S programy „veřejně dostupné defibrilace“ se v poslední době roztrhl pytel. Proč ne – AEDčka skutečně dokážou pomoci a zachránit život. Jenže… ač by se na první pohled zdálo, že nákupem AED se vše stává růžové a sluncem zalité (a nejzásadnější problém je, zda „A“ ve zkratce znamená „automatický“, nebo „automatizovaný“ – ano, o to se svého času vedly v nejvyšších odborných kruzích velmi vášnivé disputace), opak je pravdou. Nákupem AED starosti nekončí, ale naopak začínají a vytvořit systém, v němž může být AEDčko reálně a systematicky použitelné i jinak než úplnou náhodou, není jen tak.

Není vůbec pochybností o tom, že největší využitelnost mají defibrilátory mobilní – ať už ve vozech policie nebo hasičů, případně ve výbavě školených first responderů. Pro zajímavost – např. v Praze jsou defibrilátory obsluhované policisty každoročně použité ve velkých desítkách případů, zatímco „stabilní“ AED pouze výjimečně, a to převážně ostrahou obchodních center, tj. de facto také školeným a (v rámci centra) „aktivně mobilním“ responderem. Naopak čítanková veřejná defibrilace, kdy by náhodný svědek události použil veřejně dostupné AED, je naprostou raritou, se kterou se prakticky nesetkáváme.

Už před časem jsem psal o tom, že reálně použitelné je pouze AED umístěné +/- do 100 metrů od místa vzniku zástavy. Pokud ale nahlédneme například do největší databáze AED v ČR, která je dostupná na stránkách aplikace Záchranka, zjistíme, že v Praze (a ani jine v ČR) se nedá ani vzdáleně hovořit o „síti“ veřejných defibrilátorů a navíc, pokud rozklikáme detaily jednotlivých AEDček, rychle zjistíme, že drtivá většina AED není „veřejně dostupná“ tak úplně podle představ autorů propagačních klipů. Nejsou nikde venku na baráku, ale „v kanceláři ve druhém patře“, „u ostrahy“, „v průchodu mezi blokem B2 a C4, klíč je na recepci“ a podobně. Navíc – opět v drtivé většině – je dostupnost omezená nějakou formou pracovní doby recepce, ostrahy, časem odemčení budovy atd.

Pomineme-li pro tuto chvíli nějakou z mobilních variant, jak by tedy mělo být umístěné AED, aby bylo opravdu veřejně dostupné?

AED by mělo být umístěné v místě, které je pohodlně a intuitivně přístupné a jasně označené.

V praxi to znamená umístění na vytipovaných strategických, dobře přístupných místech sídel nebo budov. Mělo by jít o frekventovaně navštěvované místo a defibrilátor na něm musí být umístěný viditelně (a viditelně označený), aby se každému dostalo jeho umístění do povědomí. U defibrilátoru by měl být vyvěšený zřetelný, atraktivně provedený (obrázkový) návod k resuscitaci včetně použití AED.

V rozsáhlejších objektech by AED mělo být umístěné v každém patře, a to vždy na stejném místě. V ideálním případě by mělo jít o místo, kde se potenciální uživatelné spontánně zdrží – například v budově v jídelně u automatu na kávu, u výtahu; venku u autobusové zastávky, u památky nebo kostela apod., aby si lidé „z nudy“ defibrilátor a návod k defibrilaci prohlíželi.

AED musí být dostupné bez pomoci další konkrétní osoby

V ideálním případě by mělo být AED dostupné zcela volně (byť např. pod kamerou a se systémem, který o vyzvednutí AED uvědomí bezpečnostní složky). Tam, kde takové řešení není vhodné, je přijatelná možnost dálkového uvolnění AED operátorem tísňové linky nebo jinou jasně označenou, snadno dostupnou a trvale aktivní krizovou službou.

Je naopak zcela nevhodné, aby AED bylo svěřeno jedné „zodpovědné“ osobě, která je v případě potřeby vydá ze skladu nebo zamčené kanceláře – až dojde na „lámání chleba“, dotyčný pracovník zcela jistě nebude v práci, zrovna si odskočí na WC, nebo dokonce obětí příhody může být on sám.

AED by mělo být přednostně umístěné v místech, která jsou špatně přístupná pro záchranné složky

Přednostně by defibrilátorem měla být osazena ta místa, kde je velká pravděpodobnost zástavy oběhu a současně jsou hůře přístupná pro záchranné složky. Jde např. o nákupní centra, letiště, dopravní uzly veřejné dopravy, stanice metra, stadiony, ale i zabezpečené budovy (např. věznice, datová centra, serverovny a další objekty citlivé infrastruktury) apod.

Umístění AED může být účelné i ve vzdálených lokalitách (např. na horské chatě, v ubytovacím zařízení pro seniory, v odloučené osadě…), zejména tam, kde lze předpokládat častou přítomnost osob v rizikovém věku ve spojení s fyzickou námahou, a také v hromadných dopravních prostředcích, zejména na delších trasách (letadla, vlaky, lodě), kde není možnost rychlého kontaktu se záchrannou složkou.

AED by mělo být umístěné v místě, kde je největší pravděpodobnost zástavy oběhu.

Pokud lze v daném místě vytipovat rizikové oblasti, tj. místa s vysokou koncentrací osob, nebo místa, kde dochází ke zvýšené námaze, mělo by AED umístěno poblíž těchto míst. Typicky může jít o schodiště, sportoviště, rozhledny… Umístit AED může být účelné i v místech, kde hrozí zvýšené riziko úrazu elektrickým proudem (rozvodny, výrobní haly apod.). Samozřejmostí by měla být dostupnost AED (pokud není možnost defibrilace zajištěna jinak) v komunitních zdravotnických a sociálních zařízeních, a to včetně zařízení dlouhodobé péče.

TOP FIVE prioritních lokalit pro rozmístění AED

Při nedostatku zdrojů lze s cílem co nejefektivnějšího využití AED doporučit následující priority rozmístění:

1. Mobilní prostředky v řízení složek IZS vč. předurčených first responderů;
2. Bezpečnostní služba velkých nákupních center;
3. Klíčové dopravní uzly veřejné dopravy, zejména kolejové; podzemní a nadzemní terminály;
4. Vytížená uzavřená sportoviště, především pokud jsou určená pro rekreační sport;
5. Trvale obývané lokality s dlouhou dostupností PNP (>5% dojezdů nad 20 minut).

(c) MUDr. Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz

PS: Vážení uživatelé, na serveru ZACHRANNASLUZBA.CZ je možné se zapojit do diskuze pod články. Diskutovat mohou pouze registrovaní čtenáři, způsob registrace a pravidla diskuze najdete ZDE.