Studie ARREST pod palbou kritiky z Austrálie

Na konci listopadu jste se zde mohli dočíst o právě publikované 2. fázi studii ARREST, jejímž tématem byl postup u refrakterní zástavy oběhu, resp. transport těchto pacientů za pokračující resuscitace do ECMO centra (eCPR). A už v mém komentáři jsem si dovolil zmínit to, že nejsou ani tak zajímavé hezké výsledky u sledované eCPR skupiny, ale na naše poměry nápadně špatné výsledky v kontrolní skupině se „standardní“ CPR. Zajímavé přitom je i to, že tento rozpor autoři původní studie vůbec nekomentují například v diskuzi.

Z tohoto důvodu mě svým způsobem potěšil „Letter to editor“, který je k dispozici na online portálu časopisu Resuscitation (v tisku bude v březnu 2021) od autorů Nehmeho a spol. z Centra pro vědu a výzkum záchranné služby státu Victoria v Austrálii, univerzity v Prahranu a dalších afilací.

Nehme kromě jiného upozorňuje právě na slabé výsledky v kontrolní skupině, a výsledky pacientů ve sledované skupině srovnává s výsledky australského registru zástav oběhu.

Autoři polemiky vybrali přes 1000 pacientů, kteří splňovali základní vstupní charakteristiku studie ARREST (spatřená, po třech defibrilacích trvající zástava oběhu) a porovnali jejich výsledky s čísly z ARRESTu. A výsledek? Pokud byli z registru vybráni pacienti se stejnou základní charakteristikou (věk, dojezdový čas, zástava na veřejném místě), byly výsledky prakticky identické s eCPR skupinou studie ARREST, přestože Australané tyto pacienty standardně resuscitovali na místě.

Jde samozřejmě o srovnání dvou různých systémů, které může být zatížené dalším, neznámým bias vyrovnávajícím přínos sCPR, je ale jasné, že to s eCPR zatím není tak úplně jednoznačné.

Rozhodně platí, že pokud je pacient resuscitován kvalitně standardně na místě, naznamená to pro něj „rozsudek smrti“ ve srovnání s transportem do ECMO centra, speciálně tehdy, pokud je transport improvizovaný a cílové oddělení není na příjem těchto pacientů rutinně navyklé.

Je jasné, že eCPR má pro vybrané pacienty svůj význam, stále ale chybí kvalitní randomizovaná studie, která by dokázala jasně obhájit tuto novou, ale ekonomicky extrémně náročnou metodu. Dočkáme se? Myslím, že ano – a už brzy.

Nehme Z et al. Early transport for ECMO or on-scene resuscitation for out-of-hospital cardiac arrests? Resuscitation 180 (2021) 37 – 38

(c) MUDr. Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz