NZO, hypotermie, trauma a ECMO – jak to jde dohromady?

Přestože traumatická zástava oběhu je dnes považovaná za kontraindikaci použití „extrakorporální“ KPR (resuscitace za pomocí ECMO nebo jiného systému pro mimotělní oběh), nemusí být situace vždy tak beznadějná.

Autoři Mendonca a spol. z Bernu prezentují v posledním čísle Resuscitation velmi zajímavou kazuistiku záchrany sedmiletého chlapce, který při túře v horách uklouzl a zřítil se do 40m hluboké strže, kde skončil v ledovém horském potoce, naštěstí s hlavou nad vodou. Odtud byl cca po 20 minutách vyproštěn v komatózním stavu (GCS 5), vstupní teplota 24.4 stupně. Následně byl letecky transportován na dětskou kliniku do Bernu. Během letu dochází k zástavě oběhu. Přes podezření na závažné úrazové změny je pacient napojen na ECMO a je zahájena eKPR . Během napojování na ECMO se objevuje anizokorie a další známky nitrolební hypertenze a ještě během výkonu je vypuštěn velký epidurální hematom. Na následném CT se objevuje několik dalších prokrvácených ložisek v mozku, ale jinak je pacient bez významných úrazových změn. Po mnoha dalších peripetiích je po více než měsíci propuštěn do domácího ošetřování s CPC 2.

Na základě této zkušenosti se autoři domnívají, že rezervovaný přístup k eKPR při zástavách oběhu v souvislosti s úrazy by měl být přehodnocen a přinejmenším v některých případech by použití mimotělního oběhu při zástavě oběhu smysl mělo

Zdroj: Mendonca M. et al. Extracorporeal life support in hypothermic cardiac arrest: Reconsidering trauma as an absolute contraindication. Resuscitation 2019 (136); 228 – 229