Tak nebo tak? Aneb kam nalepit defibrilační elektrody, aby měl výboj ty správné grády

O tom, jak nejlépe nalepit defibrilační elektrody, se vedou téměř nekončící spory. Někdo je příznivcem klasické polohy „STERNUM – APEX“ (SA), jiný dává přednost anterio-posteriorní poloze (AP) s tím, že nalepení je sice pracnější, ale zase většina energie prostě musí projít skrze myokard. Jenže doposud nebyla k dispozici žádná data, která by podpořila ten či onen způsob lepení elektrod. Doporučení ERC proto vycházejí jen ze starších studií zaměřených na kardioverzi u fibrilací síní a navíc za použití monofázických defibrilátorů.
Tento nedostatek se rozhodli napravit výzkumníci z univerzitní nemocnice v Oslu ve spolupráci s hasiči z amerického Hustonu, kde byla k dispozici potřebná retrospektivní data z let 2006 – 2011. Zatímco v první fázi (2006 – 2007) používali záchranáři v Hustonu klasické SA umístění elektrod, v letech 2009 – 2011 v rámci studie CIRC (sledující primárně využití mechanizovaných kompresí) používali AP umístění elektrod.

Do obou skupiny byli zahrnuti výhradně pacienti, u kterých byla jako první rytmus zachycena komorová fibrilace a u kterých probíhaly komprese manuálně. V SA skupině tak byla vyhodnocena data z 1020 defibrilačních výbojů u 277 pacientů, v AP skupině data z 1023 defibrilací u 207 pacientů. Hodnoceným kritériem byl srdeční rytmus zaznamenaný defibrilátorem 5 sekund po provedené defibrilaci.
No a co ty výsledky? Pokud čekáte něco, co konečně posune resuscitaci o notný kus dál, tak vás zklamu – vypadá to, že je nakonec jedno, jak a kam ty elektrody plácnete. V SA skupině byla úspěšnost defibrilace 82,1%, v AP skupině 82,2% a není asi ani potřeba dodávat, že rozdíl je ze statistického hlediska neprůkazný.
Samozřejmě – jde o retrospektivní studii, navíc na datech, která taky už nejsou úplně horká. Sami autoři tedy hlavní význam studie spatřují v tom, že jedna z metod není evidentně horší a byl by čas na provedení hezké, prospektivní randomizovaná studie. Takže to nejpodstatnější na závěr – kdo z vás se toho ujme? A nehlaste se všichni!
Zdroj: Steinberg MF et al. Efficacy of defibrillator pads placement during ventricular arrhythmias, a before and after analysis. Resuscitation 2022 Mar 8;174:16-19. doi: 10.1016/j.resuscitation.2022.03.004.
(c) MUDr. Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz
PS: Vážení uživatelé, na serveru ZACHRANNASLUZBA.CZ je možné se zapojit do diskuze pod články. Diskutovat mohou pouze registrovaní čtenáři, způsob registrace a pravidla diskuze najdete ZDE.

Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.