Jak už jsem na těchto stránkách informoval, v prosinci loňského roku došlo ve Švédsku k prvnímu „ostrému“ použití AEDčka, dopraveného na místo události dronem. Prvotní informace byla ale zaměřená hlavně na technickou stránku věci.

V časopise New England Journal of Medicine nyní vychází krátké sdělení, přinášející o zásahu detaily i z pohledu organizačně-zdravotnického.

K události došlo kolem desáté hodiny ráno 9. prosince 2021 ve městečku Trollhättan, které se nachází asi 60 kilometrů severně od Göteborgu. Přestože nejde o úplně hustě osídlené území, nachází se v řízeném okrsku vojenského letiště Såtenäs, takže bylo zahrnuto do experimentálního projektu využití dronů pro dopravu AED na místo předpokládané zástavy běhu (blíže viz původní článek).

Pacientem byl 71-letý muž, kardiak, který již v minulosti prodělal infarkt, trpěl chronickým srdečním selháním a fibrilací síní. Pán během úklidu sněhu na dvorku zkolaboval, což spatřila jeho manželka, ale současně i náhodně projíždějící lékař z Emergency místní nemocnice.

Operační středisko záchranné služby zahájilo telefonickou resuscitaci, vyslalo nejbližší posádku záchranky, hasiče, pomocí speciální aplikace aktivovalo komunitního first respondera a dalo také pokyn ke vzletu dronu s podvěšeným AED.

Základna dronu s AED se nacházela ve vzdálenosti 580 metrů od místa události, dron dorazil na místo 3 minuty a 19 sekund po aktivaci a letu dlouhém cca 680 metrů a spustil AED zhruba 10 metrů od místa zástavy. To bylo vzápětí byl vyzvednuto a použito pro defibrilaci, která byla bohužel neúspěšná. Vzápětí už k pacientovi dorazili záchranáři, kteří se ovšem zdrželi cca 2 minuty oblékáním „tyveků“ kvůli riziku COVIDu.

Záchranka pacientovi nasadila LUCAS, zajistila dýchací cesty, podala adrenalin a za pokračující resuscitace a trvající komorové fibrilace vyrazila do nemocnice. Ještě cestou, po třech dalších defibrilacích, došlo k obnově stabilního oběhu a „probuzení“ pacienta. Pacient byl po koronární intervenci a implantaci ICD po týdenní hospitalizaci propuštěn do domácího ošetření v plně stabilizovaném stavu, s CPC 1 (bez neurologických následků).

Autoři uzavírají, že se rozhodně nedá tvrdit, že by „létající AED“ v tomto případě pacientovi přímo zachránilo život, ale na druhé straně, přes velmi rychlý dojezd záchranky, bylo AED na místě dřív a celý systém se tak jeví reálně použitelný (i když je třeba také připustit, že se v daném případě sešly naprosto ideální podmínky v tom, že na místě byl od počátku lékař – urgentista a k zástavě došlo na místě, které bylo ideální pro „dodávku“ defibrilátoru dronem – poznámka OF).

A ještě časové údaje zásahu (časy jsou relativní a jsou vztažené k času přijetí výzvy T = 00:00)

• Rozhodnutí o vyslání dronu: T+00:45
• Povolení řízení letového provozu: T+01:05
• Start dronu: T+2:07
• Dolet dronu, spuštění AED: T+4:03
• Tým EMS na místě: T+5:10, obléká si TYVEK
• První výboj: T+6:15
• EMS tým u pacienta: T+6:59
• Příjezd hasičů: T+8:27

Schierbeck S. et al. Use of a Drone-Delivered Automated External Defibrillator in an Out-of-Hospital Cardiac Arrest. N Engl J Med 2022; 386:1953-1954

(c) MUDr. Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz

PS: Vážení uživatelé, na serveru ZACHRANNASLUZBA.CZ je možné se zapojit do diskuze pod články. Diskutovat mohou pouze registrovaní čtenáři, způsob registrace a pravidla diskuze najdete ZDE.