postiženého je třeba nepřetržitě monitorovat – sledovat, zda reaguje a zda normálně dýchá.
  • Pokud by došlo ke ztrátě vědomí (postižený přestává reagovat, mohou být křeče, lapání po dechu), je třeba postiženého okamžitě položit na záda na rovnou podložku a zahájit nepřímou masáž srdce. O vývoji situace je vhodné informovat dispečink záchranky (155), kde vám navíc i poradí jak přesně postupovat při poskytování první pomoci.

(c) Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz