SMS na tísňových linkách již od 1. ledna

Evropské direktivy obvykle nejsou hitem předvánočního knižního trhu a málokdo je čte. Občas se ale jejich čtení může hodit, abychom se vyhnuli nepříjemným překvapením poté, co jsme postaveni před „hotovou věc“. Jedním z takových překvapení může být pro řadu záchranných služeb novinka, která má poměrně zašmodrchané pozadí, ale jednoduchý výstup: od 1. ledna 2022 (ano, zhruba za měsíc) budou tísňové složky (včetně záchranky) povinny přijímat SMS zprávy odeslané na svá tísňová čísla, tj. na čísla 150, 155, 158, 112. To představuje zcela zásadí změnu proti stávajícícmu stavu, kdy sice tísňové SMS umí technicky přijímat prakticky všechny záchranky, ale jde o službu na zvláštním neveřejném čísle, určenou dominantně osobám s hendikepem sluchu a řeči.
Nová legislativa nyní otevírá možnost odesílat tísňové SMS široké veřejnosti, a to přímo na tísňovou linku 155. Přestože tato změna na první pohled nevypadá nijak dramaticky, dramatickou se může stát, pokud tato možnost začne být využívána ve větších počtech. Stávající nastavení systému zdravotnické záchranné služby je totiž založené na možnosti vyhodnotit a stratifikovat naléhavosti volání na základě řízeného rozhovoru operátora s volajícím. Na to následně navazuje široká škála možných řešení, vzletem vrtulníku počínaje a radou k samoléčení konče. To v případě tísňových SMS prakticky nebude možné – nikoliv technicky, ale zkrátka proto, že SMS komunikace je velmi kusá a navíc operátora připravuje o klíčové nonverbální složky hovoru. Jistě – oznamovateli se dá i zpětně zavolat, ale lze si představit velké množství situací, kdy dotyčný nebude mít potřebu, čas nebo chuť „se s někým vybavovat“. A co pak?
Možná trochu paranoidní, ale technicky reálná je i obava z možného zahlcení operačních středisek a následně záchranného systému generováním falešných událostí pomocí „pravděpodobně znějících“ SMS zpráv lidmi s nedobrými úmysly.
Ptáte se, jak se to vlastně stalo?
V prosinci roku 2018 přijal Evropský parlament téměř dvousetstránkový Evropský kodex elektronické komunikace, který se zabývá „kde čím“, a krom jiného i definicií, dostupností a řadou dalších aspektů týkajících se přístupu k tísňovým službám. Níže uvádím několik vybraných částí klíčových ostavců (zvýraznění OF):
- (20) Technický vývoj umožňuje koncovým uživatelům přístup k tísňovým službám nejen prostřednictvím hlasových volání, ale také prostřednictvím jiných interpersonálních komunikačních služeb. Pojem tísňové komunikace by proto měl zahrnovat všechny interpersonální komunikační služby, které umožňují přístup k tísňovým službám.
- (284) Poskytovatelé interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech mají povinnost zajistit přístup k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace.
- (285) Koncoví uživatelé by měli mít přístup k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace bezplatně a bez použití jakýchkoli platebních prostředků, z libovolného zařízení, které umožňuje interpersonální komunikační služby založené na číslech, a to i v případě využívání roamingových služeb v členském státě. Tísňové komunikace jsou prostředky komunikace, které nezahrnují pouze hlasové komunikační služby, ale rovněž textové zprávy, přenos zpráv, videohovory a jiné typy komunikace, například text v reálném čase, totální konverzační služby a přenosové služby. Členské státy by měly mít možnost s přihlédnutím ke kapacitám a technickému vybavení center tísňové komunikace (PSAP) rozhodnout, které interpersonální komunikační služby založené na číslech jsou vhodné pro tísňové služby, včetně možnosti zúžit tyto varianty na hlasové komunikační služby a jejich ekvivalent pro koncové uživatele se zdravotním postižením, nebo na základě dohody s vnitrostátními centry PSAP doplnit další varianty. Tísňová komunikace může být aktivována v zastoupení osoby prostřednictvím palubního systému tísňového volání eCall, jak je vymezen nařízením (EU) 2015/758.
Uvedená ustanovení Kodexu se potom „propsala“ do harmonizačních novel domácí legislativy, konkrétně do znění Zákona 127/2005 Sb. O elektronických komununikacích a také do znění Zákona 374/2011 Sb. O zdravotnické záchranné službě. Uvedené novely jednak mění terminologii (místo pojmu „tísňové volání“ se nově zavádí pojem „tísňová komunikace“), ale – a to hlavně – tato tísňová komunikace nově paušálně zahrnuje nejen hlasové volání, ale i zasílání SMS zpráv (§33, odst. 14 a 15). Česká republika tedy nevyužila příslušného ustanovení odstavce 285 Kodexu, který umožňuje omezit využití alternativních způsobů pouze pro osoby se zdravotním postižením a „otevřela“ možnost zasílat tísňové SMS paušálně komukoliv.
Ne nadarmo se říká, že cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly, a je zcela nepochybné, že i autoři Kodexu a navazujících novel jimi byli vedeni. Bohužel, kromě řešení problému ztíženého přístupu hendikepovaných osob (který je např. v ČR již mnoho let vyřešen pomocí aplikace Záchranka, případně speciální SMS bránou pro hendikepované) se zdá, že ani nadšení bruselští autoři, ani čeští technokratičtí harmonizátoři tak úplně nedomysleli, k jakým důsledkům může toto bohulibé snažení vést. Podobně jako jako v mnoha jiných případech řešení neexistujícího problému (komu a proč chybělo, že si nemůže záchranku objednat SMSkou nebo přes WhatsApp jako pizzu nebo taxík?) v důsledku vygeneruje problém daleko větší a zcela reálný, který může vcelku úspěšně torpédovat stávající, funkční a osvědčený systém tísňových služeb. Nechci být prorokem špatné budoucnosti a třeba se nic takového nestane, ale počítat bychom měli i s takovou možností. Ne nadarmo se totiž říká, že kdo je připraven, není překvapen.
EDIT 1.12.2021: Podle aktuálně dostupných informací se reálná implementace systému na lince 155 předpokládá v prvním pololetí 2022. Při implementaci se mimo jiné počítá s možností omezení počtu současně probíhajících SMS komunikací pro jednotlivá ZOS tak, aby byla eliminována možnost zahlcení daného operačního střediska nadměrným množstvím přicházejících SMS zpráv.
(c) MUDr. Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz
PS: Vážení uživatelé, na serveru ZACHRANNASLUZBA.CZ je možné se zapojit do diskuze pod články. Diskutovat mohou pouze registrovaní čtenáři, způsob registrace a pravidla diskuze najdete ZDE.

Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.