Co je nového v Guidelines 2015

V kostce:
GL 2015 nepřináší žádné zásadní změny do stávajících postupů neodkladné resuscitace (NR). Dochází ke zpřesnění některých formulací, nově je zařazena kapitola věnovaná obecné první pomoci.

BLS:
– Je zdůrazněná úloha operátora tísňové linky v rozpoznání náhlé zástavy oběhu (NZO) a inicializaci zahájení NR;
– Může být výhodné použít národní tísňové číslo, je-li k dispozici.
– Operátor by měl ihned po zjištění místa události ověřit stav vědomí a dýchání. Pokud postižený nereaguje a nedýchá, nebo nedýchá normálně, je považován za postiženého s náhlou zástavou oběhu.
– Je zdůrazněná potřeba pečlivého ověření stavu u pacientů, kteří upadli do bezvědomí a nedýchají normálně a/nebo mají křeče;
– Je limitována horní frekvence kompresí na 120/minutu.
– Důraz je kladen na kvalitu provádění resuscitace – komprese hrudníku frekvencí 100 – 120 za minutu, do hloubky 5, nejvýše 6 cm (resp. třetiny hloubky hrudníku) střídané s umělým dýcháním v poměru 30 : 2. Přerušení kompresí z důvodu provedení umělých vdechů je přípustné nejvýše na 10 sekund;
Defibrilace AED by měla být provedena co nejdříve; operátor tísňové linky měl mít informace o rozmístění AED a měl by se na použití AED aktivně podílet všude tam, kde je to vhodné.

ALS
– Důraz je kladen na rychlou odezvu záchranného systému;
– Během resuscitace nesmí být komprese bezdůvodně přerušeny, při defibrilaci by přerušení nemělo být delší, než 5 sekund;
– Pro defibrilaci by měly být přednostně používány nalepovací elektrody;
– U intubovaných pacientů by mělo být trvale monitorované ETCO2 se zobrazením kapnografické křivky;
Dostatečná ventilace by měla být zajištěná tou metodou, ve které je zachránce nejlépe vycvičen;
– Doporučení týkající se defibrilační strategie a medikace se nemění;
Trombolýza není doporučena v rámci standardní resuscitace, ale může být použita při důvodném podezření na plicní embolii jako příčinu NZO, zejména v přednemocniční péči.
– Rutinní používání mechanické srdeční masáže není doporučeno, ale může být vhodnou alternativou v situaci, kdy to vyžadují okolnosti (způsob a délka transportu, bezpečnost zachránců atd.); je vhodné uvážit preventivní přípravu přístroje pro mechanickou masáž při transportu pacienta s vysokým rizikem vzniku NZO dopravním prostředkem, který vylučuje nebo ztěžuje provádění konvenční NR (např. vrtulníkem).
Sonografie může hrát významnou roli v rozpoznání příčiny NZO;
– Metodiky mimotělní podpory oběhu mohou být použity u vybraných pacientů (s NZO kardiálního původu z předpokládaně reverzibilní příčiny) jako záchranná terapie při selhání standardních ALS postupů, pokud existuje možnost přímého transportu na angiolinku do kardiocentra a provedení PCI během kontinuální KPR.

KPR za speciálních okolností
– Podobněji jsou zpracovaná doporučení pro NZO ve spojitosti se závažnou iontovou dysbalancí, zejména hyper- a hypokalemií;
– Doporučení nově obsahují zvláštní algoritmus pro resuscitaci NZO z traumatické příčiny, v přednemocniční fázi zdůrazňující bezpečnost zachránců, prioritní řešení reverzibilních příčin NZO, provedení pouze život bezprostředně zachraňujících výkonů a (v případě ROSC) okamžitý transport do odpovídající nemocnice.
– Doporučení nově obsahují zvláštní algoritmus pro záchranu a resuscitaci tonoucích, zdůrazňující bezpečnost zásahu a význam dýchání z plic do plic vč. zahájení NR 5 vdechy.
– Byly zpřísněny limity pro použití mimotělního oběhu u silně podchlazených pacientů – obětí zasypání lavinou, na tělesnou teplotu <30 stupňů, dobu zasypání > 60 minut a hladinu draslíku < 8 mmol/l;
Náhlý a nečekaný kolaps mladého sportovce je nutné vždy považovat na NZO a je nutné se prioritně soustředit na rozpoznání NZO a případně okamžitě zahájit resuscitaci;
U obézních osob je doporučeno častější střídání zachránců a časné provedení orotracheální intubace;
– Použití hyperbarické oxygenoterapie u pacientů intoxikovaných CO není paušálně doporučeno, mělo by být zvažováno případ od případu podle aktuálního stavu, dostupnosti léčby apod.

Poresuscitační péče
– Cílem poresuscitačního managementu teploty je zabránit překročení teploty 36st.C;
– Nově jsou diskutovány prognostické systémy, systémy rehabilitace a následného sledování pacientů po NZO;

Porod a resuscitace novorozenců
– U zdravého novorozence je doporučeno ponechat pupečník bez zaškrcení alespoň 1 minutu. V případě potřeby podpory životních funkcí nejsou dostatečná data pro rozhodnutí, kdy pupečník zaškrtit.
– Klíčovým výkonem první pomoci u porodu je udržení dostatečné tělesné teploty (36,5 – 37,5 st.C).
– Pro ventilační podporu novorozenců by měl být primárně použit vzduch. Pokud je to potřeba, měl by být podán kyslík s fiO2 do 0,3 (30%), s vyšší koncentrací pouze pokud tato hodnota nepostačuje k řádné oxygenaci.
– Při respirační insuficienci novorozence by měla být pokud možno využita pouze tlaková podpora spontánní dechové aktivity (CPAP). Intubace a řízená ventilace by měla být vyhrazena pouze pro případy obstrukce dýchacích cest, případně pro stavy, kdy není dostatečnou oxygenaci možné zajistit méně invazivním způsobem.

Akutní koronární syndrom
– Je doporučeno použití 12-svodových EKG, a to i u nelékařů v rámci kontrolovaného systému;
– Je doporučeno avizování katetrizační laboratoře před příjezdem do cílové nemocnice;
– Nefrakcionovaný heparin (UFH) a ADP (clopidogrel, ticagrelor, prasugrel) by měl být podán přednemocničně nebo na oddělení urgentního příjmu u pacientů se STEMI, směřovaných na PCI; alternativou k podání UFH může být podání enoxaparinu.
– Rutinní podávání kyslíku pacientům bez známek dušnosti, hypoxie nebo srdečního selhání není doporučeno.
– Doporučení pro směrování pacientů se STEMI na PCI vs. k provedení trombolýzy v PNP se nemění.

Zdroje:
ERC Guidelines 2015 – Summary of the changes since the 2010 Guidelines. European Resuscitation Council 2015, online na www.erc.edu
2015 AHA Guidelines update for Cardiopulmonary Resuscitation and Emergency Cardiovascular Care, Part 1 – Executive Summary. Circulation. 2015;132;S315-S367

Další články k tématu