Tak, a je tu poslední díl letošního „seriálu“ na téma Záchranky v datech v roce 2022, tentokrát na téma „kolik stojí záchranky v krajích“.

Nejobecnější čísla ukazje následující tabulka: jde o celkové náklady na provoz záchrané služby podle krajů. Není překvapením, že na čelních místech jsou největší a nejlidnatější kraje, ale jinak jsou celková čásla jen velmi obtížně hodnotitelná v tom smyslu, co je vlastně moc a co málo.

Trochu lepší pohled ukazují náklady na obyvatele (celkové náklady vydělené počtem obyvatel kraje). Ani tenhle pohled ale nejde jen jednoduše srovnat – je jasné, že kompaktní lidnatý kraj není možné přímo srovnávat s krajem rozsáhlým a málo osídleným, kde je ale také nutné zajistit plošné pokrytí a s ním související logistiku.

Další zajímavou metrikou je velikost příspěvku zřizovatele na obyvatele – tj. rozdíl mezi celkovými náklady a tím, co záchranky dostanou od pojišťoven. Pořadí sloupečků v tomto grafu skoro odpovídá grafu předchozímu – ale jen skoro. Najdou se tam záchranky, kde je poměr mezi náklady a dotací přece jen dost výrazě odlišný, než je „v kraji zvykem“.

Je jasné, že s inflací (za posledních 10 let byla celkem cca 34%) a tím se stoupajícími náklady na ZZS musí stoupnout i výše příspěvku krajů záchrankám. Následující graf ale ukazuje, že relativní nárůst výše příspěvků zřizovatele za posledních deset let je ve všech krajích vyšší, než by odpovídalo inflaci, a v některých krajích dokonce výrazně více. Jde ovšem zase o komplexní údaj a vyšší nárůst nutně neznamená, že se záchranka musí mít výrazně lépe než záchranka s nižším nárůstem – může jít klidně naopak o dohánění „historického dluhu“.

Další graf vypovídá o nákladech na jednoho pacienta, ošetřovaného v jednotlivých krajích. Opět je ale potřeba zdůraznit, že nejde o reálné náklady, ale průměr, daný vydělením celkových nákladů a počtu pacientů. Většina z těchto nákladů jsou náklady fixní (zejména osobní náklady…), tj. náklady, které je nutné vydat bez ohledu na to, zda se výjezd uskuteční, nebo ne. Přímé náklady na konkrétní výjezd jsou obvykle v řádu stokorun.

A ještě poslední sada údajů, týkající se ujetých kilometrů. Nejprve celkový počet ujetých kilometrů v rámci krajů – rozdíly jsou opět poměrně značné, někde dobře pochopitelné, ale fakt je, že i mezi kraji se srovnatelnou rozlohou a struktrou území mohou být rozdíly celkem výrazné.

Poměrně velké rozdíly jsou i v počtu kilometrů ujetých na jednoho pacienta (zjednodušeně – na jednu událost).

A konečně poslední pohled – celkové průměrné náklady na ujetý kilometr.

Tak – a to je všechno. S daty lze samozřejmě pracovat i dál, ale to už bych přenechal výžným zájemcům. Interpretace jakýchkoliv čísel je totiž velmi obtížná a výše uvedené grafy tedy berte spíš jako zajímavost, než podklad k nějakým vážným závěrům, i když analýza rozdílů mezi podobnými kraji (podobná rozloha, počet obyvatel, konfigurace terénu…) by možná stála za to, protože pokud se na výše uvedené grafy podíváte pozorněji, rozdíly, a někdy i poměrně velké, mezi podobnými kraji najdete. Tak třeba se toho ujme nějaká zvídavá duše.

(c) MUDr. Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz

PS: Vážení uživatelé, na serveru ZACHRANNASLUZBA.CZ je možné se zapojit do diskuze pod články. Diskutovat mohou pouze registrovaní čtenáři, způsob registrace a pravidla diskuze najdete ZDE.