Aktivace First responderů (FR) dnes patří mezi standardní postupy operačních středisek zejména v případě reakce na zástavu oběhu netraumatického původu. Pokud se k tomu účelu využívají jiné profesionální záchranné složky, je o starost méně (on už někdo rozhodne, koho poslat), ale při využívání laiků aktivovaných mobilní aplikací je situace složitější. Operátor samozřejmě neví, kdo z přihlášných dobrovolníků je v daný okamžik skutečně k dispozici ani kde se nachází, takže zpráva je obvykle odeslaná plošně všem v určitém okruhu od místa události a v zásadě „kdo dřív přijde, ten dřív mele“, neboli kdo první potvrdí přijetí výzvy, ten taky dostává údaje s konkrétním místem události a je vyslán k zásahu. Pak se ale může stát, že se by se o chvilku později mohl přihlásit někdo výrazně bližší, jenže už je pozdě.

Pro takový systém práce je klíčový rozsah území, kam je prvotní alert rozesílán – čím je menší, tím bude menší rozptyl očekávaných reakčních dob FR, ale tím je taky menší jejich nabídka a naopak – čím je „oslovené území“ větší, tím spíš se někdo přihlásí, ale zase to může mít dost daleko a zvyšuje se i pravděpodobnost, že první vybraný nebude ten optimální (což se v životě stává i při jiných příležitostech, že…).

Takže – jak to udělat co nejoptimálněji, aby se podařilo oba požadavky co nejlépe skloubit? Právě nad tím se zamysleli autoři Gronewald a spol. z University ve Freiburgu a vymysleli studii s neotřelým názvam ALARM. Její předběžné výsledky nedávno publikovali na kongresu ERC 2024 v Athénách.

Podle protokolu studie se po 4 měsíce každý den střídaly tři algoritmy automatického alertu first responderům: při algoritmu „A“ byli automaticky osloveni všichni FR v okruhu 600 metrů od místa události a zásahem byl pověřen první přihlášený. Obdobně tomu bylo v případě algoritmu „B“ jen s tím rozdílem, že rádius byl zvětšený na 2.500 metrů. A konečně při algoritmu „C“ bylo použité „smart“ řešení, které umožňují moderní technologie: už v okamžiku přijímání výzvy s klíčovým slovem „bezvědomí“ nebo „resuscitace“ (s výjimkou zásahů ve zdravotnickém zařízení) systém automaticky nebo na základě ruční aktivace operátorem odeslal „pre-alert“ všem FR v okruhu 5 km. Úkolem FR bylo potvrdit pohotovost, dostupnost AED a způsob transportu. Na základě tohoto potvrzení systém vyhodnotil očekávanou dobu dostupnosti FR (včetně zahrnutí aktuální dopravní situace) a pokud byla u někoho z přihlášených očekávaná doba dostupnosti do tří minut, byl tento FR vyslán na místo (přesněji řečeno – byli vysláni dva nejbližší a pokud ani jeden nebyl vybaven AED, byl vyslán ještě třetí s úkolem dopravit na místo nejbližší veřejně dostupné AED). V opačním případě byla vypočtena dobu dojezdu nejbližší posádky, porovnaná s „nabídkou“ first responderů a FR byli vysláni jen tehdy, pokud byl předpoklad rychlejšího dosažení místa události.

No a jak to dopadlo? Podle očekávání ve skupině A byly nejkratší průměrné časy odezvy FR (3:46, tj. cca o více než minutu kratší, než ve skupinách „B“ a „C“), ale taky zde bylo zdaleka nejméně akceptovaných výzev (55%) a lehce podprůměrný podíl úspěšných aktivací (měřeno příchodem FR před příjezem ZZS) – 50%. A protože u FR není zase až tak klíčové, aby byl na místě rychle, jako to, aby tam byl před příjezdem záchranky (a nestal se z něho „second responder“, který sice může pomoci podržet infuzi, ale to asi není to hlavní, proč ho tam posíláme), hlavní „souboj“ se odehrál mezi skupinami „B“ a „C“. Ty vykázaly stejný – a proti skupině „A“ daleko vyšší – podíl akceptovaných výzev (86%), ale zatímco skupina „B“ měla o cca 10 sekund kratší medián času příjezdu, skupina „C“ zase vyhrála v podílu příjezdu před posádkou ZZS (49% vs. 55%).

Výsledky přehledně shrnuje následující grafika:

Aktivace FR tak, aby opravdu dávala smysl, nemusí být tak snadná – hlavně na relativně hustě osídlených územích jsou rozdíly opravdu malé. Moderní technologie mohou přispět k tomu, že aktivace bude o něco úspěšnější, ale neočekávajme nějaké obrovské skoky – jako obvykle i zde platí, že i poměrně složité algoritmy přinášení relativně malý benefit. Jenže právě z takových malých střípků se nakonec skládá to, co pak označujeme za dokonalé.

Zdroj: Gronewald J et al. ALerting Concepts for SmArtphone-based First Responder SysteMs (ALARM): preliminary results of monocentric randomised controlled trial. Resuscitation 203S1 (2024) S28.

(c) MUDr. Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz

PS: Vážení uživatelé, na serveru ZACHRANNASLUZBA.CZ je možné se zapojit do diskuze pod články. Diskutovat mohou pouze registrovaní čtenáři, způsob registrace a pravidla diskuze najdete ZDE.