Tak – a je to tady zase: Asociace ZZS vypustila první várku základních dat o činnosti záchranek a tak se můžeme (aspoň zhruba) podívat, jak si systém PNP v Česku loni, aspoň co se kvantity týče, vedl.

To, co asi moc rádi neslyšíme asi nikdo, je fakt, že počet řešených událostí meziročně stoupnul a dosáhl historicky nejvyšší hodnoty 1.057.475 událostí, o (necelých) 5% víc, než loni. To samozřejmě není úplně málo, ale vzhledem k okolnostem jsem se bál, že to bude ještě horší. Taková sestava negativních faktorů, které jsou jednoznačným a zásadním důvodem pro explozivní nárůst (nejen, ale dominantně) psychosomatických potíží, tu už dlouho nebyla.

Aspoň trochu dobrá zpráva je, že ten vzestup není rekordní – loni byl dokonce nad 5%, JENŽE k tomu je potřeba říct i „B“, a totiž že loňský nárůst v podstatě jen dorovnal předchozí COVIDové poklesy a letošní vzestup už jde celý nad průměr posledních let (+6,5% proti předcovidovým rokům 2018 – 2019).

Absolutní čísla událostí řešených v jednotlivých krajích toho moc neřeknou, ale pro zajímavost sem určitě patří. Není překvapením, že v čele pelotonu jsou nejlidnatější kraje.

Zajímavější už je počet řešených událostí v poměru k počtu obyvatel kraje (incidence). Nejde samozřejmě o bezchybnou statistiku – určitá migrace, ať už denní či sezónní, mezikrajská, nebo i mezinárodní, ta čísla trochu zkresluje, ale určitou vypovídací hodnotu už tenhle graf má a rozdíl mezi oběma „nej“ nějakých 60% není úplně malý. Za podrobnější rozbor by jistě stálo, zda jde na vrub tak zásadně rozdílného přístupu k fungování záchranné služby, organizaci zdravotnictví v daném kraji, nebo třeba nějakého nedopatření při vykazování.

Obdobná data můžeme přidat i pro počet tísňových volání. Podle statistik Asociace přijaly loni záchranky celkem skoro 2 miliony volání na tísňovou linku 155 resp. 112 (přesně 1.951.113; meziročně + 4,5%). Denně se tak na záchranky obrátí v průměru cca 5.300 volajících. I v téhle statistice dominují „velké“ kraje, ale (možná) překvapivě v jiném pořadí, než ve statistice událostí:

Následující graf ukazuje incidenci volání – počet volání na 1.000 obyvatel kraje a rok. Tady je zkreslení zjevně ještě výraznější – některé rozdíly jsou moc velké na to, aby šly vysvětlit jen tím, že někde zkrátka lidé volají 155ku nebo 112ku víc, než jinde. Mohlo se stát, že při přípravě dat došlo k chybě a byla započítána i netísňová volání, nebyla započtená volání ze 112ky, někde možná linku 155 využívají i k jiným účelům (třeba ke komunikaci s výjezdovými skupinami?), kdo ví. V každém případě tato data jsou publikovaná jako oficiální:

No a na závěr ještě jeden graf, možná nejvíc kontroverzní: zobrazuje poměr počtu příchozích tísňových volání a řešených událostí. Jinými slovy, zobrazuje, kolik volání na tísňovou linku musí přijít, aby vznikla jedna výzva resp. událost. Berte ho prosím jen jako zajímavost s uvážením všech možných limitů, které jsou popsané shora, a také s uvážením toho, že vlastně nedokážeme tak úplně říct, jaká hodnota je ta správná. Ale přemýšlet o něm můžeme, to zase jo 🙂

Tak a to je pro dnešek vše. K datům AZZS se ale ještě v krátké době vrátím, určitě se tam ještě najdou další zajímavosti a také ještě není dostupná „velká“ statistika s finančními ukazateli. Takže milovníci čísel a nepodložených spekulací se ještě mají na co se těšit :-).

(c) MUDr. Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz

PS: Vážení uživatelé, na serveru ZACHRANNASLUZBA.CZ je možné se zapojit do diskuze pod články. Diskutovat mohou pouze registrovaní čtenáři, způsob registrace a pravidla diskuze najdete ZDE.