AED jsou jistě jednou z cest, jak zvýšit naději pacientů stižených zástavou oběhu (byť očekávání v ně vkládaná jsou často až příliš optimistická, někdy i vlivem tendenčního informování ze strany zdravotníků). Kupodivu ale i tam, kde AED používána jsou, nepanují ani ve „sjednocené“ Evropě sjednocené podmínky jejich používání. Z tohoto důvodu se tým pod vedením Enrica Baldiho z italské Pavie pokusil podmínky použití AED v Evropě blíže zmapovat.

Autoři oslovili národní koordinátory studie EuReCa s průzkumem, jehož výstup pod ne úplně originálním „obchodním“ názvem ENSURE (European Study about AED Use by Lay Rescuers) publikovali v časopise Journal of Clinical Medicine.

Dotazník, popisující stav v dané zemi v době studie EuReCa2 (tj. na podzim 2017), zodpověděli zástupci celkem 19 z 29 evropských zemí (mezi chybějícími je kupodivu i ČR).

Mezi základní výstupy patří to, že ve většině zemí (15 z 19) je možné AED použít volně kýmkoliv, ale existují i výjimky potvrzující toto pravidlo: v Řecku*), Itálii **) a Španělsku mohli v době studie AED použít pouze osoby vycvičené k jeho obsluze, v Rusku dokonce pouze členové zdravotnické záchranné služby.

*) V Řecku sice zákon dovoluje použít AED pouze vycvičeným osobám, ale současně zakazuje trestat kohokoliv, kdo by AED použil v dobré víře s úmyslem poskytnout pomoc… Inu, proč to dělat jednoduše, když to jde tak krásně zamotat… 🙂

**) V Itálii byla uzákoněna možnost použití AED kýmkoliv v roce 2021

Ve většině sledovaných zemí existuje nějaká forma evidence AED (8x na celostátní, a 3x na regionální úrovni) a ve 12 zemích jsou „First respondeři“ vybavení AED systematicky vysíláni k příslušným událostem (9x plošně, 3x jen v některých regionech).

Zajímavé jsou i „funkční“ údaje o využití AED před příjezdem záchranné služby, převzaté právě z dat studie EuReCa2. Většina údajů se mezi jednotlivými regiony dost (často až řádově) liší, což samozřejmě může být způsobené velkými rozdíly ve funkčnosti jednotlivých záchranných systémů, ale vzbuzuje i určité obavy o spolehlivost dat.

• V celonárodních registrech bylo AED většinou použito (bez ohledu na to, zda by skutečně podán výboj) u jednotek procent pacientů (vyhodnocovaná byla data z UCG – „Utstein comparator group, tj. u spatřených zástav s defibrilovatelným rytmem, což je pro použití AED optimální cílová skupina). Výjimkou bylo Norsko s podílem 12% s Švédsko s podílem dokonce 25% pacientů resuscitovaných laiky s pomocí AED. Papírový extrém představuje Francie (79,3%), jenže ta se na bedně ocitla trochu „mimo soutěž“, protože do téhle skupiny zde „spadly“ i hasičské sanitky, které jsou ale ve Francii běžnou součástí systému přednemocniční péče a nejde o „First respondery“ v tom smyslu, jaký si představuje celý zbytek Evropy.
• V Evropě ale existují regiony, kde je procento vysoké i u opravdových FR – ve studii ENSURE/EuReCa2 to byl kanton Ticino na Švýcarsko-Italském pomezí (36%) a také nizozemský Amsterdam (58%).
• Pravděpodobnost podání výboje v případech, kde bylo AED použito, byla v průměru o něco větší, než 50% (v jednotlivých lokalitách 34% – 100%).

Autoři dál dodávají, že země s vysokým podílem využití AED jsou současně zeměmi s velmi dobrými výsledky resuscitací v UCG (např. Norsko 44% přeživších a CPC 1-2, Amsterdam 41%, Švédsko 59%).

Pozn OF: já bych si dovolil doplnit, že zjevně nejde o přímou závislost, protože i mezi zeměmi s relativně malým podílem využívání AED se najdou takové, co premiantům „šlapou na paty“: např. Finsko – 7,9% AED, ale 37% CPC 1-2; Srbsko 0% AED, ale 38% CPC 1-2; Slovensko 1% AED a 26% CPC 1-2 atd. (jde samozřejmě o výsledky v UCG).

Občas se říká, že „o peníze jde až v první řadě“. I z tohoto pravidla ale existují výjimky – a nasazení AED je jednou z nich. Opět se totiž potvrdilo, že AED mohou být dobrou a efektivní pomůckou při záchraně života, ale je taky zřejmé, že „zběsilé“ nákupy AED bez toho, aniž by se způsob jejich použití stal jasně definovanou a organizovanou součástí záchranného systému, jsou v podstatě k ničemu. I výše uvedená čísla tak jen dokazují správnost sloganu, který se mimo jiné stal mottem kongresu „EMS“ v Kodani v roce 2017 – IT TAKES A SYSTEM TO SAVE A LIFE. O peníze jde taky, ale až pak.

Zdroj: Baldi E et al. The Automated External Defibrillator: Heterogeneity of Legislation, Mapping and Use across Europe. New Insights from the ENSURE Study. J. Clin. Med. 2021, 10, 5018

(c) MUDr. Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz

PS: Vážení uživatelé, na serveru ZACHRANNASLUZBA.CZ je možné se zapojit do diskuze pod články. Diskutovat mohou pouze registrovaní čtenáři, způsob registrace a pravidla diskuze najdete ZDE.