Každoročně touhle dobou se tady probíráme daty o provozu LZS, která jsou už pár let každý rok publikovaná v příslušné sekci na webu www.urgmed.cz. A jako každoročně není to probírání úplně snadné. Je zřejmé, že se v LZS „něco děje“, ale z dostupných dat není tak úplně jasné, co vlastně.

Začneme tím nejjednodušším – počet událostí řešených za účasti LZS byl v roce 2023 celkem 7.692. Nejvytíženějším stanovištěm byl plzeňský K7 s téměř 900 aktivacemi, následovaný K6 Hradec Králové (860 aktivací) a K4 Brno (836 aktivací).

Jak je vidět z následující tabulky, prakticky na všech stanicích v roce 2023 počet vzletů meziročně vzrostl, a to v průměru o 9%. To se na první pohled nezdá být až tak moc, přece jen je LZS služba se specifickým zaměřením a značnými sezónními výkyvy. Nicméně některé meziroční „skoky“ určitě nejde vysvětlit jen vlivem náhody – plus 46% v Plzni nebo +20% v Ústí už svědčí spíš pro nějakou zásadní změnu ve využívání LZS v některých krajích (a nemusí jít nutně o „domácí“ kraj dané základny). A víc než dvojnásobek nočních vzletů Kryštofa 7 (+113%) už je opravdu „úlet“, znamenající to, že buď se „předtím“ létalo opravdu málo, nebo „potom“ opravdu moc.

Po přechozí dlouholeté relativní stabilitě rostou počty vzletů systematicky od nového smluvního období, tj. od roku 2021. Zatímco v pozemní sekci bijeme na poplach a hovoříme o „nadužívání“ záchranky (přičemž mimochodem ve skutečnosti počet řešených událostí loni meziročně poklesl), počet vzletů LZS vzrostl za tři roky o 30% proti dlouhodobému průměru let 2015 – 2020. To je situace v jakémkoliv jiném segmentu zdravotnictví naprosto neslýchaná a nepředstavitelná. Není potřeba dodávat, že nedošlo k žádné změně odborné metodiky a tím méně legislativy, které indikace využití LZS celkem jasně definuje. Zcela jistě také nedochází k zásadnímu nárůstu počtu závažných úrazů nebo jiných „centrových“ událostí. Absolutním rekordmanem v tomto parametru je stanice K15 Ústí nad Labem s tříletým nárůstem o těžko uvěřitelných 80%, což obnáší několik stovek vzletů ročně. Určitě není potřeba pochybovat o tom, že všechny ty vzlety jsou přísně indikované, ale… „mohla bych ho vidět?“ … ptají se jistě na Ministerstvu zdravotnictví, které to všechno metodicky řídí a hlavně taky platí. Nebo ne?

Řeklo by se, že zakopaný pes bude snadno vykopán: v roce 2021 začaly platit nové smlouvy, které rozšířily noční provoz – tak ty lety navíc budu zřejmě ty noční. Jenže – nejsou. Nebo aspoň ne většinově. Bohužel statistika před rokem 2021 neobsahuje údaje o nočních letech, takže je nejde odečíst, ale jen od roku 2021 (to už platily nové smlouvy) do roku 2023 přibylo přes 1.000 vzletů v denní době, což samo o sobě představuje nárůst přes 20%.

Mimochodem, ať tak nebo tak, takhle obrovská změna v jinak stále stejném systému je ideální příležitostí pro detailní zpracování ve formě studie PŘED – PO, kdy bychom si (konečně) mohli ujasnit spoustu detailů o možných přínosech a souvislostech ve využívání LZS. Upřímně řečeno – v civilizovaném světe by bylo nemyslitelné, že by se taková změna v tak finančně náročném systému odehrála v tichosti a nezájmu, bez podrobné a detailní analýzy toho, co se děje, proč se to děje, a jaké to má důsledky. V civilizovaném světě.

A na závěr ta naše oblíbená pikoška – speciální činnosti, neboli zásahy v obtížném terénu za pomoci lanových technik. Zde (opět) dominuje stanice v Ústí s 23 zásahy, o něco méněkrát se pak „speciálně činili“ v Ostravě, Liberci a Hradci. Po nějakém +50% „skoku“ z roku 2021 se tady počty už moc nemění.

Bohužel, jako každý rok je nutné konstatovat, že publikovaná data obsahují pouze ty nejjednodušší číselné údaje, ze kterých nevyplývají důvody využití LZS, ani důvody (zjevně probíhajících) změn v jejím využívání. Nejde přitom o posuny malé, v některých případech jsou naopak až excesivní. Pokud nepředpokládáme, že by opravdu došlo k tak velkým nárůstům počtu „centrových“ pacientů, případně událostí v nepřístupném terénu (a to nepředpokládáme, nic jiného pro to nesvědčí), je jasné, že „hybatelem“ změn jsou nějaké jiné důvody. Jaké, o tom můžeme jenom spekulovat. Namátkou můžeme přemýšlet o větším zapojení LZS do „běžného“ provozu jako další výjezdové skupiny RV nebo v roli „sekundárového auta“, o určité nervozitě systému v době tvorby nové koncepce LZS, o souvislostech s úvahami o vybudování nových stanic v některých krajích a nebo naopak se zmínkami o možném omezení rozsahu provozu na některých stávajících stanicích atd. V každém případě je škoda, že ani po desítkách let fungování LZS v ČR nejsou systematicky k dispozici ani tak banální data, jako je závažnost řešených událostí nebo časové parametry zásahů (přestože rychlé řešení závažných událostí je – nebo aspoň bylo – klíčovým důvodem vzniku a existence LZS). A takový „systém“, který neumíme ani popsat, pak dost dobře není možné ani nijak racionálně řídit. Jenže se až vtíravě nabízí otázka, zda něco takového vůbec chceme…

(c) MUDr. Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz

PS: Vážení uživatelé, na serveru ZACHRANNASLUZBA.CZ je možné se zapojit do diskuze pod články. Diskutovat mohou pouze registrovaní čtenáři, způsob registrace a pravidla diskuze najdete ZDE.