Knížka v kompletním rozsahu (179 stran) je volně ke stažení ZDE.

Není tajemstvím, že záchranky v Česku (ale ono to vlastně platí pro celé zdravotnictví) mají sice špičkové technické vybavení a „když jde do tuhého“, často i skvělé výsledky, ale… na druhé straně existují obrovské rezervy v komunikaci s pacienty a jejich blízkými. V podstatě denně mě kontaktují známí i neznámí, aby se podělili o často až otřesné zážitky s komunikační úrovní zdravotníků a každý, kdo se zabývá vyřizováním stížností ve zdravotnictví mi potvrdí, že tématem 90% stížností je nevhodné chování zdravotníků charakteru přezíravosti a mentorování; v lepším případě samo o sobě, v horším (a pro záchranku tak typickém) případě spojeném s podceněním stavu pacienta.

„Přítel v minulém měsíci prodělal COVID, ale už byl úplně v pořádku. Dnes jsem kontaktovala záchrannou službu z důvodu silné nevolnosti a neustávajícího zvracení přítele. Když přijela záchranná služba, pan zachranář nám „vynadal“, že to není žádný závažný případ, proč jsme volali sanitku a začal nám vyprávět o tom, že on sám měl také covid a zvracel též a že to k tomu patří. Řidička stále zjišťova, proč jsme si nezajistili nejaký odvoz sami a ještě přidala k dobru nějakou historku z jejího osobního života, kdy si ona sama při svém úrazu odvoz sehnat dokázala. Nicméně po všech těchto naprosto bezduchých komentářích byl přítel odvezen do nemocnice, kdy mu byl diagnostikován akutní zánět slinivky brišní. Přítel je stále v kritickém stavu. Byla bych vám velice vděčná, kdybyste sdělili uvedenému teamu ZS, aby, až příště pojedou k nějakému dalšímu pacientovi, si nechali své neodborné a ničím nepodložené závěry raději pro sebe a neobtěžovali lidi kolem sebe svými hloupými poznámkami, které v takto vypjaté situaci nic neřeší a také nikomu nic nepřidají.“

Příčin tohoto jevu je samozřejmě mnoho (od odborných mezer a „naivity“ až po skutečnost, že podobné jevy jsou stále ještě mnohde tiše tolerovány ze strany nadřízených), ale svůj díl určitě nese i to, že tématu komunikace s pacientem (a vlastně komunikace vůbec) se strašně málo věnuje i celý vzdělávací systém, a když, tak v podobě, která ustrnula kdesi hluboko v minulém století.

O to cennější je každá „vlaštovka“, která do problematiky přináší moderní a praktický pohled. A jednou z nich je i (relativně) nová publikace Význam komunikace s pacientem a jeho blízkými při zásahu zdravotnické záchranné služby autorek Gurňákové a Marcinechové z Ústavu experimentální psychologie Slovenské akademie věd.

Obě autorky se při tom tématem zabývají nejen teoreticky, ale mají i osobní zkušenosti z reálného provozu zdravotnické záchranné služby na Slovensku. To se promítá i do obsahu knihy, který je orientovaný velmi prakticky a obsahuje i řadu konkrétních příkladů komunikačních problémů typických pro přednemocniční péči.

Za sebe vřele dokoručuji k přečtení a oběma autorkám gratuluji k velmi hezké moderně pojaté publikaci.

Zdroj: Gurňáková J, Marcineková D Význam komunikácie s pacientom a jeho blízkymi v zásahoch zdravotnej záchrannej služby. Ústav experimentálnej psychológie CSPV SAV, Bratislava 2021.

(c) MUDr. Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz

PS: Vážení uživatelé, na serveru ZACHRANNASLUZBA.CZ je možné se zapojit do diskuze pod články. Diskutovat mohou pouze registrovaní čtenáři, způsob registrace a pravidla diskuze najdete ZDE.