Jak se stát záchranářem

Jedním z nejčastějších dotazů, se kterými se v souvislosti se záchrankou dostávám, je „Jak se stát záchranářem“. Níže jsou tedy uvedené aktuálně platné kvalifikační požadavky pro práci ve výjezdové skupině zdravotnické záchranné služby a na zdravotnickém operačním středisku.

LÉKAŘ

  • VŠ vzdělání lékařská fakulta a specializovaná způsobilost („atestace“) v oboru urgentní medicína, anesteziologie a resuscitace, anesteziologie a intenzívní medicína, chirurgie, vnitřní lékařství, kardiologie, neurologie, traumatologie, dětské lékařství, všeobecné praktické lékařství nebo praktické lékařství pro děti a dorost;
  • Za určitých okolností (pokud je v podmínkách dané záchranné služby možné zajistit tzv. „odborný dohled“) může lékař na ZZS pracovat již po získání osvědčení o absolvování příslušného „kmene“.

ZDRAVOTNICKÝ ZÁCHRANÁŘ

  • VŠ vzdělání v oboru zdravotnický záchranář, nebo
  • Vyšší odborné vzdělání v oboru diplomovaný zdravotnický záchranář (pokud bylo studium zahájeno nejpozději v roce 2018), nebo
  • Středoškolské vzdělání v oboru zdravotnický záchranář (pokud bylo studium zahájeno nejpozději v roce 1998), nebo
  • Středoškolské vzdělání v oboru všeobecná sestra + specializace v oboru „sestra pro intenzivní péči“ (SIP), nebo
  • Středoškolské nebo vyšší odborné vzdělání v oboru „sestra pro intenzivní péči“, pokud bylo studium zahájeno nejpozději v roce 2003.

Dále, pokud bylo studium oboru „zdravotnický záchranář“ ukončeno po 1.9.2017, musí uchazeč absolvovat praxi na oddělení intenzivní péče (ARO/JIP) nebo na urgentním příjmu v rozsahu nejméně 0,5 úvazku a trvání nejméně 1 rok.

ŘIDIČ ZÁCHRANÁŘ

  • Středoškolské vzdělání + certifikovaný kurz řidiče ZZS.

OPERÁTOR(ka) ZDRAVOTNICKÉHO OPERAČNÍHO STŘEDISKA

  • VŠ vzdělání v oboru zdravotnický záchranář, nebo
  • Vyšší odborné vzdělání v oboru diplomovaný zdravotnický záchranář (pokud bylo studium zahájeno nejpozději v roce 2018), nebo
  • Středoškolské vzdělání v oboru zdravotnický záchranář (pokud bylo studium zahájeno nejpozději v roce 1998), nebo
  • Středoškolské vzdělání v oboru všeobecná sestra + specializace v oboru „Sestra pro intenzivní péči“ (SIP), nebo
  • Středoškolské vzdělání v oboru všeobecná sestra + certifikovaný kurs „Operační řízení ve zdravotnictví“, nebo
  • Středoškolské nebo vyšší odborné vzdělání v oboru „sestra pro intenzivní péči“, pokud bylo studium zahájeno nejpozději v roce 2003.

LETECKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA

Kvalifikační předpoklady zdravotníků pro práci v „letecké výjezdové skupině“ jsou stejné, jako pro práci v „běžné“ záchranné službě.

V rámci jednotlivých organizací ale mohou být stanovena další dodatečná kritéria – zejména délka praxe, o absolvování certifikovaných kurzů „Advaced life support“ (ALS) a „Advanced trauma life support“ (ATLS) nebo ekvivalentních apod.

U některých provozovatelů musí záchranáři současně absolvovat „letecké minimum“ získáním kvalifikace TCM (Technical crew member).

Kvalifikační předpoklady pro piloty v LZS jsou stanovené příslušnými mezinárodními předpisy a kromě odpovídajícího leteckého výcviku do dosažení kvalifikace obchodního pilota (CPL) v současnosti požadují minimálně 1000 nalétaných hodin ve funkci velitele letounu, z toho nejméně 500 hodin na vrtulníku. Nutnou počáteční investici zájemce do leteckého výcviku lze odhadnout na cca 2 miliony korun. Častou cestou k létání u záchranky je proto přechod z armády – výhodou je, že armáda obvykle zajistí výcvik pilota, to je ale samozřejmě vázané na odsloužení smluvního úvazku v armádě – létání pro LZS tak přichází v úvahu až v druhé polovině profesní kariéry pilota.

Naopak zdravotnické vzdělání se u pilotů nepožaduje.

*****

SITUACE NA TRHU PRÁCE

Aktuálně lze shrnout, že ZZS v ČR trpí především nedostatkem lékařů a částečně i operátorů ZOS, naopak zájemců o profesi zdravotnického záchranáře a řidiče je zatím ve většině krajů (zejména mimo velká města) dostatek až nadbytek a čekací doba na přijetí dosahuje často až několika let.

Překvapivě prakticky všichni provozovatelé vrtulníků letecké záchranné služby hlásí velký nedostatek pilotů splňujících požadované kvalifikace a požadavky na letovou praxi.

*****

Poznámka na závěr:

Profesní příprava pro získání práce u záchranné služby je obvykle „běh na dlouhou trať“ – nejdelší asi u lékařů (minimum = 6 let vysoké školy + 2,5 roku do „kmene“), o něco kratší u záchranářů (minimum = 4 roky) a řidičů (obvykle 2 roky). Je také dobré vědět, že žádná záchranná služba nepřijímá záchranáře přímo pro práci v letecké záchranné službě. Vždy vybírá ze zkušených „pozemních“ záchranářů s několikaletou praxí a výsledek je značně nejistý (ke službě na LZS se nakonec dostane cca 1 z několika desítek potenciálních zájemců).

Ještě před rozhodnutím o tomto nasměrování své profesní kariéry doporučuji všem zájemcům k přečtení co nejvíce článků na tomto webu – zejména na téma „nadužívání záchranné služby“. Řada potenciálních záchranářů si totiž práci u záchranky idealizuje do představ, které se s realitou potkávají jen velmi zřídka. Ať chceme nebo ne, záchranná služba opravdu není jen o zachraňování holých životů a „být u toho“ není právo, ale privilegium, které je vykoupeno těžkou a odpovědnou rutinní prací s „obyčejnými pacienty“, často připomínající „hledání jehly v kupce sena“. Pokud chcete opravdu pomáhat, můžete na záchrance najít jedno z nejkrásnějších zaměstnání. Pokud cítíte pocit výjimečnosti a očekáváte, že každodenně zachráníte několik životů, pokud možno ve světle televizních kamer, čeká vás velké zklamání a frustrace.

(c) Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz