Zhoršuje účinek adrenalinu prognózu pacienta, nebo prognóza pacienta účinek adrenalinu?

Hezkou ukázkou toho, jak se „převyprávěním“ může posunout význam seriózního vědeckého článku někam úplně jinam (a taky to, jak rizikové je „rychločtení“ nadpisů) ukazuje příklad nedávno publikovaná studie autorů Dumase a spol. na téma horší prognózy pacientů resuscitovaných za pomoci adrenalinu (epinefrinu). Pozitivní odpověď na tuto otázku samozřejmě není nijak překvapující (pokud je někdo zresuscitován tak rychle, že mu ani nestačíme podat adrenalin, je jeho prognóza samozřejmě obecně daleko lepší, než pacienta resuscitovaného dlouho a za pomoci farmak). Zatímco původní studie má v názvu nevinnou otázku „Je epinefrin při použití během resuscitace spojený s horší prognózou?“, některé zdravotnické servery už tento význam posunují úplně jinam, když se ptají např. zda „Epinefrin zhoršuje přežití zástavy oběhu?“. Na první pohled jen hra se slovíčky, ale v reálu klasický příklad toho, jak chybná interpretace výsledku statistického šetření může vést zcela zavádějícímu závěru. Takže nic nového pod sluncem – stále nemáme prokázané, že by adrenalin pomáhal zvýšit naději na dlouhodobé kvalitní přežití, ale publikovaná studie rozhodně neprokazuje, že by škodil. Autoři pouze konstatují, že fenomény „podání adrenalinu“ a „horší prognóza“ se vyskytují častěji společně. Vyvozovat z toho, že adrenalin zhoršuje prognózu resuscitace, by bylo podobně pošetilé, jako tvrdit, že „léky způsobují smrt, protože většina zemřelých užívá nějaké léky“. Tím netvrdím, že to tak třeba není, ale tato studie zkrátka nic takového neprokazuje.

Zdroj: Is Epinephrine During Cardiac Arrest Associated With Worse Outcomes in Resuscitated Patients? J Am Coll Cardiol. 2014;64(22):2360-2367