Jak dnes oznámili organizátoři, Rallye Rejvíz 2021 se přesouvá do premiérového podzimního termínu na přelomu září a října. Spolu s tím se posunuje i začátek registrace na 15.06.2021.
(c) Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz
Americká nevládní nezisková organizace National Emergency Number Association (NENA) patří mezi celosvětově nevýznamnější autority zabývající se tvorbou standardů pro provoz center pro příjem tísňových volání. Ta jsou inspirací i pro řadu národních standardů a doporučení, včetně doporučeného postupu vydaného naší společností UMMK.
V dubnu letošního roku vydala NENA nový základní standard pro management tísňových volání, jehož součástí je mimo jiné standard zajišťující dosažitelnost tísňového volání. Na tom by nebylo nic zvláštního – koneckonců pokrok nezastavíš a v řadě oborů se posunujeme stále dál. Jenže v tomto případě to tak úplně neplatí – jde totiž o poměrně velký krok zpátky, stanovující výrazně horší „normy“. Jedním z možných důvodů mohlo být přetížení tísňový linek v počátcích COVIDové pandemie, ale kdo ví.
Co se tedy změnilo?
Dřívější standard 56-005.1 z roku 2006 (aktualizovaný v roce 2016) definoval dostupnost tísňového volání takto:
Aktuální standard 20.1 z dubna 2020 už uvádí následující parametry:
Ačkoliv prodloužení intervalu o „pouhých“ 5 sekund se zdá jako maličkost, reálně to znamená zhruba to samé, jakoby v původním standardu nebyl požadavek na přijetí 90%, ale např. 75% volání do 10 sekund.
Standard již nezmiňuje o špičkové hodině, ale nově by měl být počítán jako měsíční průměr, což samozřejmě opět posunuje parametry výrazně níž, protože dostupnost ve špičce bude „naředěná“ nízkým provozem v nočních hodinách a dalších „sedlech“.
Na druhé straně, ať je to, jak je to, možná víc než vlastní parametry je podstatné to, že tyto parametry vůbec někdo definoval, měří je a pravidelně publikuje. Jen takový přístup je možné považovat za odborně správný a jen tak je možné reálně udržet kvalitu poskytované služby. Na jaké úrovni – to už je věcí politického rozhodnutí.
(c) Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz
Správné rozhodnutí o směrování pacienta po náhlé zástavě oběhu (NZO) může mít pro jeho další prognózu zásadní význam. To se týká hlavně pacientů s NZO z kardiální příčiny.
Rozhodnutí o „kardiální“ příčině (tj. v praxi nejčastěji o infarktu jako příčině zástavy oběhu) ale někdy není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Každý, kdo se s takovými pacienty setkává, ví, jak ošidné je kardiální původ odhadovat a jak často se nakonec ukáže, že reálná příčina NZO je jiná, metabolickými změnami počínaje a třeba krvácením do CNS konče.
Ve vzdálenějších oblastech přitom může chybný úsudek vést ke zbytečnému transportu do některého z center. To je spojeno nejen s finančními náklady, to znamená také omezení dostupnosti záchranky na „domácím“ území na významnou dobu (často počítanou v hodinách) a v neposlední řadě může dlouhý transport – byť do supercentra – v důsledku paradoxně znamenat i zhoršení prognózy pacienta, pokud by byla příčina řešitelná i v bližším zařízení.
Na první pohled by se zdálo, že jde o zbytečnou starost – stačí přece po obnovení oběhu (ROSC) natočit EKG a je to jasné. Jenže – zástava oběhu je sama o sobě „jedna velký hypoxická příhoda“, která je pochopitelně spojena s řadou metabolických důsledků i v myokardu. A EKG podle toho taky vypadá…
Tyto zkušenosti se rozhodli objektivizovat autoři Baldi a spol. ve své multicentrické retrospektivní studii, publikované letos v lednu na JAMA open network.
Autoři vyhodnotili PCI nálezy 586 pacientů po NZO ze tří center (Pavia, Lugano, Vídeň) a zjišťovali korelaci angiografického nálezu a EKG změn v závislosti na intervalu od ROSC do pořízení EKG.
Výsledkem této analýzy bylo zjištění, že – s trochou nadsázky – „příliš velká aktivita škodí“. Jinak řečeno, s natočením EKG je asi dobré chvíli počkat, až se situace aspoň trochu stabilizuje. Ukázalo se totiž, že téměř 20% záznamů, pořízených ihned po obnovení oběhu (0 – 7 minut) a vykazujících známky akutního koronárního uzávěru, jsou ve skutečnosti falešně pozitivní výsledky.
Pokud bylo EKG pořízeno mezi 8. a 30. minutou, tento podíl již významně poklesl (cca 7,2%), zatímco po 33. minutě již pokles nebyl tak velký (5,8%).
Autoři tedy doporučují po zástavě s pořizováním diagnostického EKG nespěchat, počkat nějakých 8 -10 minut od ROSC a rozhodovat se až na základě EKG pořízeného s odstupem. Zdá se, že výsledek významně přesnější.
A ještě na závěr – možná vás taky napadne, že falešně pozitivní výsledek možná není až takový problém, jako výsledek falešně negativní. Autoři si tento problém uvědomují také, nicméně v dané studii tito pacienti nefigurují – zkrátka se – „díky“ negativnímu EKG – do center nedostali a tím vypadli z vyhodnocení. I studie na toto téma by jistě přinesla podstatné informace pro zlepšení organizace péče o pacienty se zástavou oběhu – o tom ale (snad) někdy příště.
Zdroj: Baldi E. et al. Association of Timing of Electrocardiogram Acquisition After Return of Spontaneous Circulation With Coronary Angiography Findings in Patients With Out-of-Hospital Cardiac Arrest. JAMA Network Open. 2021;4(1):e2032875. doi:10.1001/jamanetworkopen.2020.32875
(c) Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz
Podání kyslíku pacientům s mrtvicí v přednemocniční péči má svoje zastánce i příznivce. Podle jedněch pomáhá oxygenaci v „šedé zóně“ a tím zmírňuje následky ictu, podle druhých může hyperoxygenace vést k respiračním komplikacím a mozkové vazokonstrikci a tím naopak ke zhoršení outcome.
Tento rozpor se rozhodli blíže prozkoumat autoři Dylla a spol. z amerického Rochesteru a výsledky publikují v prosincovém čísle časopisu The American Journal of Emergency Medicine.
Autoři provedli restrospektivní analýzu 1.352 dospělých pacientů s diagnózou CMP přivezených do fakultního iktového centra v letech 2013 – 2017.
848 (63%) pacientům kyslík podán nebyl (kontrolní skupina), 144 pacientů (10%) dostalo kyslík z důvodu hypoxie (hypoxická skupina) a 360 pacientům (27%) byl kyslík podán přes normoxii (hyperoxická skupina).
Předmětem porovnání byly výsledky v kontrolní a hyperoxické skupině. Pacienti byli rozdělení do škály podle vstupního GCS skóre a závažnosti deficitu (NIHSS skóre), a po normalizaci výsledku v závislosti na spolupůsobících faktorech nebyl mezi oběma skupinami zjištěn žádný statisticky významný rozdíl.
Autoři tedy uzavírají, že tato retrospektivní analýza neupozornila na žádná rizika spojená s podáváním kyslíku pacientům s iktem. Výsledky studie ale samozřejmě limituje to, že byla založena na sběru historických dat, kdy již nebylo možné (jako u žádné retrospektivní studie) přesně definoval metodiku a ověřit validitu údajů. Pro definitivní závěr by tedy bylo vhodné provést další, prospektivní kontrolovanou studii.
PS: aktuálně platné doporučení SUMMK pro ošetřování pacientů s iktem podání kyslíku přímo nezakazuje ani nenařizuje, nicméně stanovuje jako standard monitorování saturace a „zajištění a stabilizaci vitálních funkcí podle potřeby“ – což si lze zřejmě přeložit jako podání kyslíku pouze u pacientů se sníženou saturací.
Zdroj: Dylla L. et al. Prehospital supplemental oxygen for acute stroke – A retrospective analysis. AmJEmMed 18(11):2324-2328 (NOVEMBER 2020)
(c) Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz
Opravdoví pamětníci pamatují, že článek s tímto názvem vyšel na serveru zachrannasluzba.cz již v září roku 2004. Možná je tedy čas téma maličko oprášit, vytunit a připomenout i další generaci záchranářů. Úvod Potápění s přístrojem je jedním ze sportů, jimž se […]
Riziko přetížení, nebo i reálné kapacitní problémy zdravotnického systému v souvislosti s epidemií COVID jsou spojovány zejména s kapacitami nemocnic. Daleko méně se hovoří o dopadu na další segmenty zdravotnictví, mezi něž patří i zdravotnická záchranná služba včetně operačních středisek. Může to být […]
Uprostřed COVIDového šílenství prošla mediálně prakticky nepovšimnuta jedna z největších změn v české LZS posledních let. Dnešním dnem totiž vstoupily v platnost nové smlouvy s provozovateli, které do velké míry určují, jak bude vypadat letecká záchranka v ČR v následujících […]
Zaměstnanci záchranek jsou jedněmi z prvních na řadě pro očkování proti COVIDu a u řady z nich by k němu mělo dojít v nejbližších dnech. V této souvislosti připojuji odkaz na text České vakcinologické společnosti, která přináší jasné a srozumitelné […]
Na webu Společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof byly zveřejněny dva nové (resp. zásadně inovované) doporučené postupy, týkající se měření kvality přednemocniční neodkladné péče a také kritérií pro využití a operační řízení letecké záchranné služby. Osobně se domnívám, že jde […]
