Nedávno jsem zde informoval o německé simulační studii využívající drony pro dodávku AED na místo náhlé zástavy oběhu a podobných simulací proběhla ve světě již celá řada. Nyní se ale v odborném tisku objevily informace o pravděpodobně světově první využité dodávce AED k pacientovi se zástavou oběhu. Došlo k ní 9. prosince 2021 na okraji švédského městečka Trollhättan, kde při úklidu sněhu zkolaboval 71 letý muž a první pomoc poskytnul lékař místní nemocnice, který shodou okolností jel právě kolem do práce. Spolu se záchrankou byl na místo vyslán i dron, který dorazil zhruba za tři minuty a jím přivezený defibrilátor byl skutečně použit k oživovacím pokusům. Přesný průběh příhody není publikovaný, takže nevíme, zda bylo AEDčko „jen“ dodáno a rozbaleno, nebo zda byl skutečně také podán výboj ještě před příjezdem záchranky. V každém případě pacient přežil příhodu bez jakýchkoliv následků (EDIT 6/2022 – podrobněji o zásahu ZDE).

Zajímavostí ale není jen vlastní použití dronu v reálném provozu, ale i technické a organizační pozadí celé akce. Na rozdíl od německého nasazení ve velmi řídce osídlené oblasti, kde byla bezpečnost leteckého provozu při nasazení dronů řešena speciálními vyhrazenými „letovými koridory“, zvolili ve Švédsku k testům odlišnou strategii – rozhodli se drony provozovat nikoliv kdesi v severské pustině, ale naopak v poměrně hustě osídlených oblastech (na švédské poměry samozřejmě) v řízených okrscích letišť u větších měst (tzv. CTR). Pochopitelně ale nikdo nepočítá s nasazením dronu přímo v centrech, cílovou oblastí jsou spíše příměstské „satelity“ s nízkou, ale relativně hustou zástavbou rodinných domků, rekreační a průmyslové oblasti.

Uvedený systém má velkou výhodu především v tom, že není potřeba komplikovaně řešit bezpečnost letu. CTR je totiž horizontálně i vertikálně vymezený vzdušný prostor, v němž se nesmí létat „jen tak“ a bez povolení služby řízení letového provozu se zde „neotočí ani vrtule“. Dron si tedy může letět – samozřejmě se souhlasem řídící věže letiště – kam potřebuje a nic by se mu nemělo připlést do cesty. Před každým vzletem je sice nutné získat letové povolení (což trvá v průměru necelou minutu), souběžně se ale dron už připravuje ke vzletu, takže časová ztráta není žádná nebo jen minimální. Let pak není omezen žádným předem plánovaným koridorem, ale může směřovat přímo na místo události.

Stejně jako v Německu je dron po celou dobu pod dohledem operátora, který má k dispozici online přenos z paluby a také potvrzuje přesné místo, kam ma má být spuštěno AED.

Pro zajímavost – v ČR by v úvahu přicházelo obdobné využití dronů v okolí letišť Karlovy Vary, Praha Ruzyně a Kbely, Čáslav, Pardubice, Náměšť, Brno a Ostrava, v pracovní dny ještě kolem Kunovic a Vodochod. A abychom si dokázali lépe představit i prostorové limity systému, připojuji i mapku se zvýrazněním hranic řízených okrsků letišť v Praze a Brně. Takto by tedy v těchto oblastech mohl vypadat hypotetický „akční rádius“ dronů při stejném způsobu nasazení – a nejde o úplně malá území:

Druhou zásadní odlišností pak bylo technické provedení samotné dodávky AEDčka: zatímco v Německu dron musel přistát a teprve na zemi AED „upustit“, Švédské drony jsou vybaveny malým „jeřábem“, kterým se AED spustí na zem z výšky cca 30 metrů. To je samozřejmě nejen daleko bezpečnější než přistání stroje s točícími se vrtulemi někam před dům, kam se může v nejnevhodnější chvíli připlést třeba zvědavé dítko či pes, ale navíc to umožňuje AED dodat i tam, kde jsou překážky bránící přistání (stromy, keře, drobné stavby, vysoká tráva apod.).

A na závěr ještě pár čísel z pilotní fáze, která proběhla v létě roku 2020 na západních předměstích Göteborgu (kolem letiště Säve – Gothenburg) a jejíž výsledky byly loni publikovány v časopise Evropské kardiologocké společnosti European Heart Journal: z 12 indikací ke vzletu bylo AED úspěšně doručeno v 11 případech, z toho v 8 ještě před příjezdem ambulance. Medián doby mezi příletem dronu a příjezdem amulance byl ovšem jen necelé dvě minuty, což je čas, během něhož nemá laik šanci AED použít. I švédský systém bude tedy zřejmě cílit spíš na spolupráci s vycvičenými first-respondery, případě zdravotníky. Právě tak tomu ostatně bylo i v případě zmíněném v úvodu tohoto článku.

Zdroje: EVERDRONE AB Press release 4.1.2022 /// Schieberg J et al. Automated external defibrillators delivered by drones to patients with suspected out-of-hospital cardiac arrest. European Heart Journal (2021) 00, 1–10;doi:10.1093/eurheartj/ehab498 /// Smith CH J Defibrillation for out-of-hospital cardiac arrest. Year of the drone? Resuscitation 172 (March 2022): 146-148

(c) MUDr. Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz

PS: Vážení uživatelé, na serveru ZACHRANNASLUZBA.CZ je možné se zapojit do diskuze pod články. Diskutovat mohou pouze registrovaní čtenáři, způsob registrace a pravidla diskuze najdete ZDE.