Přinejmenším ti starší z laskavých čtenářů si jistě vybavují nesmrtelnou hlášku padoucha HogoFogo z filmu Limonádový Joe – Alkohol podávaný v malých dávkách neškodí v jakémkoliv množství. No, tak doslova to asi neplatí, ale přece jen – na každém šprochu pravdy trochu, tak co kdyby to bylo stejně i v tomto případě?

Občas se totiž takhle před Silvestrem podaří natrefit na něco tématického – jako v tomto případě na sedm let starou studii zabývající se vlivem dlouhodobé konzumace alkoholu na riziko krvácivé cévní mozkové příhody. Autoři Chen a spol. z Univerzity ve Virginii ji publikovali v Neurology, což je mimochodem světově nejčtenější neurolgické odborné médium vydávané Americkou neurologickou splečností. Přestože je konzumace alkoholu tradičně uváděna mezi rizikovými faktory vzniku krvácivé CMP (hCMP), autoři se rozhodli zjistit, zda by bylo možné tuto závislost kvantifikovat.

Autoři vyšli ze základního „case-control“ souboru studie ERICH, která se zabývala etnickými rozdíly ve výskytu hCMP. Výběr pacientů byl omezený na dospělou populaci bílé, černé nebo hispánské rasy, žijící do 50 mil od specializovaného cetra, kteří byli postiženi „čistě spontánním“ mozkovým krvácením, tj. krvácením vzniklým bez úrazu a také bez prokázané vrozené cévní malformace. Data jsou založena na databázi téměř 3.000 pacientů s krvácivým iktem, a stejně velké kontrolní skupině odpovídajícího složení co se týče rasy, věku a pohlaví.

U pacientů byla zjišťována míra konzumace alkoholu v posledních 3 měsících ve škále „abstinent“ – „sváteční konzument“ (<1 drink za měsíc) – „mírný konzument“ (do 2 drinků denně) – „střední konzument (do 4 drinků denně) a „silný konzument“ (5 a více drinků denně). Za jeden „drink“ se přitom považovala plechovka piva, sklenice vína, „panák“ alkoholu nebo jeden míchaný koktejl.

No a výsledky? Mohly by někoho překvapit: studie prokázala významný protektivní efekt zejména sváteční a mírné, ale i střední konzumace alkoholu ve srovnání s abstinencí (o silné konzumaci lihovin ani nemluvě).

Konkrétně sváteční konzumenti měli ve srovnání s abstinenty riziko hCMP zhruba poloviční (OR = 0,57), mírní konzumenti ho měli nižší zhruba o 1/3 (OR = 0,65) a trochu si pomohli ještě i střední konzumenti (OR = 0,82). Nicméně pak už se karta obrací, když silným konzumentům alkoholu hrozí mrtvice skoro 2x častěji než abstinentům (OR = 1,77). A ještě taková americky specifická pikoška – u silných konzumentů se – specificky u interlobárního iktu – navíc hodně uplatňují i genetické vlivy, když u černé rasy bylo riziko 2,3x vyšší a u hispánské rasy dokonce více než 12x vyšší než u abstinentů odpovídající rasy.

Autoři samozřejmě diskutují i možné vysvětlení výsledků. U vyšší konzumace alkoholu se to zdá být jasnější – alkohol pravěpodobně vede jednak k vyšší hladině tuků v krvi (HDL) a hlavně k častějšímu vzniku hypertenze, která je dalším závažným rizikovým faktorem. Protektivní vliv nízkých dávek alkoholu ovšem tak snadno vysvětlitelný není – pozitivní vliv je patrný i po adjustaci výsledků k eliminaci vlivu jak hypertenze, tak hyperlipidemie. Autoři dále připomínají i některá metodická omezení, která by mohla vést k nepřesnostem – data byla například často získávána od příbuzných pacientů, tj. nemusí být zcela vypovídající, nebyla zachycena případná změna frekvence pití s časem atd.

Krvácivá CMP je diagnóza, jejíž prognóza je stále velmi nepříznivá (na rozdíl od ischemické formy CMP) a o to víc je důležitá její prevence. Uvedená studie přináší poměrně robustní evidenci podporující tezi, že příležitostná a mírná konzumace alkoholu může působit jako významný preventivní faktor krvácivé CMP. Ovšem pozor – PŘÍLEŽITOSTNÁ a MÍRNÁ.

Tak na zdraví a všechno nejlepší v roce 2025!

Zdroj: Chen CH.J. et al. Alcohol use and risk of intracerebral hemorrhage. Neurology May 2017 (21) 2043-2051.

(c) MUDr. Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz

PS: Vážení uživatelé, na serveru ZACHRANNASLUZBA.CZ je možné se zapojit do diskuze pod články. Diskutovat mohou pouze registrovaní čtenáři, způsob registrace a pravidla diskuze najdete ZDE.