Stabilizace páteře po úrazu? Ano, ale ne vždy a za každou cenu...

aktualizace 27.1.2015

Imobilizace páteře (zejména té krční) patřičnou pomůckou je často považovaná za jeden ze základních úkonů při ošetření traumat. Pravda nicméně je, že tento postup je založený spíš na „dobré víře“, než na reálných datech. Dodnes neexistuje žádná randomizovaná studie, která by potvrdila, že imobilizace páteře jakoukoliv pomůckou má protektivní vliv a brání případnému sekundárnímu poškození. Naopak stále častěji se objevují studie, v nichž je imobilizace spojovaná s horší prognózou pacientů. Již v roce 1998 publikoval Mauswald a spol. studii (byť poněkud kontroverzní), ve které párově (na základě obdobného mechanizmu úrazu) srovnával pacienty z Malajsie (bez imobilizace) a USA (s imobilizací), přičemž ti první měli méně časté neurologické poškození.

Obdobně Sparke a spol. prokázali horší prognózu pacientů s naloženým krčním límcem u perforujících poranění, Kolb a spol. prokázali, že naložení límce vede ke zvýšení intrakraniálního tlaku atd. Lze shrnout, že krční límec a zejména různé typy "dlouhých" fixačních pomůcek páteře vč. „spine boardů“ nejsou tak neškodné, jak se dříve myslelo. O jejich stabilizačním a protektivním účinku nemáme žádná jasná data (studie zaměřené na sledování stabilizace C-páteře u zdravých dobrovolníků přinesly různorodé výsledky), ale víme o rizicích, která jsou s použitím stabilizace spojena:

- Zhoršení prognózy u pacientů s penetrujícím poraněním (pravděpodobně z důvodu zdržení při naložení imobilizace);
- Problematická intubace resp. obtížné zajištění a udržení volných dýchacích cest a riziko aspirace u nezaintubovaných pacientů;
- Zhoršení respiračních funkcí (zejména u pacientů s předchozím plicním onemocněním – astma, CHOPN apod.);
- Zvýšení nitrolebního tlaku;
- Riziko dalšího sekundárního poranění C páteře a okolních struktur nuceným uvedením do „anatomické“ pozice;
- Riziko vzniku trofických defektů při zvýšeném tlaku límce na určitý bod.

V případech, kde je poranění krční páteře pravděpodobné, si zatím samozřejmě nikdo netroufne nedoporučit použití stabilizace, ale bylo by vhodné ji alespoň omezit tehdy, pokud toto poranění pravděpodobné není. S výhodou lze přitom použít např. verifikovaná kritéria NEXUS, určených původně pro rozhodování o indikaci RTG vyšetření C páteře.

Doporučení NAEMSP:

Použití imobilizačních pomůcek, fixovaných na pacienta (Schanzův límec, „Spencer“, longboard atd.) je indikované, pokud:

- Jde o tupé poranění spojené s poruchou vědomí;
- Je bolestivost nebo napětí v oblasti páteře;
- Jsou přítomny neurologické příznaky (parestezie, výpadky čití či motoriky...);
- Je anatomická deformace v oblasti páteře;
- Jde o vysokoenergetické trauma a pacient z jakéhokoliv důvodu není schopen spolehlivě komunikovat (např. z důvodu intoxikace, zmatenosti, bolestivé reakce nebo psychické reakce na prodělané trauma).
 

Použití naopak dobře zvažte přinejmenším tehdy, pokud postižený splňuje následující "NEXUS" kritéria nízkého rizika:

- Nebolestivost v oblasti C páteře;
- Normální stav vědomí;
- Bez známek intoxikace;
- Žádná patologie v neurologickém nálezu
- Pacient nemá intenzivní bolesti.

dr. Ondřej Franěk



Zdroje a odkazy:

First Responders: Ditch the Spine Board Should we reflexively place patients in spinal immobilization? Melissa Kroll, MD, Hawnwan Phillip Moy, MD, Evan Schwarz MD online na www.medpagetoday.com; Spine immobilization in penetrating trauma: more harm than good? Sparke A, Voss S, Benger J. Scand J Trauma Resusc Emerg Med.; Out-of-hospital Spinal Immobilization: Its Effect on Neurologic Injury Mark Hauswald, MD, Gracie Ong, MBBS, Dan Tandberg, MD, Zaliha Omal; MBBS

NEXUS kritéria

Prezentace na serveru FIREENGINEERING ZDE

Stanovisko Americké společnosti lékařů urgentní medicíny (NAEMSP) a Americké chirurgické společnosti z roku 2013