Osobní ochranné pracovní pomůcky při péči o pacienta s SARS-CoV-2 – ani málo, ale ani moc

U záchranářů patří zajištění dostatku a způsob použití ochranných pracovních pomůcek (OOPP) v současné situaci mezi témata č. 1. Mezi záchrannými službami jsou (nebo alespoň zpočátku byly) poměrně velké rozdíly jak v zásobení, tak i v pokynech k jejich používání (v podstatě v celém spektru od žádné speciální ochrany u pacientů bez zjevných projevů respirační infekce až po „plnou polní“ určenou pro práci v riziku tzv. vysoce virulentní nákazy (VVN), mezi které ale virus SARS-CoV-2 nepatří.

Na jedné straně má samozřejmě vysokou prioritu ochrana zdravotníků, ale na druhé straně je třeba mít na paměti nejen ekonomické a logistické důsledky případného zbytečného používání pomůcek vyššího stupně ochrany, ale i psychologické dopady využívání týmů ve „skafandrech“ na už tak dost vyděšenou veřejnost.

Kolik je na světě záchranářů, tolik je na potřebu ochrany názorů, ale za praktický etalon jsou ale obvykle považované standardy Světové zdravotnické organizace (WHO). Můžeme si o ní myslet cokoliv, ale faktem je, že právě ve zvládání epidemií jde o organizaci s největším množstvím dostupných zkušeností, informací a dat.

Jaký by tedy měl být standard ochrany zdravotnického personálu podle WHO?

Obecné požadavky

OOPP by měly být užívány na základě vyhodnocení rizika expozice (včetně typu prováděných výkonů) a dynamiky přenosu patogenu (kontaktem, aerosolem…). Zbytečné používání ochranných pomůcek vede k vyčerpání jejich zásob. Odpovídající typ OOPP záleží na okolnostech. Dodržování následujících opatření vede k racionálnímu využívání OOPP.

Použití OOPP u zdravotníků v různých situacích

Zdravotníci, podílející se na přímé péči o pacienty, by měli používat:

  • lékařskou roušku;
  • ochranný plášť;
  • ochranu očí (brýle nebo ochranný štít).

Zdravotníci, vykonávající procedury generující aerosol (tracheální intubace, neinvazivní ventilace, tracheostomie, resuscitace, ventilace maskou a vakem, bronchoskopie…) by měli používat:

  • respirátor (N95, FFP2 nebo lepší);
  • ochranný plášť;
  • ochranu očí (brýle nebo ochranný štít).

Poznámka: Respirátor je přijatelné používat pro ošetřování více pacientů se stejnou diagnózou a po delší dobu (cca do 4 hodin).

Zdravotník během transportu pacienta s podezřením na COVID19 a/nebo osoba asistující při nakládání / vykládání nosítek s pacientem s podezřením na COVID by měl použít:

  • lékařskou roušku;
  • ochranný plášť;
  • rukavice;
  • ochranu očí (brýle, štít).

Řidič bez přímého kontaktu s pacientem, který je pouze v kabině vozu, která je oddělená od ambulantního provozu by měl dodržovat odstup >1 m; specifické OOPP nejsou vyžadované.

Řidič bez přímého kontaktu s pacientem, pokud není plně oddělen ambulantní prostor od kabiny, by měl použít lékařskou roušku.

Pracovníci provádějící očistu ambulancí by měli používat:

  • lékařskou roušku;
  • ochranný plášť;
  • silnostěnné rukavice;
  • ochranu očí (pokud hrozí zasažení očí chemikáliemi používanými při úklidu);
  • uzavřené pracovní boty.

Pacienti

  • Pokud vykazují známky akutní respirační infekce, měli by dostat lékařskou roušku;
  • Pokud nevykazují známky akutní respirační infekce, není použití roušky doporučeno. Důvodem je nejen omezení plýtvání, ale i to, že nasazená rouška vytváří falešný pocit bezpečí, který může vést k zanedbání dalších hygienických opatření.
  • Pacienti během transportu by měli mít lékařskou roušku, pokud ji tolerují;

Zdroj: World Health Organization: Rational use of personal protective equipment (PPE) for coronavirus disease (COVID-19). Interim guidance, 19 March 2020

(c) Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz