S veřejnými maratonskými běhy se v posledních letech skoro roztrh pytel a „svůj“ maraton má skoro každé větší město. Uběhnout maraton se současně pro spoustu lidí stalo životním snem a svým způsobem metou, jak si dokázat, že „to se mnou ještě není tak zlé“ (ne, že by to nešlo jinak, ale moderní společnost si zkrátka žádá být u toho viděn…).

Maratonský běh nicméně představuje také poměrně extrémní fyzickou zátěž a ta je spojená i s riziky: každoročně registrujeme i nešťastné události s těmito běhy spojené, od různých projevů vyčerpání až po tu nejzávažnější – zástavu oběhu. Jaké je tedy riziko, že bude běžec maratonu postižený náhlou zástavou oběhu? Právě na to se rozhodli odpovědět japoští vědci Manabe a spol. ve studii, jejíž výsledky vycházejí v časopise Resuscitation.

Autoři vyhodnotili data Japonské atletické asociace z 516 veřejných maratonů běžených v letech 2011 – 2019. Maratonů se celkem zúčastnilo 4.1 milion běžců (v průměru cca 8.000 na běh). Z tohoto množství bylo zaznamenáno celkem 69 zástav oběhu.

Drtivá většina obětí zástavy byli muži (66 z 69, tj. 96%) a celková incidence zástavy oběhu byla 1.7/100.000 účastníků. Incidence se ale významně lišila mezi jednotlivými věkovými kategoriemi – zatímco u běžců do 50 let byla ve všech dekádách víceméně stejná a poměrně nízká (0,9 na 100.000), pak se již začíná prudce zvyšovat: mezi 50 – 60 lety věku to bylo 2,6 na 100.000 a v kategorii nad 60 let dokonce 5,5 zástavy na 100.000 běžců.

Popravdě řečeno, výsledek sám o sobě není až tak velkým překvapením (to se dalo tušit, že čím starší běžec, tím ohroženější), ale fakt je, že samotná stratifikace a kvantifikace rizika je novou informací.

Pozn OF – Taková malá statistická hříčka: pokud předpokládáme celkovou incidenci zástav oběhu v populaci na 100/100.000 obvatel a rok a průměrnou délku maratonu na cca 4 hodiny, vychází riziko zástavy oběhu během maratonu přepočtené na odpovídajicí počet hodin expozice „v průměru“ cca 40x vyšší, než v běžném životě. Tedy – ono to ve skutečnosti bude ještě víc, protože maratonci jsou selektovaná, výjimečně zdravá populace, ale nešť. Pokud bychom se ale omezili pouze na kategorii 60+ (což je v běžném životě typická oběť zástavy oběhu), bylo by riziko (s vědomím stejného omezení) vyšší zhruba 120x.

Mají tedy starší běžci raději přestat běhat? Určitě ne. Sami autoři upozorňují, že výsledky by rozhodně neměly odradit vášnivé běžce, a to ani ve vyšších věkových kategoriích, od pravidelného běhání včetně účasti na maratonu. Jiná je ale situace u osob, které požadovanou výkonnost nemají a na maratonu se ocitnou (třeba i za přispění nepříznivých klimatických podmínek, zejména příliš vysoké teploty) za hranicí svých možností. V takovém případě je riziko problémů (a to nejen zástavy oběhu) samozřejmě daleko vyšší.

Rizikům je také vhodné přizpůsobit třeba i výběr maratonu nebo místo tréningu. Důležitou součástí informace je totiž i to, že poměrně vysoké riziko zástavy může být velmi dobře vyváženo, pokud jde o akci s dobrým zdravotnickým zabezpečením.

Celkové kvalitní přežití obětí zástavy oběhu během oficiálních maratonů se totiž pohybuje kolem 90%, a pokud je do minuty započato s resuscitací a do tří minut proběhne defibrilace, přesahuje naděje na návat do normálního života 95%. Tyto „výsledky z říše snů“ ve srovnání s léčbou zástavy oběhu v běžné populaci jsou ale samozřejmě dané nejen rychlou dostupností pomoci, ale i tím, co jsem již několikrát zmiňoval – že jde o nesrovnatelně zdravější část populace proti průměru. U naprosté většiny pacientů je navíc příčinou zástavy defibrilovatelná srdeční arytmie.

Ja ale samozřejmé, že takové úspěšnosti nelze dosáhnout například při kolapsu během samostatného tréningu v terénu nebo na akcích s kompromisním zdravotnickým zabezpečením nebo špatnou dostupností pomoci.

Na závěr ještě autoři doporučují nepodceňovat pravidelné lékařské prohlídky a pečlivě zvážit účast na vysoce zátěžových aktivitách, pokud je přítomen jeden nebo více rizikových faktorů – viz checklist:

Zdroje: Manabe T et al. : Sudden cardiac arrest during marathons among young, middle-aged, and senior runners. Resuscitation Volume 204, 110415, November 2024 /// Tanaka H. et al. Prehospital interventions and neurological outcomes in marathon-related sudden cardiac arrest using a rapid mobile automated external defibrillator system in Japan: a prospective observational study. Br J Sports Med 2022 May 19:bjsports-2021-104964. doi: 10.1136/bjsports-2021-104964.

(c) MUDr. Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz

PS: Vážení uživatelé, na serveru ZACHRANNASLUZBA.CZ je možné se zapojit do diskuze pod články. Diskutovat mohou pouze registrovaní čtenáři, způsob registrace a pravidla diskuze najdete ZDE.