Zatímco Evropská rada pro resuscitaci už na jaře během COVIDové krize oznámila rozhodnutí posunout publikaci nových doporučení až na jaro 2021 a koncem října zveřejnila teprve „draft“ nových guidelines, Americká kardiologická společnost (American Heart Association – AHA), druhá velká organizace vytvářející své materiály o resuscitaci, původně plánovaný termín dodržela a 21.10.2020 nová doporučení publikovala.

Americká doporučení samozřejmě nebudou zcela shodná s těmi (budoucími) evropskými, ale vzhledem k tomu, že vycházejí ze stejného ILCOR hodnocení nových poznatků, rozdíly jsou obvykle nikoliv ve faktickém obsahu jako takovém, ale např. v textových nuancích typu „poloplná x poloprázdná sklenice“, v grafické podobě schémat, zdůraznění některých regionálně specifických aspektů apod.

Kdo by čekal v nových doporučeních nějaké převratné novinky, bude asi zklamán, nová doporučení jsou ještě méně revoluční a více evoluční, než při poslední velké změně v roce 2015. Až se skoro zdá, že snaha o zdokonalení resuscitačních postupů narazila na svoje limity… Velká část změn má podobu „většího zdůraznění“ toho či onoho, hodně pozornosti je věnováno zdokonalení způsobů, jak resuscitaci lépe učit a také tomu, jak „zařídit“ větší podíl laických resuscitací, např. využitím „first responderů“ apod.

Co se týče resuscitace dospělých, kromě zdůraznění potřeby začít laickou resuscitaci co nejdříve a to i při pochybnostech, zda skutečně jde o zástavu oběhu, je nutné vzpomenout „novinku“ v metodice podávání adrenalinu – u nedefibrilovatelných rytmů by měl být podán co nejdříve, u defibrilovatelných hned po první neúspěšné defibrilaci. Novinka je to ovšem jen v uvozovkách – jde totiž o jednu ze změn, kterou ILCOR zanesl do „průběžné“ aktualizace guidelines již před rokem, takže nyní jde již jen o zakotvení v hlavním dokumentu. Inovovaný ALS algoritmus pro dospělé v podání AHA tedy nyní vypadá takto:

Z dalších drobností lze upozornit například na silnější doporoučení k monitorování etCO2 jako indikátoru kvality resuscitace nebo naopak na nedoporučení používat sekvenční defibrilaci, drobných změn doznaly i pokyny k resuscitaci těhotných (např. prioritou by měla být intubace a zajištění maximální možné oxygenace).

U rozšířené resuscitace dětí je asi největší změnou doporučení zvýšit frekvenci ventilace na 20 – 30 za minutu, dále je upřesněno doporučení k podání Adrenalinu u dětí – nově by měl být podán do 5 minut od zahájení resuscitace.

Ze zajímavějších systémových opatření je nově doporučeno využití mobilních telefonů pro informaci „first reponderům“ ochotným poskytnout první pomoc, ale také požadavek na shromažďování dat o organizaci a výsledcích zásahů u náhlých zástav oběhu těmi organizacemi, které tuto péči poskytují.

Určitá specifika Spojených států zohledňují nová doporučení například v požadavku na cílené zaměření výuky resuscitace na národnostní a rasové komunity, na překonávání bariér snižujících naději na poskytnutí pomoci ženám, případně speciálním algoritmem pro řešení zástav dechu a oběhu spojených s nadužitím opiátů (zde je zajímavostí doporučení k podání naloxonu laiky a také požadavek na provádění dýchání z plic do plic i pro ty, kteří k tomu nejsou vycvičeni) – viz schéma níže.

Kompletní přehled nejvýznamnějších změn (anglicky) je ZDE.

Zdroj: Merchant RM, Topjian AA, Panchal AR, et al. Part 1: executive summary: 2020 American Heart Association Guidelines for Cardiopulmonary Resuscitation and Emergency Cardiovascular Care. Circulation. 2020;142(suppl 2):

(c) Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz