Létání je pro někoho každodenní rutina, pro spoustu lidí příjemná kratochvíle nebo zpestření dovolené, ale pro část populace je to vysoce stresující záležitost. Ale co se týče létání vrtulníkem, troufám si tvrdit, že je celé spektrum posunuté ještě víc „doprava“ – směrem k obavám. Přestože věci znalí vědí co a jak, z pohledu laika je k větším obavám pádný důvod – letadlo má přece jen křídla a vždycky nějak přistane, ale co když se vrtulníku zastaví vrtule?! Navíc ploha vleže a pohyb „hlavou pozadu“, nezvyklé vibrace a hluk… prostě stresorů víc, než dost. Zaintubovanému pacientovi s polytraumatem to bude asi v zásadě jedno, ale co takový kardiak s infarktem? Pacient, který je už dost stresovaný svým onemocněním, které může vést až k život ohržující arytmii? Jedním ze základních požadavků na léčbu kardiaků je zajištění co největšího zklidnění, protože stres a jím vyplavené katecholaminy jsou bezpochy to nejméně vhodné, co v danou chvíli potřebuje. Jak se s tím slučuje transport vrtulníkem?

Právě otázka rizika (a jeho predikce) u transportu pacientů s AKS pomocí LZS byla předmětem studie která vychází v časopise BMC Emergency Medicine, za níž stojí tým autorů pod vedením Juliana Gantera a spol. z univerzity ve Freiburgu ve spolupráci s provozovatelem letecké záchranky DRF.

Autoři vyhodnotili záznamy více než 38 tisíc letů LZS z let 2012 – 2024 k pacientům s onemocněním ze skupiny akutního koronárního syndromu a sledovali výskyt závažných komplikací, které zahrnuly vznik maligní arytmie, vznik jakékoliv zástavy oběhu, vznik plicního edému a vznik „dokonaného“ STEMI infarktu, pokud nebyl přítomen před letem.

K některé z uvedených závažných komplikací došlo celkem v 3,381 případech (8,8%), přičemž riziko bylo významně větší u sekundárních transportů (12%) vůči primárním zásahům (7%). To autoři vysvětlují tím, že zatímco u primárů je běžná směs pacientů včetně nestabilních angín a nonSTEMI, pacienti ze sekundárních transportů už jsou „oddiagnostikovaní“ s potvrzenou závažnou formou AKS a převážně v relativně vážném stavu. Vzhledem k tomu, že jen malé množství stanic fungovalo ve sledovaném období v režimu 24/7 pro primární zásahy, právě tito pacienti zcela dominovali v noční době a to také zvýšilo relativní riziko závažné příhody (15% v noci vs. 8% ve dne).

U 1.392 pacientů došlo k zástavě oběhu, z toho zhruba ve třetině případů z důvodu vzniku maligní defibrilovatelné arytmie.

Studie bohužel nemá žádnou kontrolní skupinu, která by umožnila porovnat riziko pozemního a leteckého trenasportu, autoři nicméně konstatují, že se riziko leteckého transportu se od rizik spojených s pozemínm transportem zásadně neliší a je možné ho vcelku dobře predikovat na základě kombinace NACA a NEWS skóre resp. součtu obou těchto čísel (střední hodnoty 11.8 u pacientů s komplikacemi vs. vs. 6,7 u pacientů bez komplikací).

Zdroj: Ganter, J., Busch, HJ., Henis, A. et al. Major medical events in patients with acute coronary syndrome during helicopter emergency medical service operations. BMC Emerg Med 25, 145 (2025). https://doi.org/10.1186/s12873-025-01308-7

PS: Copak let vrtulníkem – ale co takový podvěs? Tam je teprve pacient (primárně s už tak vysokým rizkem) ještě navíc vystavený extrémnímu stresu díky samotnému způsobu transportu (kdo si někdy – třeba jako figurant na cvičení – vyzkoušel, jaké je to ležet „zalitý“ ve vakuovce, nevědět, co se kolem děje, v proudu vzduchu, hluku a často ještě se zpestřením v podobě rotace celé sestavy ve vrtulovém víru, ví, o čem mluvím). Pro použití podvěsu k transportu pacienta – kardiaka, který už vůbec neví, která bije, by mělo mít sakra vážné důvody, a nejen nadšená potřeba „vyzkoušet“ si naostro zásah, který by šel bez problémů nahradit čtvrthodinovou cestou s nosítky. Koneckonců i v ČR byl svého času prezentovaný případ vzniku zástavy oběhu během transportu kardiaka v podvěsu z obtížně dostupného místa. Tenkrát, pokud se pamatuji, s dobrým koncem, ale i tak mám za to, že každá taková akce by měla být extrémně pečlivě a zodpovědně vyhodnocená z hlediska poměru přínosu a rizik.

(c) MUDr. Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz

PS: Vážení uživatelé, na serveru ZACHRANNASLUZBA.CZ je možné se zapojit do diskuze pod články. Diskutovat mohou pouze registrovaní čtenáři, způsob registrace a pravidla diskuze najdete ZDE.