Měření tělesné teploty – zdánlivě banální vyšetření, ale při podrobnějším pohledu se rychle ukáže, že pokud chceme mít přesný a reprodukovatelný výsledek, není to zase tak jednoduché.

A právě podrobné prozkoumání a srovnání přesnosti tří teploměrů běžně požívaných v prostředí urgentní medicíny bylo předmětem celkem rozsáhlé práce autorů Daanena a spol., která vychází v časopisu The Journal of Emergency Medicine.

Řeklo by se, co je složitého na srovnání teploměrů. Ale zdání klame, a pokud mají být výsledky reprodukovatelné, je potřeba jít na to důkladněji.

Předmětem srovnání byly konkrétně modely pro měření tympanální teploty Braun Thermoscan PRO 6000, Genius Pro Thympanic Thermeter a jeden kousek pro měření teploty na čele – Exegran TAT-5000 (viz obrázky v hlavičce článku). Jde o profesionální teploměry s cenou v přepočtu někde mezi 6 a 12 tisíci korunami. Jako „zlatý standard“ bylo použité měření teploty rektálním čidlem, zavedeným cca 15 cm hluboko. Ještě dodejme, že požadovaná přesnost měření u profesionálního teploměru je +/- 0,5 stupně a výrobci všech testovaných přístrojů udávají přesnost +/- 0.1 resp. 0.2 stupně.

Před zahájením srovnání byly nejprve teploměry profesionálně zkalibrovány pomocí infračerveného kalibračního přístroje. Už při kalibraci se ukázalo, že (s trochou nadsázky) „stupeň není žádná míra“. Oba ušní teploměry před kalibrací podměřovaly (jeden o 0.7, druhý o 1.8 stupně), zatímco čelní teploměr naopak skoro stupeň přidával.

Další test proběhl na dvanácti dobrovolnících, kteří na rotopedu podstoupili takovou zátěž, že se jejich rektální teplota ustálila na 38 stupních. Důvodem tohoto testu bylo zejména to, že teplota 38 stupňů je uznávanou hranicí horečky a také „pozitivity“ několika skórovacích systémů zaměřených na odhalení sepse. Zjištění přesné teploty tady má často klíčový význam pro další rozhodování a znalost přesnosti měření právě kolem hodnoty 38 stupňů je proto velmi významné.

Během tohoto experimentu nesměli účastníci pít ani utírat si pot z čela. Všechny tři teploměry v tomto testu zaznamenaly statisticky významnou odchylku do mínusu – u tympanálních teploměrů to bylo -0.6 resp. -1.1 stupně; u čelního teploměru byl rozdíl závislý na straně měření (vlevo -0.9, vpravo -1.4 stupně), což autoři vysvětlují možnými rozdíly v úhlu a tlaku přiložení teploměru pravákem, stojícím v tomto modelu vždy na pravé straně od „pacienta“.

A konečně poslední zkouška se odehrála na oddělení urgentního příjmu, kde se do studie zapojilo (samozřejmě po předchozím informovaném souhlasu) 133 reálných pacientů s rektálně změřenou tělesnou teplotou 35.4 – 39.4^oC. Průměrná naměřená odchylka byla -0.3 stupně u přístroje Braun, -0.5 stupně u přístroje Genius a přístroj Exergen měřil „v průměru“ přesně. Ze souboru pacientů ED byli dále zvlášť vyhodnocen pacienti s rektálně změřenou horečkou – zde se všechny systémy „shodly“ v podměření o cca 0.5^oC (se směrodatnou odchylkou +/- 0.5 stupně).

V závěrečné diskuzi autoři znovu vypichují důležitost spolehlivé detekce horečky nad 38 stupňů, protože jde o jeden z kritických parametrů při rozpoznání hrozící sepse. Použití všech teploměrů je rychlé a praktické, takže pro běžný screening jsou vhodné, ale současně mají všechny tendenci případnou horečku „podměřovat“. Aby bylo dosaženo potřebné senzitivity (>95%), doporučují autoři snížit hranici pozitivity při screeningovém vyšetření na 37.5 až 37.3 stupně. To sice samozřejmě současně znamená snížení specificity (zvětšení množství falešně pozitivních nálezů), což lze ale eliminovat změřením rektální teploty u pacientů s hraničním nálezem.

Zdroj: Daanen HAM et al. Body core temperature assessment in emergency care departments. Journal of Emergency Medicine (2023), doi: https://doi.org/10.1016/j.jemermed.2023.10.027

(c) MUDr. Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz

PS: Vážení uživatelé, na serveru ZACHRANNASLUZBA.CZ je možné se zapojit do diskuze pod články. Diskutovat mohou pouze registrovaní čtenáři, způsob registrace a pravidla diskuze najdete ZDE.