Přiznám se, že při hledání vhodných materiálů pro tento web mi největší radost vždycky udělá, když v renomovaném časopise narazím na článek z oboru urgentní medicíny, který má českou stopu (a že těch stop pohříchu fakt moc není). A právě takový nyní vychází v časopise Scandinavian Journal of Trauma, Resuscitation and Emergency Medicine. Jeho tématem jsou zkušenosti ostravských kolegů s tříletým zkušebním využíváním ECPR u pacientů s refrakterní zástavou oběhu. V Česku jako v kardiologické velmoci už samozřejmě články na tohle téma publikované byly (nejvíc jich má „na kontě“ tým kolem profesora Bělohlávka z pražské Všeobecné fakultní nemocnice, včetně jedné ze světově nejcitovanějších studií, která vyšla v roce 2022 v časopise JAMA), nicméně, jak ukazuje právě vycházející studie, špičková medicína se dělá nejen v Praze.

Ve studii prezentuje ostravský tým pod vedením dr. Burši výsledky tříletého projektu využití ECPR u pacientů s refrakterní zástavou oběhu. Předmětem studie byla celkem klasicky definovaná kohorta „nejnadějnějších“ pacientů s přednemocniční zástavou – podmínkou pro zařazení do studie byly zástavy oběhu pacientů od 15 kilo tělesné hmotnosti do 70 let věku, které byly pravděpodobně kardiálního původu, byly spatřené svědky, do příjezdu záchranné služby byla poskytovaná laická resuscitace a existoval předpoklad dosažení ECPR centra do 30 minut transportní doby. Vyloučeni byli naopak pacienti s terminálním stavem onkologického nebo samatického onemocnění. Zajímavostí metodiky bylo to, že přijetí pacienta do studie nebylo – alespoň teoreticky – omezeno vstupním rytmem.

Sběr dat probíhal od ledna 2022 do konce roku 2024, u pacientů byl samozřejmě sledován neurologický výsledek v podobě obligátního CPC skóre, ale u přeživších (a souhlasivších) i dlouhodobá kvalita života hodnocená 6 měsíců po úspěšně přežité zástavě.

Během tří let nabídly posádky záchranky do studie 227 pacientů. 162 pacientů bylo skutečně dopraveno do ECMO centra, kde bylo po zvážení všech okolností nakonec pro ECPR vybráno 85 z nich. 11 pacientů dosáho ROSC před zahájením ECMO a u pěti se nezdařila kanylace, takže na ECMO bylo nakonec skutečně napojeno 69 pacientů.

Medián intervalu od kolapsu do příjezdu do nemocnice byl velmi pěkných 55 minut a medián intervalu do zahájení ECMO byl 75 minut. Medián věku zařazených pacientů byl 51 let (rozmezí 42 – 58) se středním BMI 27 (24 – 30), tj. šlo o relativně mladé pacienty v pásmu normální či zvýšené tělesné hmotnosti.

Střední doba připojení na ECMO byla neceých 40 hodin. Většina pacientů samozřejmě zemřela, ale z výše uvedených 69 pacientů nakonec dosáhlo 30-denního úspěšného přežití 20, což představuje plných 29% zařazených.

Co se týče závislosti přežití na vstupním rytmu, potvrdila i tato studie nejlepší perspektivu u pacientů s komorovou fibrilací. Těch bylo také zařazeno zdaleka nejvíc (48) a tvořili též drtivou většinu kvalitně přeživších (17 z 20). Úspěšné přežití tedy dosáhlo 35.4%. Nicméně „na paty“ jim překvapivě šlapali i pacienti s PEA – těch sice bylo zařazeno pouhých 6 (a to všichni s plicní embolií), ale kvalitně přežili 2 z nich, tj. 33,3%. Z hlediska statistiky je to sice maličké a nehodnotitelné číslo, ale minimálně za pozornost stojí. Bohužel naopak pacienti s asystolií potvrdili svoji vysoce nepříznivou prognózu – z 20 ve studii (tj. víc než čtvrtina zařazených) přežil jen jediný (tj. úspěšnost byla 5%, a to už asi víceméně odpovídá naději při „stay and play“ přístupu).

Ale zpátky k celkovým výsledkům: neméně podstatné je i to, přeživší pacienti žili poměrně kvalitní život: při dotazníkovém šetření 6 měsíců po zástavě (kterého se ale účastnilo jen 12 přeživších – ostatní nedali souhlas) celkově pacienti hlásili pouze nízkou úroveň bolesti, úzkosti a deprese. Většina z nich byla zcela soběstačná, pociťovala pouze drobné problémy s mobilitou nebo běžnými aktivitami, s mediánem koeficientu kvality života QALY/y 0,90 (maximum 1.00).

V závěru autoři zdůrazňují, že přestože časy od zástavy do zahájené ECMO přesáhly cílovou hodinu, výsledky nakonec odpovídají doposud publikovaným datům ze zavedených center v městských aglomeracích. Následující graf ukazuje velmi názorně časové intervaly u všech pacientů ve studii spolu s dosaženým CPC ve 30. dni, kde je viditelné poněkud řidší „tečkování“ v levé části horním okraji grafu (= méně pacientů s CPC 5, tj. zemřelých), ale i v pravé části, u pacientů s nejdelšími časy do napojení, se najdou tečky i dole („nejdelší“ pacient s CPC 1 má dobu napojení cca 95 minut od zástavy a pokud se spokojíme s CPC 2, je zde i pacient s dobou napojení nějakých 110 minut od vzniku zástavy).

Studie má samozřejmě i svoje omezení – především zahrnuje relativně malý počet vysoce selektovaných, nadprůměrně perspektivních pacientů. Výsledky tedy nejdou zobecnit na celou populaci pacientů se zástavou oběhu a ECPR i nadále důstává přísně individualizovaná metoda. Zásadní výběrovou chybu mohlo přinést neochota poměrně velkého podílu (40%) přeživších pacientů zúčastnit se dotazníkového šetření po 6 měsících (lze totiž očekávat, že ochotněji se ke spolupráci stavěli ti spokojenější, což mohlo výrazně zkreslit výsledek „do pozitivna“).

Přes tato omezení ale je ale studie hezkým příkladem toho, že ECPR má svoje místo nejen ve městech, ale může fungovat i při transportu pacienta ze vzdálenějších míst. Klíčovou podmínkou úspěchu (a také racionálnosti tohoto počínání) je ale správný, velmi striktní výběr pacientů spolu s precizní organizací celého zásahu. Současně bychom ale neměli zapomínat ani na to, že i bez ECPR se dá dosáhnout velmi dobrých výsledků při pečlivé resuscitaci na místě a z hlediska celé populace jde stále jen o „třešničku na dortu“, nikoliv o zásadní game-changer z hlediska úspěšnosti resuscitace jako takové.

Zdroj: Burša F. et al. Extracorporeal cardiopulmonary resuscitation in a large tertiary center in the Czech Republic: three years‘ experience and future directions. Scand J Trauma Resusc Emerg Med.  2026 Mar 12. doi: 10.1186/s13049-026-01592-7. Online ahead of print.

(c) MUDr. Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz

PS: Vážení uživatelé, na serveru ZACHRANNASLUZBA.CZ je možné se zapojit do diskuze pod články. Diskutovat mohou pouze registrovaní čtenáři, způsob registrace a pravidla diskuze najdete ZDE.