Netraumatické zástavy oběhu jsou zpravidla víceméně automaticky spojovány s ischemickou chorobou srdeční resp. s akutním infarktem myokardu a na tuto příčinu jsou také primárně zaměřena veškerá doporučení a používané postupy. Jsou ale i jiné příčiny zástav, mezi které patří i plicní embolie. Ta má pověst v podstatě neřešitelné příhody, typicky začínající elektromechanickou disociací. Je ale embolie opravdu tak (relativně) vzácná a neřešitelná příhoda?

Tuto otázku si položili i autoři Dutta a spol. a odpověď měla přinést retrospektivní studie, jejíž výsledky publikovali v časopisu Resuscitation.

Studie spočívala v revizi 4047 dokumentací po sobě jdoucích pacientů po zástavě oběhu v jednom centru v Severní Karolíně (USA) z let 2012 – 2017. Zahrnuti byli všichni dospělí pacienti, kteří přežili zástavu alespoň po dobu 24 hodin (s výjimkou traumatických zástav a zástav spojených s operací, těhotenstvím nebo sepsí). Celkem tedy byla vyhodnocena dokumentace 976 pacientů (87 s PE jako příčnou zástavy oběhu, 909 s jinou příčinou), přičemž u každého z nich bylo dále sledováno cca 25 parametrů (věk, pohlaví, BMI, anamnestické údaje…).

Obě skupiny (PE i nonPE) se významně nelišily ve věku ani pohlaví pacientů. PE byla častěji příčinou zástavy u kuřáků a také byla častější příčinou zástavy oběhu v nemocnici, zatímco nonPE měla pro změnu častěji vstupní rytmus fibrilaci komor. Možná překvapivě nebyl žádný významný rozdíl v přežití a kvalitě života z pacientů v PE a nonPE skupině a možná stejně překvapivě nebyl ani žádný rozdíl v přežití „PE“ pacientů, kteří byli resp. nebyli léčeni trombolýzou.

Co se naděje na přežití pacientů v PE skupině týče, autoři zjistili významně negativní vliv věku, ženského pohlaví, cukrovky a renálního selhání.

Při hodnocení všech výsledků je ale potřeba připomenout, že v celém souboru šlo o pacienty, kteří přežili resuscitaci jako takovou (ROSC + 24 hodin), tj. je možné (a pravděpodobné), že část nejtěžších případů z uvedených čísel úplně vypadla (ti, co zemřeli na místě, případně do 24 hodin v nemocnici).

Přesto lze uzavřít, že zástava způsobená plicní embolií není tak vzácná a nemusí být tak bezvýchodná, jak se traduje. Naopak – pokud už pacient přežije úvodní fázi, jsou jeho šance relativně slušné – přinejmenším podobné, jako u pacientů se zástavou z jiných, především kardiálních důvodů.

Zdroj: Dutta A et al. Characteristics and outcomes of cardiac arrest survivors with acute pulmonary embolism. Resuscitation 155 (Oct. 2020): 6-12

(c) MUDr. Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz

PS: Vážení uživatelé, na serveru ZACHRANNASLUZBA.CZ je možné se zapojit do diskuze pod články. Diskutovat mohou pouze registrovaní čtenáři, způsob registrace a pravidla diskuze najdete ZDE.