Počínaje předchozím vydáním obsahují doporučené postupy Evropské rady pro resuscitaci také kapitolu týkající se první pomoci i v jiných situacích, než je přímo náhlá zástava oběhu. Na rozdíl od resuscitačních textů ale nejde o komplexní a vyčerpávající pohled na problematiku, jednotlivá doporučení jsou vzájemně zcela nekonzistentní co do rozsahu, někdy jde doslova o jednu větu se stručnou poznámkou k dané situaci, jindy je text výrazně rozsáhlejší. Nejde tedy rozhodně o nějakou ucelenou „příručku první pomoci“ (takovou najdete např. ZDE), ale spíše o jakési poznámky či zajímavosti k vybraným tématům. Samozřejmě ke každému tématu je v druhé části textu rozsáhlejší odůvodnění k tomu, proč je závěr takový, jaký je.

Je také potřeba si přiznat, že pokud přesvědčivých „evidence based“ postupů je poměrně málo i v „resuscitačních“ částech Guidelines, tak kapitola o první pomoci je a tom ještě znatelně hůře. Většina doporučení tak vchází spíše z názoru, úhlu pohledu a profesní zkušeností autorů a „vědecká síla“ je poměrně nízká. Ale zase lepší něco, než bezbřehé „nic“.

Takže – co tedy ERC v roce 2021 k tématu první pomoci doporučuje?

1. Zotavovací poloha: Je doporučena pro dospělé i děti s poruchou vědomí, u kterých se nepředpokládá mechanický úraz, a kteří současně nesplňují kritéria pro zahájení resuscitace. Součástí doporučení je požadavek na pravidelnou kontrolu stavu dýchání a doporučení neopouštět postiženého, pokud to není nutné z naprosto zásadních důvodů, např. poskytnutí pomoci dalších postiženým. Poznámka OF: Takto široce formulované doporoučení je velmi kontroverzní – hrozí riziko nerozpoznání zástavy oběhu. Doporučení je přijatelné tam, kde hrozí reální riziko aspirace, zejména u pacientů s perorální intoxikací.
2. Optimální poloha pro pacienty v šoku: Pokud nejde o šok spojený s úrazem, mohou zachránci uvažovat o podložení dolních končetin do doby příjezdu záchranné služby. Poznámka OF: Velmi kontroverzní doporučení – účinnost manévru je velmi sporná a krátkodobá, naproti tomu u pacientů v kardiogenním šoku povede tento postup téměř s jistotou ke vzniku zástavy oběhu, přičemž laik nemá šanci původ stavu spolehlivě rozpoznat.
3. Podání bronchodilatancií u astmatu: Je doporučeno asistovat při podání inhalačních bronchodilatancií.
4. Rozpoznání mozkové mrtvice (CMP): použití systematických schémat (např. FAST) je účelné pro zkrácení času do rozpoznání a zahájené léčby mrtvice.
5. Kyselina acetylsalicylová (ASA) u pacienta s bolestí na hrudi: Pacientům s netraumatickou bolestí na hrudi při podezření na infarkt myokardu je vhodné doporučit ASA (acylpyrin, anopyrin…) 150 – 300 mg rozžvýkat co nejdříve po nástupu bolesti. ASA není vhodné podávat pacientům s bolestí nejasného nebo úrazového původu a dále pacientům s alergií na ASA, s astmatem a anamnézou krvácení do žaludku.
6. Anafylaxe: Je doporučeno aplikovat injekci s adrenalinem 0,5mg do svalu na přední stran stehna (např. Epipen apod.). Pacient by měl ležet a prudce nevstávat. Pokud se stav do pěti minut po první injekci neupraví nebo se dále zhoršuje, lze podání ještě jednou opakovat.
7. Hypoglykemie: Při podezření na hypoglykemii, pokud je pacient schopen vyhovět výzvě, je možné podat glukózu nebo dextrózu (15 – 20 g), případně potraviny s vysokým obsahem cukru (cukrovinky, kostku cukru, džus apod.). Pokud se stav do 15 minut nezlepší, lze dávku opakovat. Záchrannou službu volejte, pokud se stav nezlepší, případně pokud je postižený v bezvědomí. Pokud je to možné, zaznamenejte hladinu krevního cukru před a po příhodě.
8. Rehydratace u dehydratace z vyčerpání: Pro rehydrataci použijte specializovaný rehydratační roztok (3-8% cukry + ionty), případně odstředěné mléko. Lze použít i roztoky s nižší (0- 3%) nebo vyšší (8 – 12%) koncentrací, případně čistou vodu, rehydratace ale může trvat déle. Nepoužívejte alkoholické nápoje.
9. Chlazení při celkovém přehřátí organizmu: Odstraňte působení tepla. Při teplotě jádra nad 40 st. C chlaďte studenou vodou (0 – 26 st. C) do poklesu teploty pod 39 stupňů. Pokud není k dispozici studená voda, použijte jakoukoliv alternativu (led, studené obklady, ofukování ventilátorem…)
10. Použití kyslíku u mozkové mrtvice: Obecně není doporučeno. Použití je možné školeným zachráncem při známkách hypoxie.
11. Kolapsový stav („pocit na omdlení“): Zajistěte bezpečnost postiženého pro případ ztráty vědomí. Vhodné manévry pro předejití ztráty vědomí jsou: podřep (event. se zkříženýma nohama), zatnutí horních končetin se vzájemně zaháknutými prsty, zatnutí a překřížení dolních končetin.
12. Život ohrožující vnější krvácení: Mimo končetiny: Ihned aplikujte přímý tlak na ránu. Poté uvažte další možnosti – pokud je k dispozici hemostatický obvaz, lze jej přiložit přímo na ránu a tlak aplikovat přes něj. Je možné použít i tlakový obvaz, ale nenahrazuje prvotní přímý tlak na ránu. Použití tlakových bodů ani chlazení rány není doporučeno. Na končetinách: Pokud je k dispozici turniket (škrtidlo), uvažte jeho aplikaci co nejdříve. Turniket naložte 5 – 7 cm nad ránu mimo oblast kloubu, zapište čas naložení, turniket neuvolňujte. Některé situace mohou vyžadovat naložení dvou turniketů vedle sebe. Pokud turniket není k dispozici, použijte přímý tlak na ránu, hemostatický obvaz nebo běžný obvaz. Pokud tyto způsoby selžou, uvažte použití improvizovaného zaškrcení. Pozn. OF: Doporučení z neznámého důvodu (místo naložení není vůbec předmětem diskuze) nerespektuje anatomii končetin a nezohledňuje fyzikálně prokazatelnou problematickou účinnost škrtidla naloženého na předloktí a na bérci.
13. Otevřená rána hrudníku: Ponechte ránu bez krytí. Krvácení zastavte přímým tlakem na ránu. Vycvičení zachránci mohou použít speciální pomůcky určené pro ošetření otevřené rány hrudníku.
14. Stabilizace krční páteře při úrazu: Rutinní aplikace krčního límce po úrazu není doporučena. Při podezření na úraz páteře u pacientů při vědomí vyzvěte postiženého, aby udržoval stálou polohu páteře. U pacientů s poruchou vědomí stabilizujte hlavu dlaněmi, případně mezi předloktími, přičemž dlaně jsou zafixované o ramena postiženého.
15. Klasifikace stavu vědomí v souvislosti s úrazem hlavy: V současnosti není k dispozici žádný validovaný systém pro spolehlivou laickou klasifikaci stavu vědomí v souvislosti s úrazem hlavy (zejména otřesem mozku). Stav vědomí musí být vždy klasifikován profesionálním zdravotníkem.
16. Popáleniny: Okamžitě zahajte chlazení studenou (ne mrazivě ledovou) vodou, chlaďte nejméně 20 minut. Popáleninu volně přikryjte suchým sterilním obvazem nebo použijte přilnavou fólii. U rozsáhlejších popálenin a u popálenin dětí dbejte, aby nedošlo k podchlazení pacienta.
17. Avulze zubu: „Vyraženého“ zubu se dotýkejte pouze na korunce. Při znečištění jej krátce (max. 10 sekund) opláchněte v pitné vodě. U spolupracujícího pacienta vypláchněte ústa studenou pitnou vodou, případné krvácení z lůžka zubu zastavte kompresí tampónem. Pokud není možné „vyražený“ zub ihned replantovat na původní místo, uložte zub do potravinářské fólie, Hankova roztoku (HBSS), rehydratačního solného roztoku (ORS) nebo kravského mléka. Nikdy nepoužívejte čistou vodu nebo fyziologický roztok.
18. Bandáž u zavřených poranění kloubů: Pokud si postižený stěžuje na bolest kloubu, vyzvěte ho, aby končetinu držel v klidu. Nejsou žádné důkazy svědčící pro nebo proti doporučení provést bandáž kloubu, správné provedení bandáže ale vyžaduje odpovídající trénink.
19. Repozice zlomeniny: Repozice zlomenin by obecně neměla být prováděna, končetina by měla být fixována v dané poloze dlahou. Případná repozice by měla být prováděna pouze speciálně vycvičeným personálem.
20. Chemické poranění očí: Okamžitě začněte vyplachovat oči pitnou vodou nebo fyziologickým roztokem po dobu 10 – 20 minut. Dejte přitom pozor, aby se nekontaminovalo i druhé, případně nezasažené oko.

Poznámka: Nejde o doslovný a kompletní překlad původního textu. Texty jsou v rámci možností zjednodušeny a přizpůsobeny tuzemským podmínkám a zvyklostem (např. z hlediska terminologie). Vypuštěny jsou případně uvedené popisy příznaků a také obecné postupy (použití rukavic, požadavek na vyhledání odborné pomoci po prvotním ošetření apod.).

Zdroj: D.A. Zideman, et al., European Resuscitation Council Guidelines 2021: First aid, Resuscitation (2021),
https://doi.org/10.1016/j.resuscitation.2021.02.013

(c) MUDr. Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz