Falck na Slovensku končí s provozováním záchranky. Proč?

Na první pohled překvapivá zpráva přichází ze Slovenska – jeden z lídrů tamní záchranky, společnost Falck Záchranná a.s., se rozhodl nezúčastnit se nového kola výběrových řízení v roce 2020 a opustí tak po 15 letech tento segment zdravotní péče.

Rozjezd Falcku na Slovensku byl přitom velkorysý – vedle nadstandardního vybavení začaly být např. zaváděny mechanizmy vzdělávání a řízení kvality velmi „západního“ stylu a nebylo také významné národní i mezinárodní konference bez poměrně masivní účasti zástupců slovenského Falcku.

Postupem času se Falck stal největším poskytovatelem záchranné služby na Slovensku, když se v posledním kole výběrových řízení etabloval na 109 stanicích záchranné služby, z nichž zajišťuje pokrytí více než 1/3 území Slovenska.

Jenže mezi tím se v zákulisí „něco“ stalo. Kromě téměř úplné výměny vedení šlo pozorovat symptomy změny i navenek – například počty účastníků odborných akcí výrazně prořídly a ani další zprávy doléhající ze zahraničí až k nám přestaly být tak úplně optimistické.

Nejjednodušší vysvětlení celé situace by mohlo být v tom, že docházejí peníze a matka Falck, která je sama dlouhodobě v červených číslech, se zkrátka zbavuje ne dost produktivní dcery. Jenže z dostupných dokumentů to tak nevypadá: podle účetních uzávěrek je Falck Záchranná a.s. dlouhodobě ekonomicky stabilní, vykazuje relativně vysoký zisk a vyplácí dividendy. A to je v celé globální skupině Falcku v posledních letech spíše výjimečné. Proč by se tedy zbavovala jedné z mála vydělávajících odnoží? Navíc Falck jako takový na Slovensku zůstává – provozuje zde mimo jiné dopravní zdravotní službu, polikliniky a věnuje se i bezpečnostním službám. Rozpuštění záchranky bude stát Falck obrovské peníze – odstupnými pro zaměstnance počínaje a prodejem majetku pod časovým tlakem a tudíž nevýhodně konče. Navíc provozování záchranky je pro Falck významná část „core businessu“ a překvapivý odchod v jedné zemi je velmi negativní reference. Ukončení činnosti tedy musí mít velmi silný důvod. Tak silný, že převáží všechna uvedená negativa a náklady s nimi spojené.

Pro odpověď na otázku proč tedy Falck ze záchranky odchází ale možná nemusíme chodit daleko – stačí nahlédnout do tiskové zprávy. Ano, je plná frází, jak podobné zprávy bývávají, ale jsou to opravdu jen „univerzální“ fráze firmy, která se v rámci racionalizace zbavuje nevýnosné akvizice?

Co třeba text: „Globálnou stratégiou nadnárodnej spoločnosti Falck je posilniť svoju obchodnú činnosť a usilovať sa o úplné vlastníctvo všetkých lokálnych subjektov a umožniť tak kontrolu nad riadiacimi procesmi, zabezpečiť čo najvyššiu mieru kvality poskytovaných služieb, vysokú úroveň transparentnosti a súlad so všetkými pravidlami, čo nám umožní pracovať pod jednou spoločnou značkou,“ hovorí Jakob Bomholt, výkonný viceprezident skupiny Falck pre divíziu ZZS.

K pochopení tohoto textu je ovšem potřeba vědět, že Falck záchranná a.s. na Slovensku nepodnikala sama. S rozjezdem pomohla skupina Penta. Ta z firmy 2008 odešla, a Falck Záchranná a.s. prakticky obratem – v roce 2009 – na první pohled překvapivě prodala 49% svých akcií podivuhodné neznámé a „prázdné“ společnosti jménem Carterton Springs Healthcare, sídlící na Novém Zélandu. Po změně zákonných podmínek pro existenci podobných „schránkových firem“ na Slovensku došlo k další transakci – už zmiňovaný balík zakoupila další „velká neznámá“ – tentokrát česká společnost jménem „KPR Health Invest“. Blíže o vlastnické struktuře a propojení těchto firem na vlivnou slovenskou oligarchii např. ZDE. Doporučuji nečíst po jídle, aby se vám neudělalo špatně.

Podstatné je ale to, že – bez pár centů – polovina zisku Falck záchranná a.s. dlouhodobě odcházela kamsi do neznáma, přičemž vedle zcela bohulibých vysvětlení se dají vymyslet i ta méně bohulibá – například to, že šlo o „desátek“ za zajištění úspěchu ve výběrových řízeních na provozování jednotlivých stanic.

Pokud si v tomto světle nyní znovu přečteme text Jakoba Bomolta z tiskové zprávy, možná se tam mezi řádky dá najít vysvětlení, které by překvapivému odchodu dalo poměrně pevnou logiku. Logiku, která by nebyla úplně dobrým vysvědčením pro celý způsob obsazování stanovišť na Slovensku. A která by mohla být velmi nepříjemná i pro celý koncern Falck, pokud by se potvrdila. Podnikat v tak citlivém segmentu, jako je provoz tísňových a bezpečnostních služeb, s „anamnézou“ propojení s kmotrovskou šedorudou ekonomikou se totiž – naštěstí – ve světě moc nenosí. Takže je docela dobře možné, že Falck už tuhle hru dál nechce hrát – mohla by ho v důsledcích stát daleko víc, než mu přinášejí zisky slovenské dcery – ztrátu důvěry mnohem významnějších partnerů. A ztráta důvěry je v jeho branži smrtící komplikací…

Do tohoto vysvětlení dobře zapadá i zpětný odkup zmíněných 49% akcií od aktuálního majitele. Pokud se totiž Falck rozhodl ze segmentu ZZS odejít a tudíž „hodného strýčka“ už nebude potřebovat, snadno by se mohly stát v podstatě bezcennými. A o takové nepěkné komplikace by jistě nestála ani jedna ze zúčastněných stran – strýček v tom má hodně peněz a Falck zase hodně pověsti a rozhodně nechce, aby třeba televize vysílaly na dobrou noc pohádku „Jak dánská firma ke štěstí a 109 stanicím přišla.“ Tak proč si dělat naschvály. Jednání o tomto odkupu probíhala nejméně od začátku letošního roku a teď čeká jen na schválení antimonopolního úřadu, ke kterému ale téměř s jistotou dojde. Troufám si tedy spekulovat, že o odchodu Falcku ze segmentu ZZS na Slovensku se rozhodlo daleko dříve, než předevčírem. A možná daleko dříve, než letos.

Celá akce samozřejmě zamotala mnoha lidem hlavu – v nezáviděníhodné pozici se ocitli nejen záchranáři Falcku, ale i organizátoři zdravotnictví na Slovensku. Za Falck se bude obtížně hledat rychlá náhrada jinde než u zavedených firem, které samozřejmě nebudou chtít systém zachraňovat zadarmo. Že by se našel silný investor a koupil celou firmu „jak leží a běží“ je podle mého soudu ještě méně pravděpodobné, potřebné know-how neleží úplně na ulici a navíc to, že si v systému vylámala zuby světová jednička, není nejlepším doporučením ke koupi. A stát bude muset konat – doslova „za každou cenu“. No uvidíme, ještě ale bude veselo. Daňové poplatníky a taky Falck v každém případě tahle taškařice přijde dost draho.

Celá „causa“ navíc velmi přesvědčivě potvrzuje rizika, spojená s úplným svěřením provozování tak citlivé služby jako je ZZS do „neviditelných rukou trhu“ – v tomto případě až moc neviditelných. Budiž poučením i pro jiné země, jak snadno se mohou dostat do potíží, pokud je určitý segment tísňové služby provozovaný dominantně na komerční bázi. Tvorba zisku zkrátka podle mého do tísňových služeb nepatří. Tím nechci říct, že tam nepatří soukromý segment, ale vždycky ve formě, která je krystalicky čistá, veřejně kontrolovatelná a jejímž smyslem není realizace zisku, ale zajištění doplňkové služby tam, kde na to stát z jakéhokoliv důvodu nestačí.

(c) Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz