12. prosince 2016 došlo během cvičného letu k havárii stíhačky F-16 v tureckém Diyarbakiru. Zatímco pilot se úspěšně katapultoval, na základě tísňových volání o pádu blíže nespecifikovaného letadla vyrazily na místo dopadu záchranné složky. Po krátké době se ale začalo ukazovat, že něco není v pořádku – u většiny (u 20 ze 30) zasahujících záchranářů (převážně hasičů, ale i zdravotníků) se začaly objevovat příznaky charakteru dráždění očí a sliznic (40% postižených), u čtvrtiny postižených i vyrážka. U čtyř záchranářů (13%) se objevily dechové potíže a u jednoho se rozvinula akutní respirační insuficience, vyžadující intenzivní péči. Stav všech postižených se naštěstí během 24 hodin upravil. Nevyskytly se žádné jaterní, renální, neurologické ani kardiovaskulární komplikace.

Příznaky se začaly objevovat po expozici trvající více než 5 minut a vývoj symptomů silně koreloval s dobou expozice (Spearman r = 0,61–0,68), přičemž respirační případy vykazovaly významně delší expozice než ostatní (medián 45 vs. 14 min, p = 0,0017).

A co stálo v pozadí? Ukázalo se, že F-16ky používají v nouzových energetických jednotkách (tzv. EPU – emergency power unit) jako palivo 70% hydrazin, a to z toho důvodu, že v případě selhání motoru začne takový systém de facto okamžitě po aktivaci generovat dostatečný průtok plynů pro pohon nouzového turbogenerátoru (není potřeba nic složitě startovat, stačí jen uvolnit ventil přivádějící k hydrazinu oxid dusičitý a dojde k intenzivní exotermické reakci). Zásobník tohoto paliva se při havárii poškodil a hydrazin unikal do okolí, kde následně došlo k expozici záchranářů.

Hydrazin (systematický název diazan) je anorganická sloučenina dusíku s vodíkem. Je to bezbarvá kapalina slabého čpavého zápachu, jedovatá, silně zásaditá. Fyzikální vlastnosti hydrazinu jsou velmi podobné vodě, chemické jsou však velmi odlišné. Nejvíce hydrazinu se spotřebuje jako palivo v raketových motorech. Hydrazin je vysoce toxický a nebezpečně nestabilní. Při expozici vyšším dávkám se může dostavit podráždění očí, nosu a hrdla, závratě, nevolnost, bolest hlavy anebo kóma. Akutní expozice poškozuje játra, ledviny a centrální nervový systém. Tekutý je žíravý a způsobuje dermatitidu.
V červnu 2011 byl Evropskou agenturou pro chemické látky zařazen na kandidátský seznam látek vzbuzující mimořádné obavy.

Přestože všechno nakonec dobře dopadlo, je dobré si připomenout, že vojenské technologie, které se samozřejmě neřídí konzervativními civilními předpisy, mohou v případě nehody přinést nejedno nepříjemné překvapení. Podrobnosti o použitých rizikových látkách nejsou obvykle z pochopitelných důvodů dostupné, a tak ani není možné se na podobné situace systematicky připravovat. Přinejmenším je ale dobré o takové možnosti vědět – k podobné nehodě může „snadno a rychle“ dojít i u nás, nejen protože F-16ky používají nebo budou používat skoro všechny okolní státy, ale kdoví, co s sebou vozí naše Gripeny a jiné naše i zahraniční vojenské stroje, které se ve vzdušném prostoru ČR běžně pohybují (a taky nemusí jít jen o leteckou techniku).

Prvotní záchranné akci se asi těžko vyhneme, ale extrémní opatrnost, použití všech dostupných ochranných pomůcek a minimalizace expozice jen na dobu nutnou pro záchranu posádky (pokud vůbec přichází v úvahu) by měla být samozřejmostí.

PS: pikantní tečkou za celý článkem může být informace, že až když byly záchranné práce v plném proudu, zjistilo se, že letoun byl vybaven ostrou municí včetně leteckých bomb. Obojí by sice teoreticky mělo být konstruované tak, aby při nebo po nehodě „samo od sebe“ nevybuchlo, ale věřte tomu, žejo…

Zdroj: Ucar, A.B. et al. Civilian mass exposure to hydrazine after an F-16 crash: a retrospective descriptive study. BMC Emerg Med 25, 212 (2025). https://doi.org/10.1186/s12873-025-01373-y

(c) MUDr. Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz

PS: Vážení uživatelé, na serveru ZACHRANNASLUZBA.CZ je možné se zapojit do diskuze pod články. Diskutovat mohou pouze registrovaní čtenáři, způsob registrace a pravidla diskuze najdete ZDE.