„Nedotýkejte se pacienta! Analyzuji rytmus!“ Tuhle hlášku zná každý účastík kurzů první pomoci, který alspoň z dálky viděl, jak funguje takové AED. Aby vyhodnocení srdečního rytmu bylo dostatečně přesné, vyžadují automatické defibrilátory (ale koneckonců i obsluha u těch manuálních) nějaký čas na analýzu rytmu. Jde o nějakých 10 – 20 sekund, ale i to znamená významnou „no flow“ přestávku v zásobení mozku kyslíkem. A to v situaci, kdy víme, že každá vteřina se počítá a navíc i po znovuzahájení masáže nějakou dobu trvá, než je zase průtok krve tkáněmi na svém maximu. Potřeba aspoň trochu „dohnat“ přestávku zase vede k požadovanému dvouminutovému intervalu mezi dvěma analýzami, i když pak i v optimálním případě je masáž prováděná jen něco kolem 70% času zástavy oběhu.

Snaha vyhnout se přerušení resuscitace z důvodu analýzy rytmu vede týmy různých výrobců defibriátorů ke snaze vyvinout takové algoritmy, které by dokázala „odečít“ z křivky artefakty vyvolané kompresemi a tím analyzovat křivku i v průběhu masáže.

Jednou z těchto firmě je i známý francouzský SCHILLER, který pro tento účel vyvinul algoritmus označený AWC (Analyzing While performing Compression). Ve spolupráci se zdravotníky z několika výzkumných organizací a pařížských hasičů (kteří se v Paříži podílejí na zajištění BLS záchranky a u zástav fungují v roli First reponderů) tak vznikla studie DEFI 2022, jejímž cílem bylo porovnat efekt nového algoritmu s původně používaným standardním postupem. Výsledky byly publikovány v roce 2024 v časopise Resuscitation.

Autoři porovnali prvních 258 resuscitací s defibriovatelným rytmem z roku 2017, u nichž zasahovali zdravotníci hasičského sboru města Paříže podle standardní metodiky a obdobně prvních 258 resuscitací z roku 2021, kde byl v defibrilátorech (DEFIGARD TOUCH DGT7) již použitý nový algoritmus AWC.

Primárním sledovaným parametrem byl podíl času s kompresemi (CCF), který se s novým algoritmem zvýšil z 72% na 77% (p=0,001). Významně se také zkrátil interval mezi jednotlivými výboji u rekurentní fibrilace (ze 119 sekund klesl na 53 sekund). Uvedená zlepšení se ale neprojevila ve vyšší úspěšnosti resuscitací s výjimkou spatřené zástavy s možností rychlého použití AED.

Bez zajímavosti není porovnání úspěšnosti analýzy rytmu.

Senzitivita (schopnost správně rozpoznat fibrilaci) byla:
– u standardní verze AED: 100%
– u AED s algoritmem AWC: 94,9%.

Specificita (schopnost správně rozpoznat, že nejde o defibrilovatelný rytmus) byla:
– u standardní verze AED: 100% pro všechny nedefibrilovatelné rytmy
– u AED s algoritmem AWC: 99,7% pro asystolii, 100% pro sinusový rytmus a 99,3% pro PEA a další.

Poznámka 1: Podobná studie proběhla v roce 2016 – 2019 v Amsterdamu (de Graaf et al. Resuscitation, 2020), hodnocen byl algoritmus cprINSGHT firmy STRYKER (defibrilátor LIFEPAK CR2). Posun ve zvyýšení CCF byl podobný, výrazně horší ale byla senzitivita (81,8%) i specificita (60,3 pro asystoliii a 78,2 pro jiné nedefibrilovatelné rytmy).

Poznámka 2: Algoritmy AED patří mezi přísně střežená tajemství výrobců, senzitivita a specificita se proto u každého výrobku budou mírně lišit. Data v citované studii platí pro defibrilátory SCHILLER.

Zdroj: Derkenne C et al. Analysis during chest compressions in out-of-hospital cardiac arrest patients, a cross/sectional study: The DEFI 2022 study. Resuscitation 202 (June 2024): 110292

(c) MUDr. Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz

PS: Vážení uživatelé, na serveru ZACHRANNASLUZBA.CZ je možné se zapojit do diskuze pod články. Diskutovat mohou pouze registrovaní čtenáři, způsob registrace a pravidla diskuze najdete ZDE.