Senioři a záchranná služba – dojmy versus data

Mění se záchranka v „gerontozáchranku“?

V jednom ze předchozích textů na tomto webu jsem kromě jiného upozorňoval na to, že největší početní vzestup za uplynulých 10 let (2007 – 2017) zaznamenaly záchranné služby ve skupině seniorů (65+). Ačkoliv je totiž seniorů v populaci necelých 20%, generují téměř polovinu zásahů záchranné služby, tj. cca 2,5x více, něž by odpovídalo početní proporcionalitě. Je jasné, že čím je člověk stačí, tím víc neduhů ho životem provází – a čím víc neduhů, tím víc konzumace zdravotních služeb. To nepřekvapuje.

Věková struktura pacientů ZZS 2007 – 2017, zdroj ÚZIS

Co by ale překvapovat mohlo je fakt, že za uvedených 10 let vzrostl počet zásahů u seniorů téměř o 50% , což je cca 3x rychlejší nárůst, než u ostatní dospělé populace (+17%). Mohlo by se tedy zdát, že „průměrný senior“ si volá záchranku čím dále tím častěji. I tady by se vysvětlení mohlo nabídnout samo a mnohokrát jsme ho také z různých úst i slyšeli: omezování pohotovostí, praktici, kteří se řádně nestarají o své „ovečky“, domovy seniorů a podobné ústavy, kde akorát tak vybírají peníze, ale o babičky a dědečky se pořádně nestarají a kvůli každé drobnosti hned volají záchranku, předčasně ukončované hospitalizace… A všechno se to pak hrne na nás… Tak to slýcháme dnes a denně a tak to taky asi… je? Nebo není?

Populační exploze seniorů

Podívejme se na následující tabulku. A rovnou říkám – dobře si ji prohlédněte, v příštích letech nás bude HODNĚ zajímat. A zvlášť právě v řádku seniorů 65+. Vidíte vpravo dole číslo 1,35?

Věková struktura obyvatel ČR 2007 – 2017, zdroj ČSÚ

Ano – naše populace stárne. To slyšíme každou chvíli. Uvědomujeme si ale, jak moc stárne? Právě to zjistíme pohledem do tabulky – a není to veselé zjištění. Za 10 let mezi rok 2007 a 2017 přibylo v ČR více než půl milionu seniorů nad 65 let, což představuje nárůst o plných 35%.

A najednou je všechno jinak! Pokud totiž sloučíme obě výše uvedené tabulky dohromady a očistíme tak početní změny v počtu výjezdů o vliv rostoucí resp. zmenšující se populace v dané věkové kategorii, rázem jsou relativní přírůstky úplně jinde – viz barevná tabulka.

A ještě jedna zajímavost se k tomu váže – mrkněte sem:

Právě ve skupině seniorů (spolu s nejmenšími dětmi) došlo za 10 let ke zcela bezprecedentnímu, skoro 100% nárůstu počtu výjezdů pro úrazové stavy.

Tak si to shrneme…

Data tedy hovoří jasně. Pro někoho možná i hodně překvapivě, pro jiného říkají přinejmenším to, co opravdu nechce slyšet:

  1. Za 10 let (2007 – 2017) narostl počet výjezdů k seniorům cca o 150.000 ročně. Jenže cca 100.000 z toho jde „na vrub“ zvyšujícímu se počtu seniorů v populaci a dalších 35.000 výjezdů „navíc“ je k úrazům, ke kterým se dříve nejezdilo. Typicky jde o pády a zlomeniny krčků, kam dřív běžně jezdila převozka, zatímco dneska tam (díky Bohu!) zcela běžně posíláme „erzetu“ s možností adekvátní analgezie.
  2. Pokud tedy budeme uvažovat počet výjezdů v poměru k velikosti populace (incidenci), stoupá u seniorů naopak NEJMÉNĚ ze všech věkových skupin a je hluboko pod úrovní 1% za rok (po odečtení výše uvedených objektivních vlivů).
  3. Péče praktiků o seniory se tedy zjevně NIJAK ZÁSADNĚ NEZHORŠUJE – spíš naopak. Pokud počet výjezdů o daleko mobilnější obyvatele středního věku i o děti stoupá (relativně) několikrát rychleji, než je tomu u seniorů, příčina je někde jinde.
  4. Zvyšující se počet „domovů seniorů“ a podobných zařízení NEVEDE k zvyšujícímu se počtu výjezdů – jen prostě nejezdíme na jednotlivé adresy, ale do těchto domovů, což opticky působí tak, že tato zařízení nadužívají záchrannou službu. Nenadužívají – jen místo „po celém městě“ jezdíme do jednoho „důchoďáku“.
  5. A výhled do budoucna? ANO, BUDE HŮŘ. Vzestup počtu seniorů nejenže se nezastaví, ale naopak za nějakých 10 – 15 let začnou do kritického věku přicházet velmi silné populace „Husákových dětí„… S trochou nadsázky – je to jediné „hromadné neštěstí“, o kterém s jistotou víme, že přijde. Přesto se na něj – na rozdíl od mnoha jiných katastrofických scénářů – zatím absolutně nijak nepřipravujeme. A asi bychom měli začít. Ale o tom zase někdy příště.

Zdroje dat: Stručný přehled činnosti oboru zdravotnická záchranná služba (ZZS) za období 2007–2017 – NZIS REPORT č. K/16 (08/2018) a Věková skladba obyvatel ČR 1945 – 2018

(c) Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz