Skvrny na slunci a kolapsy – všechno je jinak?

„To jsou asi skvrny na slunci…“ – toto okřídlené rčení se od nepaměti používá k „vysvětlení“ nejrůznějších mimořádností běhu všehomíra. Ukazuje se ale, že to není tak úplně jednoduché. Tématem závislostí zatížení záchranné služby a biofyzikálních vlivů jsme se už před lety zabývali ve spolupráci s přírodovědeckou fakultou UK a tehdy vyšlo, že největší riziko (měřeno počtem výjezdů záchranné služby) je spojeno spíše s obdobím, kdy skvrny na slunci mizí.

Nyní jsou k dispozici obdobné výsledky, zaměřené ovšem na vznik maligních arytmií a neočekávaných zástav oběhu. Data o resuscitacích dodala ZZS HMP, která vede jeden z nejdéle kontinuálně a konzistentně fungujících registrů zástav oběhu na světě, data o biofaktorech jsou od NASA a na vyhodnocení se podílel mezinárodní tým pod vedením dr. Singha z University of Southern California.

Zdá se, že i výskyt maligních arytmií koreluje se sluneční aktivitou (neboli se skvrnami na slunci), ale přesně opačně, než praví lidová moudrost – v době erupcí na slunci je výskyt maligních arytmií významně nižší vůči dnům s normální nebo sníženou sluneční aktivitou. Není to asi úplně zpráva, která by otočila běh dějin, ale zajímavé to je.

Zdroj: Singh N et al. Correlation of Geomagnetic Activity with Life-Threatening Arrhytmias and Sudden Cardiac Death. Circulation. 2018;136:A20680