Miniaturizace je trendem dneška a tento trend se – z řady dobrých důvodů – týká i AED. Důvodů je hned několik – i nejmenší současné modely jsou přece jen příliš velké na to, aby se daly nazvat „kapesní“ a člověk je mohl bez velkého násilí nosit stále při sobě, probíhají reálné projekty počítající s dodávkou AED na místo události pomocí dronu atd. – zkrátka v mnoha aplikacích už teď platí „čím menší, tím lepší“. Miniaturizace AED s sebou ale samozřejmě nese i problémy. Donedávna byla hlavním limitem velikost baterií, ale zde šel pokrok neskutečně dopředu a tak se pomalu ale jistě zásadní překážkou dalšího zmenšování AEDček stává – možná trochu překvapivě – velikost elektrod. Ty zatím neumíme vyrobit tak, aby šly nějak smotat nebo poskládat – musí být vyrobeny a uchovávány „naplacato“ ve své plné velikosti.

A právě to je téma, kterému se věnuje článek autorů Yinové a spol. publikovaný v dubnové Resuscitation. Autoři (mimochodem, zaměstnanci společnosti vyrábějící defibrilátory, což ale není nic špatného, protože je to ve studii řádně deklarováno), vyšli z dat poskytnutých nizozemskými kolegy, stojícími za studií ARREST. Ta mapuje výsledky přednemocničních resuscitací v Amsterdamu a okolí. Předmětem studie byly zástavy pacientů s defibrilovatelným rytmem, u kterých zasahovali policisté a hasiči v roli First responderů.

Autoři využili toho, že tato skupina byla vybavena jednotným typem defibrilátoru, který se navíc v roce 2017 změnil z LifePaku 1000 (plocha elektrod 113 cm²) na LifePak CR2 s plochou elektrod 65 cm². V obou případech přitom jde o bifazické defibrilátory se stejnou adaptivní technologií úpravy parametrů výboje podle hodnoty elektrického odporu (impedance) hrudníku BTE (biphasic truncated exponential). Energie prvního výboje byla ve všech případech 200 J.

Do studie bylo zahrnuto celkem 335 pacientů, z nichž bylo 157 defibrilováno velkými a 178 malými elektrodami. Pro zajímavost – celkový počet pacientů, na které bylo touto skupinou First responderů napojeno AED, byl za sledovanou dobu 1251, tj. výboj byl podán u 27% z nich.

No a tady jsou výsledky:

Jak je vidět na diagramu, menší elektrody (sloupec vpravo) byly – možná překvapivě – celkově o něco úspěšnější, než velké. Zde je ale nutné zdůraznit, že studie byla designovaná a statisticky hodnocená s hypotézou non-inferiority menších elektrod, takže korektní závěr zní, že menší elektrody celkově nejsou horší, než původní velké.

Aby věc nebyla tak úplně jednoduchá, je potřeba dodat, že, na rozdíl od velkých elektrod, byly u těch malých pozorovány statisticky významné rozdíly mezi pacienty s velkou a malou impedancí hrudníku. Konkrétně u malých impedancí byla úspěšnost defibrilace významně vyšší, než u pacientů s velkým elektrickým odporem (93 – 98% u impedance pod 95 ohmů vs. 77 – 81% u impedance vyšší, než 95 ohmů.

Velké elektrody se chovaly v principu podobně, ale rozdíly nebyly tak velké a nedosáhly statistické významnosti.

V diskuzi to autoři komentují tak, že elektrody zřejmě nepůjde zmenšovat donekonečna a je možné, že velikost menších elektrod je „tak akorát“ na limitu, který je ještě bezpečně použitelný.

Co se menších elektrod týče, kromě menších rozměrů přístroje autoři zmiňují i další výhodu – elektrody mohou být baleny tak, že je uživatel po otevření AED vidí zobrazené vedle sebe a může snáze pochopit, kam mají být nalepeny. To může zkrátit čas potřebný pro aktivaci AED. Malá velikost elektrod navíc umožňuje jejich univerzální použití jak pro dospělé, tak pro děti (viz obrázek).

Sluší se ale dodat (a to v publikovaném článku tak trochu postrádám), že věc má – jako vždycky – i druhou stránku mince: co je malé, to je sice hezké, je taky pořádně drahé. Podle aktuálního ceníku jednoho z česných dodavatelů zdravotnické techniky jsou totiž nové elektrody více než 4x dražší, než ty staré. To není úplně málo a může být limitující pro řadu provozovatelů AED, které si „spotřebák“ platí ze svého, a ne z bezedných veřejných rozpočtů.

Zdroj: Yin TR et al. Automated external defibrillator electrode size and termination of ventricular fibrillation in out-of-hospital cardiac arrest. Resuscitation 2023 Apr;185:109754

(c) MUDr. Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz

PS: Vážení uživatelé, na serveru ZACHRANNASLUZBA.CZ je možné se zapojit do diskuze pod články. Diskutovat mohou pouze registrovaní čtenáři, způsob registrace a pravidla diskuze najdete ZDE.