Návrh stanoviska ILCOR ke specifikám resuscitace pacientů s podezřením/pozitivitou na SARS-CoV-2 Mezinárodní styčný výbor pro resuscitaci (ILCOR) vydal draft doporučení (k veřejnému připomínkování) ke specifikům resuscitace BĚHEM EPIDEMIE COVID-19. Přestože nejde o definitivní materiál, informativně uvádím doporučení, který ve stávající […]
CRASS neboli Cardiac Arrest Survival Score je nový nástroj, sloužící pro výpočet relativní naděje na přežití zástavy oběhu. Autoři Seewald a spol. vyhodnotili parametry téměř 8.000 přednemocničních zástav oběhu dospělých pacientů z německého registru zástav z let 2010 – 2016 a pokusili se podrobně kvantifikovat vliv některých parametrů na výsledek resuscitace ve smyslu kvalitního přežití. Výsledky nyní publikují v lednovém čísle časopisu Resuscitation.
Samo skóre je samozřejmě zajímavé, ale neméně zajímavá je kvantifikace všech možných parametrů, majících vliv na přežití zástavy.
No a jak tedy vypočítat naději na přežití zástavy?
Kouzelná formulka přežití, definující pravděpodobnost dosažení dobrého neurologického výsledku (CPC 1-2) podle autorů zní:
Výstupy je samozřejmě možné použít pro orientační stanovení individuální prognózy pacienta, ale hlavní využití spatřují autoři v možnosti „benchamrkingu“ jednotlivých přijímajících nemocnic. Zástav je totiž relativně málo a netvoří homogenní „case mix“. Pomocí CRASS je možné srovnat očekávanou naději na přežití s reálným výsledkem u každého případu a v souhrnu tak „spravedlivěji“ porovnat, zda dosahované výsledky odpovídají očekávání.
Zdroj: Seewald S et al. CaRdiac Arrest Survival Score (CRASS) — A tool to predict good neurological outcome after out-of-hospital cardiac arrest. Resuscitation 146 (2020) 66 – 73
(c) Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz
Hlavním cílem nedávno publikovaná studie EuReCa TWO bylo zmapovat epidemiologii a výsledky přednemocniční resuscitace v Evropě, a při této příležitosti byla samozřejmě zkoumaná a publikovaná i spousta různých dílčích údajů. Jedním z nich – který dokonce pronikl i do abstraktu, […]
V nedávné době proběhla médii zpráva o zástavě oběhu u mladého sportovce, přičemž za významný faktor ve vzniku této kritické příhody mělo mít požití nejmenovaného „energy drinku“ (ED) těsně před zápasem a rovněž tvrzení, že souvislost mezi pitím ED a […]
Kontrola rytmu spojená s detekcí známek života by měla podle GL 2015 proběhnout každé 2 minuty. Současně, pokud je přítomen jakýkoliv organizovaný srdeční rytmus, měla by proběhnout také kontrola pulsu. To samozřejmě znamená nutnost přerušení nepřímé masáže se všemi negativními […]
Diskuzí na téma „zda“, a pokud ano, tak „jak moc“ je přínosné dýchání z plic do plic během laické resuscitace, jsme v posledních měsících a letech zaznamenali celou řadu. Dat však příliš mnoho publikovaných nebylo. Asi nejzásadnější „průvan“ v nich […]
Resuscitace tonoucích je tradičně považovaná za jednu z výjimek, potvrzujících pravidlo o tom, že v rámci oživování je možné přinejmenším na nějakou dobu rezignovat na dýchání z plic do plic. Vychází se přitom ze zkušeností u dětí, což je jediná […]
Včera byly konečně publikovány výsledky jedné z aktuálně nejočekávanějších „resuscitačních“ studií – v online verzi časopisu Resuscitation je k dispozici výstup studie EuReCa TWO. Tato studie je v podstatě „druhý pokus“ o co nejkorektnější zmapování stavu přednemocniční resuscitace v Evropě […]
Shengfu (nebo, chcete-li ShenFu) je produkt tradiční čínské medicíny, extrakt z bylin, obsahující ginsenosidy a alkaloidy. Jeho účinky jsou popisované jako „obnovení síly Jang“ a „tonizování Čchi“. Na webu je nicméně k nalezení řada poměrně kvalitních studií, které popisují pozitivní […]
Velmi zajímavou multicentrickou studii o souvislostech akutního infarktu myokardu s ST elevacemi a zástavy oběhu publikují autoři Salah a spol. v srpnovém čísle European Heart Journal of Acute and Cardiovascular Care. Autoři provedli analýzu přes 24.000 STEMI ze 60 nemocnic […]
