Jedním z témat diskutovaných na kongresu EMS 2025 ve Stockholmu bylo také použití škrtidel. Ta v posledních letech zažívají svým způsobem renezanci jak v profesionálních záchrannách sborech, tak mezi laickými poskytovateli první pomoci. Zejména v laickém prostředí ale není vyšší používání dané ani tak novými odbornými požadavky, jak spíš větší nabídkou čím dál sofistikovaněších škrtidel, která navíc, vhodně umístěná na „battledresu“ medika, prostě vypadjí víc sexy, než nějaký obyčejný obvaz v kapse.

Jasně – závažné krvácení by mělo být zastavené a je celkem jedno, jak, ale… jako všechno v medicíně, ani zaškrcení není jen „jednosměrka k úspěchu“. Má i svoje komplikace, zejména v rukách laiků, a to včetně vojáků bez pořádného výcviku ve zdravovědě. To potvrzují i zkušenosti z ukrajinského konfliktu, které byly na kongresu prezentovány.

Základní problém spočívá už v tom, že laik prostě není schopen splehlivě rozeznat závažnost krvácení a použití škrtidel tak zažívá doslova inflaci. Jednou zatažené škrtidlo se pak každý bojí povolit (jak škrtidlo naložit, to se v kurzech první pomoci učí, ale kdy a jak ho povolit už ne – proč by to taky kdo dělal, když záchranka přijede za pár minut?), jenže v podmínkách válečného konfliktu (ale podobné to může být i při použití v civilizaci vzdálených místech) zůstává škrtidlo na místě často řadu hodin, které uplynou od zranění do evakuace na první skutečně zdravotnickou etapu ošetření. Za tu dobu ale může dojít k celé řadě komplikací, jako je poškození nervově-cévního svazku nebo kompartment syndrom s nutností fasciotomie. V nejtragičtějších případech pak byly zaznamenány i vynucené vícenásobné amputace končetin u vojáků, kteří měli řadu hodin (10 a víc) naložené turnikety na všechny 4 končetiny a došlo k rozvoji nekrotických změn. V některých případech šlo přitom ve skutečnosti jen o povrchová, nezávažná poranění, kdy se zachránce řídil jen dramaticky vypadajícím „krvavým flekem“ na uniformě.

Zatímco v prostředí profesionálních záchranných složek je použití turniketů obvykle bezpečné a účinné, v rámci výuky první pomoci by se tedy dál mělo zásadně preferovat použití tlakových obvazů před turnikety, přestože výuka správného naložení obvazu může být o něco náročnější. S trochou nadsázky se dá říct, že turniket systematicky vůbec nepatří do rukou řádně neproškoleného laika, protože napáchané škody mohou být výrazně vyšší, než jaký je potenciální přínos.

V případě úvahy o použití turniketu se doporučuje:
– používat turniket důsledně jen tam, kde je to nezbytně nutné (selhal tlakový obvaz, jde o rozsáhlé nebo ztrátové poranění končetiny nebo ve specifických podmínkách bezprostředního ohrožení zachánce – např. v boji)
– nepostupovat zbrkle a utáhnout turniket jen tak, aby byl fukční – ne „pro jistotu“ víc;
– zaznamenat čas naložení;
– jakmile to okolnosti umožní (například někdo donese potřebné obvazy) a nebo nejpozději po 2 hodinách turniket uvolnit a ověřit, zda krvácení vůbec ještě trvá a pokud ano, opět přednostně použít tlakový obvaz, nebo alespoň turniket posunout na jiné místo.

Zdroj: Carli P: Prehospital trauma care from the limbs to the heart (přednáška EMS 2025); Holcomb J Trauma Acute Care Surg 2023 Dec 1;95(6):e54-e60. doi: 10.1097/TA.0000000000004134. Epub 2023 Nov 20.

(c) MUDr. Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz

PS: Vážení uživatelé, na serveru ZACHRANNASLUZBA.CZ je možné se zapojit do diskuze pod články. Diskutovat mohou pouze registrovaní čtenáři, způsob registrace a pravidla diskuze najdete ZDE.