O (domnělém) zvýšení počtu určitých onemocnění (obvykle psychiatrických, ale také neurologických, porodů atd.) v závislosti na fázi měsíce (nejčastěji v období úplňku) jsem tu v obecné rovině psal už před sedmi lety. Nicméně jde o téma stále živé a podobné hlášky v každodenní realitě slýcháme celkem často. Vliv měsíce by měl být zprostředkován gravitací, ale i větší intenzitou nočního svitu nebo synchronizací „vnitřních hormonálních hodin“ s fází měsíce atd. Ještě před 100 lety se tato závislost brala za hotovou věc, jenže moderní doba založená na studiích a datech začala ukazovat něco jiného.

Vážené pochynosti o historicky tradovaném vlivu vyjádřila už metaanalýza, kterou publikovali v roce 1986 Rotton a Kelly. Detailně probrali téměř 40 studií, přičemž prakticky u všech, kde byl vliv měsíce patrný, našli závažné metodické nedostatky. I poté byla nicméně publikována řada dalších studií na toto téma, ovšem s velmi rozporuplnými výsledky, často omezenými na určitou subkategorii pacientů (nejčastěji na mladší ženy). A legenda žije dál. A právě to by nyní rády napravily autorky Laprériová a spol., které publikují v časopise International Journal of Emergency Medicine nejnovější studii (mimochodem, ve Francii první svého druhu) zaměřující se na akutní psychické potíže v závislosti na fázi lunárního cyklu.

Autorky retrospektivně analyzovaly 69.764 psychiatrických vyšetření z letech 2016 až 2023, která byla provedena v Centre Psychiatrique d’Rientation et d’Accueil, což je zdravotnické zařízení sídlící v Paříži a zabývající se zejména léčbou psychiatrických onemocnění a neurovědami, jehož součástí je i jedno z největších oddělení urgentní psychiatrické pomoci ve Francii. Soubor dat zahrnoval věk, pohlaví, důvody vyšetření, diagnózu, další postup (zda byl pacient akutně hospitalizován) a samozřejmě to, zda byl úplněk. Mimochodem – z důvodu kompatibility s dříve provedenými studiemi byly pro definici úplňku použity hned 4 způsoby – přímo den úplňku, den úplňku +/- 1 den, den úplňku +/- 3 dny a celá příslušná čtvrtina lunárního cyklu (což je skoro to samé, jako definice 3, ale občas to je o den tam či zpátky posunuté).

V souboru pacientů mírně převažovaly ženy (53% vs. 47%), nejčastějšími hlavními důvody vyšetření byly známky deprese (32%) nebo anxiety (30%), a dále s odstupem suicidální tendence (18%) a bludy (17%). Žádná z ostatních příčin už nepřekročila hranici jednotek procent.

A výsledek? Ať autorky zkoumaly data podle jakéhokoliv klíče a použili jakoukoliv definici úplňku, nakonec dospěly vždy ke stejnému konci: nebyla zjištěna žádná statisticky významná korelace mezi fázemi lunárního cyklu a počtem či příčinami vyšetření nebo hospitalizací. Nebyl pozorován ani žádný trend ve vztahu k důvodům vyšetření nebo specifickým psychiatrickým poruchám, opět bez ohledu na použitou definici úplňku.

V diskuzi autorky konstaují, že se sice jedná pouze o monocentrickou studii z velké městské aglomerace a je tedy možné, že ve venkovských oblastech by přece jen mohly být výsledky jiné (například vlivem menšího podílu umělého veřejného osvětlení), nicméně vzhledem k obrovskému počtu vyhodnocených případů za poměrně dlouhé období patří výsledky mezi ty nejrobustnější.

Navzdory všeobecnému přesvědčení veřejnosti i části zdravotníků tedy studie opět a přesvědčivě potvrzuje, že měsíc nemá vliv na výskyt psychických poruch, měřeno jak počtem návštěv psychiatrického pohotovostního oddělení, tak povahou těchto poruch. To podporuje myšlenku, že taková přesvědčení jsou vědecky neopodstatněná, a to přinejmenším na úrovni celé, neselektované populace.

Zdroj: Laprérie C. et al. The influence of the lunar cycle on psychiatric emergency consultations: myth or reality? Int J Emerg Med (2026). https://doi.org/10.1186/s12245-026-01179-0

(c) MUDr. Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz

PS: Vážení uživatelé, na serveru ZACHRANNASLUZBA.CZ je možné se zapojit do diskuze pod články. Diskutovat mohou pouze registrovaní čtenáři, způsob registrace a pravidla diskuze najdete ZDE.